Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Co nového v Sekci pozorovatelů proměnných hvězd ČAS?

Co nového v Sekci pozorovatelů proměnných hvězd ČAS?

Logo České astronomické společnosti
Logo České astronomické společnosti
Pozorování proměnných hvězd má v Česku dlouhou tradici, o což se stará Sekce pozorovatelů proměnných hvězd České astronomické společnosti. Ta patří k nejaktivnějším složkám ČAS. O aktivitách Sekce z poslední doby se rozepsal její předseda Luboš Brát.

Sekce pozorovatelů proměnných hvězd (PPH) od roku 2007 rozjíždí nový pozorovací projekt zaměřený na hledání extrasolárních planet.

HD209458.jpg
Projekt TRESCA (TRansiting ExoplanetS and CAndidates) koordinuje pozorování tranzitů exoplanet přes disk mateřské hvězdy. Přechod planety přes hvězdný disk se projeví poklesem pozorované hvězdné velikosti systému a to v řádech tisícin až setin magnitudy. Takto hluboké poklesy je možné zaznamenat současnou technikou pomocí CCD fotometrie objektu. V současné době je známo přes 30 tranzitujících exoplanet (http://var2.astro.cz/tresca/exoplanets.php), typický pokles 0,01 mag s trváním 100 až 200 minut.

V lednu 2008 byl vytvořen on-line systém předpovědí tranzitů (http://var2.astro.cz/tresca/transits-prediction.php). Jedná se o on-line aplikaci, kde si mohou pozorovatelé zjistit který objekt má v noci podstoupit tranzit, v kolik hodin je třeba pozorovat, kde se bude nacházet objekt na obloze, jakou má hvězdnou velikost a jaká je hloubka poklesu jasnosti.

Extrasolární planety jsou objevovány velmi často (několik kusů do měsíce) a všechny nové tranzitéry jsou průběžně zadávány do databáze projektu TRESCA (a tím pádem i do předpovědí). Více viz http://var2.astro.cz/tresca.

On-line pozorovací deníky na var.astro.cz
On-line pozorovací deníky na var.astro.cz

Sekce PPH poskytuje od minulého roku novou službu "On-line pozorovací deník" (http://var2.astro.cz/obslog.php). Jedná se o platformu pro ukládání / archivování CCD fotometrie proměnných hvězd. Každý pozorovatel, který se zaregistruje jako uživatel serveru http://var.astro.cz si zde může vést svůj pozorovací deník. Systém je ideální pro ukládání delších fotometrických řad, které vznikají při pozorování zákrytových dvojhvězd, tranzitů exoplanet či při sledování rychlých změn fyzických proměnných hvězd (např. superhumpy u kataklyzmických proměnných). V lednu 2008 byl systém pozorovacích deníků podstatně rozšířen a vylepšen. Zde je stručný výčet toho, co umí.

  • vykresluje světelnou křivku z nahraných dat
  • konvertuje data z geocentrických na heliocentrické a zpět
  • zobrazuje identifikační mapku - ccd snímek - okolí proměnné hvězdy
  • ukazuje použitý přístroj a fotometrický filtr
  • zobrazuje čas pozorování v našem běžném čase (tedy rok, měsíc, den, čas od - do)
  • ukazuje příslušnost objektu k pozorovacímu programu Sekce (B.R.N.O., MEDÚZA, TRESCA, HERO)
  • ve výpise pozorovatelů ukazuje počet vložených záznamů a jejich stáří
  • vypisuje deníky jednotlivých pozorovatelů, ale i celkový deník se všemi měřeními
  • umožňuje pozorovatelům vkládat deník z var.astro.cz do jejich osobních homepage
  • umožňuje hvězdárnám ukazovat na jejich www stránkách pozorovací deník tamních pozorovatelů
  • pro projekt B.R.N.O. (zákrytové dvojhvězdy) ukazuje graficky ve světelné křivce okamžik předpovězeného i napozorovaného minima

V současné době obsahují pozorovací deníky na var.astro.cz 2045 pozorovacích řad od 19ti pozorovatelů z 11ti hvězdáren či stanic a to z České republiky i ze Slovenska.

Náš partnerský server http://var.kozmos.sk (Slovenský proměnářský portál) načítá z databáze on-line deníků pozorování slovenských pozorovatelů. Hvězdárna na Kolonickém sedle (www.astrokolonica.sk) ukazuje na svých stránkách deníky tamních pozorovatelů.

Poslední novinkou je akce „Rozšířené zasedání výboru Sekce PPH ČAS“. Jedná se o více-méně interní zasedání výboru Sekce, které je veřejné a mohou se ho zúčastnit i další členové Sekce pozorovatelů proměnných hvězd. Akce se bude konat ve Znojmě, dne 5. dubna 2008. Více informací viz výše uvedený odkaz.

Všechny informace o proměnných hvězdách a Sekci pozorovatelů proměnných hvězd České astronomické společnosti naleznete na http://var.astro.cz.




O autorovi

Luboš Brát

Předseda Sekce proměnných hvězd a exoplanet České astronomické společnosti. Vystudoval aplikovanou fyziku a astrofyzikuna PřF MU v Brně (1997-2000). Specializuje se na CCD pozorování proměnných hvězd a programování on-line aplikací pro práci s fotometrickými a astronomickými daty.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »