Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Družice COROT objevila nevšedního hnědého trpaslíka
Petr Kubala Vytisknout článek

Družice COROT objevila nevšedního hnědého trpaslíka

Dráha hnědého trpaslíka COROT-exo-3b
Dráha hnědého trpaslíka COROT-exo-3b
Projekt kosmického dalekohledu COROT (COnvection, ROtation & planetary Transits) hlásí objev dalších tří objektů. Dva z nich jsou celkem tuctové exoplanety, třetím objektem je hnědý trpaslík, který se vymyká současným teoriím.

Ve dnech 19. až 23. května 2008 proběhlo v americkém Cambridge sympozium Mezinárodní astronomické unie číslo 253 na téma „Transiting Planets“. O poprask se už první den kongresu postarali lidé okolo projektu COROT. Očekávalo se, že tým oznámí objev dalších exoplanet, což na podobných kongresech není nic neobvyklého. Tým zveřejnil objev dvou exoplanet COROT-exo-4b a COROT-exo-5b a hnědého trpaslíka COROT-exo-3b.

Cílem družice COROT je hvězdná seismika a detekce exoplanet pomocí tranzitní metody. Vedlejším produktem pak mohou být i objevy hnědých trpaslíků.

Nová exoplaneta COROT-exo-4b má hmotnost 0,73 Mj (= hmotnosti Jupiteru) a obíhá okolo své mateřské hvězdy, která je velmi podobná Slunci, ve vzdálenosti 0,093 AU s oběžnou dobou 9,2 dne. Druhá exoplaneta COROT-exo-5b má hmotnost 0,86 Mj a okolo své hvězdy oběhne za 4 dny.

Mezi astronomy ale vzbudil rozruch třetí objekt, který nese označení COROT-exo-3b. Jeho hmotnost totiž činí 20,2 Mj, což je na exoplanetu příliš. Hranice mezi planetou a hnědým trpaslíkem je nemilosrdně stanovena na 13 Mj. COROT-exo-3b je tak nejspíše dalším známým hnědým trpaslíkem, ale ne ledajakým.

COROT-exo-3b oběhne okolo své mateřské hvězdy, podobné Slunci, za pouhé 4,25 dne ve vzdálenosti 0,052 AU. Ještě zajímavější je průměr trpaslíka, který se odhaduje na 0,82 průměru Jupiteru. Díky tomu je jasné, že hustota tohoto objektu bude velmi vysoká, dvakrát větší než hustota platiny.

Objev tak dokazuje, že naše znalosti o hnědých trpaslících ještě nejsou ani zdaleka úplné. Nedávno pro změnu astronomové odhalili nejchladnějšího hnědého trpaslíka, který se též vymykal dosavadním teoriím.

Hnědí trpaslíci jsou tradičně považování za přechod mezi planetami a hvězdami. Jejich hmotnost se pohybuje od 13 Mj do 75 Mj, což nestačí na to, aby se v jeho nitru dosáhlo teploty 7 milionů K, která je potřebná k zažehnutí klasické termonukleárních reakcí. Hnědí trpaslíci se obvykle vyznačují fúzí deuteria a lithia. Tím se zásadně liší od obřích planet. Naopak s planetami mají společný výskyt metanu, prachu a aerosolů v atmosféře. Pojem hnědý trpaslík je dosti nepřesný, neboť tyto objekty vyzařují v červené části spektra. Označení červený trpaslík už ale byl obsazen jiným typem hvězdy.

Kosmický dalekohled COROT odstartoval 27. prosince 2006 a prozatím objevil 4 exoplanety a jednoho hnědého trpaslíka. Nyní má dalekohled za sebou více než 510 dní pozorování a v současnosti monitoruje již šesté hvězdné pole, které by mělo být v následujících pěti měsících jeho poslední.

Podrobnosti o družici COROT naleznete v encyklopedii Space40.

Zdroj:




O autorovi



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »