Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Dva bílí trpaslíci ve zběsilém tanci

Dva bílí trpaslíci ve zběsilém tanci

Umělecké ztvárnění dvojice navzájem se obíhajících bílých trpaslíků
Autor: Caltech/IPAC

Astronomové použili přístroj KPED (Kitt Peak Electron Multiplying CCD Demonstrator) na NSF’s Kitt Peak National Observatory k pozorování objektu ZTF J153932.16+502738.8, což je dvojice bílých trpaslíků, kteří kolem sebe obíhají a navzájem se zakrývají. Jeden oběh vykonají za doposud nejkratší známou oběžnou dobu. Tento binární systém se nachází ve vzdálenosti téměř 8 000 světelných roků a jeho poloha se promítá do souhvězdí Pastevce (Bootes). Jedná se zároveň o druhou nejrychlejší dvojici doposud pozorovaných bílých trpaslíků.

Binární systémy bílých trpaslíků s těsně přiléhajícími drahami jsou podle očekávání velmi silným zdrojem vyzařovaných gravitačních vln. Ačkoliv se předpokládá, že jsou relativně běžné, takovéto soustavy jsou obtížně pozorovatelné, zatím jich bylo detekováno pouze několik,“ poznamenávají astronomové.

Program ZTF (Zwicky Transient Facility) realizovaný na Caltech (California Institute of Technology) je nová přehlídka noční oblohy v současné době realizovaná na Kitt Peak National Observatory a Palomar Observatory, která by měla tento stav změnit.

ZTF J153932.16+502738.8 (zkráceně J1539) zahrnuje dvojici bílých trpaslíků obíhajících navzájem kolem sebe v mimořádně krátké periodě 6,91 minuty! Jejich oběžné dráhy jsou tak blízko sebe, že bychom mohli celý binární systém umístit do prostoru, který odpovídá průměru planety Saturn ve Sluneční soustavě.

Když méně jasná hvězda prochází před jasnějším bílým trpaslíkem, zastiňuje většinu jeho světla a důsledkem je neustálé sedmiminutové blikání binárního systému, které můžeme v získaných datech vysledovat,“ říká hlavní autor studie Kevin Burdge, postgraduální student na Caltech.

Blízko obíhající bílí trpaslíci jsou předurčeni přibližovat se po spirále stále blíže k sobě a obíhat stále rychleji, přičemž sytém ztrácí energii vyzařováním gravitačních vln. „Časem tato dvojice bílých trpaslíků splyne v jeden objekt nebo bude lehčí bílý trpaslík pozvolna roztrhán hmotnější složkou,“ říká James Fuller, teoretický astrofyzik na Caltech. „Nejsme si jisti, co nastane v tomto případě, avšak objev většího množství takovýchto systémů nám může říci, jak často tyto hvězdy přežívají své vzájemné blízké setkání.“

Oběžná perioda v systému J1539 se podle předpovědi stane měřitelně kratší už během několika roků. Kevin Burdge se svými spolupracovníky byl schopen potvrdit předpověď ze zmenšování oběžných drah v důsledku obecné teorie relativity porovnáním jejich nových výsledků měření s archivními daty získanými v uplynulých deseti letech.

J1539 je vzácný klenot. Je pouze jedním z několika známých zdrojů gravitačních vln, na které se v budoucnu zaměří evropská kosmická mise LISA (Laser Interferometer Space Antenna), jejíž start se očekává v roce 2034,“ říká Kevin Burdge.

Další záhada, na kterou astronomové v budoucnu očekávají odpověď, se týká teploty horkých bílých trpaslíků, která je nyní odhadována na 50 000 °C.

Tento bílý trpaslík je tak horký proto, že je zřejmě na počátku fáze „pojídání“ svého průvodce a přitahování materiálu směrem k sobě, což je proces, který vede k zahřívání materiálu na velmi vysokou teplotu. Avšak toto pojídání, které také označujeme termínem akrece, je obvykle spojeno s rentgenovým zářením, ale astronomové doposud žádné nepozorovali.

