Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Družice COROT objevila nevšedního hnědého trpaslíka
Petr Kubala Vytisknout článek

Družice COROT objevila nevšedního hnědého trpaslíka

Dráha hnědého trpaslíka COROT-exo-3b
Dráha hnědého trpaslíka COROT-exo-3b
Projekt kosmického dalekohledu COROT (COnvection, ROtation & planetary Transits) hlásí objev dalších tří objektů. Dva z nich jsou celkem tuctové exoplanety, třetím objektem je hnědý trpaslík, který se vymyká současným teoriím.

Ve dnech 19. až 23. května 2008 proběhlo v americkém Cambridge sympozium Mezinárodní astronomické unie číslo 253 na téma „Transiting Planets“. O poprask se už první den kongresu postarali lidé okolo projektu COROT. Očekávalo se, že tým oznámí objev dalších exoplanet, což na podobných kongresech není nic neobvyklého. Tým zveřejnil objev dvou exoplanet COROT-exo-4b a COROT-exo-5b a hnědého trpaslíka COROT-exo-3b.

Cílem družice COROT je hvězdná seismika a detekce exoplanet pomocí tranzitní metody. Vedlejším produktem pak mohou být i objevy hnědých trpaslíků.

Nová exoplaneta COROT-exo-4b má hmotnost 0,73 Mj (= hmotnosti Jupiteru) a obíhá okolo své mateřské hvězdy, která je velmi podobná Slunci, ve vzdálenosti 0,093 AU s oběžnou dobou 9,2 dne. Druhá exoplaneta COROT-exo-5b má hmotnost 0,86 Mj a okolo své hvězdy oběhne za 4 dny.

Mezi astronomy ale vzbudil rozruch třetí objekt, který nese označení COROT-exo-3b. Jeho hmotnost totiž činí 20,2 Mj, což je na exoplanetu příliš. Hranice mezi planetou a hnědým trpaslíkem je nemilosrdně stanovena na 13 Mj. COROT-exo-3b je tak nejspíše dalším známým hnědým trpaslíkem, ale ne ledajakým.

COROT-exo-3b oběhne okolo své mateřské hvězdy, podobné Slunci, za pouhé 4,25 dne ve vzdálenosti 0,052 AU. Ještě zajímavější je průměr trpaslíka, který se odhaduje na 0,82 průměru Jupiteru. Díky tomu je jasné, že hustota tohoto objektu bude velmi vysoká, dvakrát větší než hustota platiny.

Objev tak dokazuje, že naše znalosti o hnědých trpaslících ještě nejsou ani zdaleka úplné. Nedávno pro změnu astronomové odhalili nejchladnějšího hnědého trpaslíka, který se též vymykal dosavadním teoriím.

Hnědí trpaslíci jsou tradičně považování za přechod mezi planetami a hvězdami. Jejich hmotnost se pohybuje od 13 Mj do 75 Mj, což nestačí na to, aby se v jeho nitru dosáhlo teploty 7 milionů K, která je potřebná k zažehnutí klasické termonukleárních reakcí. Hnědí trpaslíci se obvykle vyznačují fúzí deuteria a lithia. Tím se zásadně liší od obřích planet. Naopak s planetami mají společný výskyt metanu, prachu a aerosolů v atmosféře. Pojem hnědý trpaslík je dosti nepřesný, neboť tyto objekty vyzařují v červené části spektra. Označení červený trpaslík už ale byl obsazen jiným typem hvězdy.

Kosmický dalekohled COROT odstartoval 27. prosince 2006 a prozatím objevil 4 exoplanety a jednoho hnědého trpaslíka. Nyní má dalekohled za sebou více než 510 dní pozorování a v současnosti monitoruje již šesté hvězdné pole, které by mělo být v následujících pěti měsících jeho poslední.

Podrobnosti o družici COROT naleznete v encyklopedii Space40.

Zdroj:




O autorovi



6. vesmírný týden 2026

6. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 2. do 8. 2. 2026. Měsíc je v úplňku a bude ubývat k poslední čtvrti. 3. 2. je v těsné konjunkci s Regulem. Merkur a Venuše začínají lézt na večerní oblohu, Mars je nepozorovatelný. Velké planety jsou všechny vidět večer. Aktivita Slunce je poměrně vysoká hlavně díky náhle se objevivší aktivní oblasti se skvrnami. Chystá se start rakety SLS s lodí Orion mise Artemis II k Měsíci. Crew-12 musí zatím čekat. 95 let by se dožil Ladislav Sehnal, český astronom zabývající se nebeskou mechanikou. 120 let uplyne od narození Clyde Tombaugha, který objevil Pluto v roce 1930.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M27 přes 1.54m Dánský dalekohled, La Silla

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2025 obdržel snímek autorů Kamil Hornoch a Martin Myslivec s názvem M27 – Dumbbell Nebula Kalendář ukazuje datum 14. srpna 1758 a francouzský astronom Charles Messier na observatoři v Hôtel de Cluny v Paříži pátrá po Halleyově kometě. Pátrá však již

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Polární záře, Kostomlaty pod Milešovkou 19.1.2026

Další informace »