Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Družice Spitzer vyšťourala neviditelné hvězdy

Družice Spitzer vyšťourala neviditelné hvězdy

Fotografie objektu BHR 71.
Fotografie objektu BHR 71.
Dvě mladé hvězdy jsou zodpovědné za zničení svého rodného hnízda – temného oblaku prachu – mohutným proudem záření. Vyplývá to z pozorování v infračerveném oboru spektra, uskutečněného kosmickou observatoří Spitzer Space Telescope. Hvězdy se nacházejí ve vzdálenosti přibližně 600 světelných let od Země v kosmickém oblaku, označeném BHR 71. „Tento nový senzační snímek družice Spitzer ve skutečnosti ukazuje změny ve výtryscích plynů, které se nedají pozorovat na jiných vlnových délkách,“ říká Tyler Bourke (Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics).

Snímek vlevo byl pořízen ve viditelném světle pomocí dalekohledu VLT (Very Large Telescope), který patří Evropské jižní observatoři ESO. Na tomto snímku je BHR 71 vidět jako velký černý útvar. Pouze výtrysk žlutého světla směrem ke spodní části oblaku je znamením, že by se uvnitř mohly formovat hvězdy.

Na snímku v infračerveném oboru (uprostřed) jsou nedávno zrozené mladé hvězdy zobrazeny jako jasně žluté skvrny uprostřed temného oblaku. Obě tyto žluté skvrny jsou „ozdobeny“ zelenými chuchvalci plynů. Tyto zelené svazky prozrazují počátky plynných výtrysků. Podobně jako duha začínají tyto výtrysky jako zelené světlo, přecházejí do oranžového a nakonec do červeného světla na opačném konci.

Změna barvy výtrysků odhaluje efekt ochlazování plynů a může rovněž naznačovat, že mladé hvězdy produkují spoustu záření v pravidelných explozích. Zelené odstíny na začátku výtrysků odhalují ve skutečnosti horký plynný vodík, oranžová barva představuje teplý plyn a chomáče červené barvy na konci výtrysků představují nejchladnější oblaka plynu (na obrázku směrem nahoru i dolů).

Skutečnost, že plyn na začátku výtrysku je teplejší než plyn poblíž středu napovídá, že hvězdy musí vyprodukovat obrovské množství energie – a materiál v jejich blízkosti je zahříván rázovou vlnou právě probíhajícího hvězdného výbuchu. Mezitím plyn oranžových odstínů je zahříván rázovou vlnou předcházející exploze. Časem tato rázová vlna dospěje na konec výtrysku, avšak zpomalí svoji rychlost tak výrazně, že plyny zahřívá jen nepatrně (na snímku jsou znázorněny červeně).

Kombinovaný snímek ve viditelném a infračerveném světle (vpravo) ukazuje, že mohutný výtrysk mladé hvězdy je zodpovědný za roztržení hustého oblaku, což je vidět na obrázku ve viditelném světle. Kombinace obou pohledů také přinesla některé překvapující detaily, které unikají pozorování ve viditelném světle. Například žluté skvrny, rozptýlené po celém obrázku, jsou ve skutečnosti mladé hvězdy, které se zformovaly uvnitř oblaku BHR 71. Družice Spitzer také odhalila další mladé hvězdy s výtrysky, které jsou umístěny vpravo od mohutného výtrysku, pozorovatelného na obrázku ve viditelném světle.

Družice Spitzer tak může odhalit detaily, které nemohou zjistit dalekohledy, pracující ve viditelném světle, neboť tento kosmický dalekohled je vybaven detektory, schopnými registrovat tepelné záření.

Infračervený obrázek pořídila družice Spitzer na několika vlnových délkách infračerveného záření. Konkrétně modrá barva představuje záření na vlnové délce 3,6 mikrometru, zelenou barvou je znázorněno záření na vlnové délce 4,5 mikrometru a červená barva odpovídá záření o vlnové délce 0,8 mikrometru.

Zdroj: spaceflightnow
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



49. vesmírný týden 2023

49. vesmírný týden 2023

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 12. do 10. 12. 2023. Měsíc bude v poslední čtvrti. Jupiter je večer na jihovýchodě, Saturn nad jihozápadem. Ráno září nad jihovýchodem jasná Venuše. Aktivita Slunce se výrazně zvýšila a opět nastala výraznější polární záře, viditelné bohužel převážně z Ameriky nebo Nového Zélandu. Kometa 12P opět prošla zjasněním, najdeme ji u Vegy. Pokračuje kanonáda startů Falconu 9. K ISS se vydala nákladní loď Progress MS-25. Před 50 lety snímal poprvé Jupiter zblízka Pioneer 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Tři planetární mlhoviny HFG1,  Abell6 a Sh2-200

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2023 obdržel snímek „Tři planetární mlhoviny“, jehož autorem je Evžen Brunner     Planetární mlhovina. Již od roku 1875 poněkud matoucí označení. Byť by tento název mohl evokovat třeba protoplanetární disk okolo vznikající hvězdy,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SLNKO

SLNKO

Další informace »