Je překvapující, že v této binární soustavě zatím nebylo pozorováno žádné rentgenové záření. Jednou z možností je, že akreční body na povrchu bílého trpaslíka – oblasti, kam dopadá hmota – jsou větší než bývá typické a důsledkem toho může být emise ultrafialového záření a viditelného světla místo rentgenového záření,“ dodává Kevin Burdge.

Objev byl popsán v článku publikovaném 25. 7. 2019 v časopise Nature.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: ZTF J153932.16+502738.8, Dvojhvězda, Bílý trpaslík


15. vesmírný týden 2024

15. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 4. do 14. 4. 2024. Měsíc bude v novu a v Americe uvidí úplné zatmění Slunce. Na večerní obloze se loučíme s kometou 12P/Pons-Brooks, která na začátku dubna ještě o magnitudu zjasnila a na večerní obloze ji doplní Jupiter a srpek Měsíce. Aktivita Slunce je nižší. Přistál Sojuz MS-24. SpaceX intenzivně chystá další testovací let SuperHeavy Starship. Delta IV Heavy pro technický problém rampy ještě neletěla. Před 65 lety byla vybrána v USA první sedmička astronautů a před 60 lety začal program Gemini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Bodeho galaxie M81 a M82

Bodeho hmlovina (iné názvy: Bodeho galaxia, Messier 81, M 81, NGC 3031) je špirálová galaxia vzdialená od Slnka 12 miliónov svetelných rokov v súhvezdí Veľká medvedica. Objavil ju Johann Elert Bode v roku 1774. Cigara (iné názvy: Messier 82, M 82, NGC 3034) je nepravidelná galaxia typu (Ir II) v súhvezdí Veľká medvedica s výraznými stopami výbuchu jadra. Jej zdanlivá jasnosť je 9,2m, absolútna jasnosť -20,2m, celková hmotnosť 10 miliárd hmotností Slnka, priemer 32 000 ly. Vo vodíkovej čiare Hα má vláknitú štruktúru, expandujúcu smerom od centra rýchlosťou asi 1 000 km.s-1 pri vzdialenosti 5 000 ly od jadra. Kinetická energia expandujúcich plynov sa odhaduje na 1048-1059 J. Expanzia sa vysvetľuje výbuchom, ktorý nastal v jadre galaxie pred 1 000 000 rokmi. Niektorí autori vysvetľujú pozorovanú šírku spektrálnych čiar ich zložitým, multipletovým charakterom bez predpokladaného výbuchu. Fotograficky sa dosiaľ nepodarilo rozlíšiť v galaxii jednotlivé hviezdy. Televíznou technikou sa potvrdila prítomnosť hviezd v jej centrálnych oblastiach (horúce B hviezdy) i v okrajových oblastiach (hviezdy spektrálnych typov A, F). Fotografie v infračervenom svetle dokázali, že v centrálnej časti galaxie je niekoľko zhustení B hviezd; celý tento komplex sa nazýva superkopa B hviezd. M82 je zdrojom rádiového a röntgenového žiarenia. Najjasnejší kompaktný zdroj rádiového žiarenia v jadre galaxie má priemer iba 25 svetelných dní. Rádiové pozorovania dokázali, že galaxia je vo veľkom komplexe mrakov neutrálneho vodíka, ktorý je spoločný aj pre galaxiu M81. Vzdialenosť od Zeme 10 miliónov ly. Skúsil som zlúćiť čerstvé dáta z minuloročnými snímkami a k tomu pridat Halpha vrstvu. Dokopy to bolo cez 33 hodin dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Dáta z roku 2023: EQ5Pro, GSO Newton astrograf 150/600, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, myFocuserPRO2, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, Starnet++, Adobe photoshop 138x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 134x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 240 flats, master darks, master darkflats Dáta z roku 2023: 269x180 sec. Lights gain5, offset115 pri -10°C 14.2. až 10.4.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »