Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Červený obr rozfoukává bublinu

Červený obr rozfoukává bublinu

U Camelopardalis, hvězda v závrečném stádiu života. Foto HST/ACS.
U Camelopardalis, hvězda v závrečném stádiu života. Foto HST/ACS.
Hubbleův dalekohled vyfotografoval tenkou obálku vyvrženou hvězdou U Camelopardalis. Představuje stádium vývoje hvězdy těsně před jejím zánikem, nebo chcete-li, vesmírné oko.

Jak hvězdě dochází hmota pro termojadernou fúzi, stává se nestabilní. Každých pár tisícovek roků odhazuje tenké obálky plynu téměř kulového tvaru, jakmile začne probíhat nová fúze vrstev hélia uvnitř hvězdy.

U Camelopardalis je příkladem tzv. uhlíkové hvězdy. To je vzácný případ hvězd, v jejichž atmosféře převažuje uhlík nad kyslíkem. Vzhledem k malé gravitaci při povrchu může až polovina uhlíku uniknout působením silného hvězdného větru.

Hvězda samotná je mnohem menší, než se na snímku z Hubbleova dalekohledu jeví. Na obloze ji najdeme v souhvězdí Žirafy nedaleko severního nebeského pólu. Hvězda je na snímku přeexponovaná, ve skutečnosti by měla zabírat jediný obrazový bod uprostřed snímku.

Obálka plynu, která je mnohem větší a slabší než hvězda; je na obrázku vidět v úžasném detailu a celý snímek tak připomíná pohled do lidského oka umístěného do vesmíru. Vzhled jiných obálek kolem umírajících hvězd je často nepravidelný, například jako okolo známé hvězdy Éty Carinae.

Snímek byl pořízen přístrojem Advanced Camera for Surveys v režimu s vysokým rozlišením obrazu. HST je provozován ESA a NASA.

Zdroj:

Web ESA / Hubble




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Červený obr


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 2264: Detail mlhoviny Vánoční stromeček

Snímek zachycuje centrální část komplexu NGC 2264 v souhvězdí Jednorožce, známého jako mlhovina Vánoční stromeček. Jedná se o aktivní oblast tvorby hvězd vzdálenou přibližně 2 400 světelných let. Dominantou pole je mladá otevřená hvězdokupa, jejíž hvězdy ionizují okolní vodíková mračna a dávají jim charakteristickou narůžovělou záři. Součástí tohoto komplexu je i známá mlhovina Kužel, která se nachází na "vrcholku" stromečku.

Další informace »