Již dlouhou řadu let pátrají astronomové po planetách mimo naši sluneční soustavu. Je jen logické, že se zaměřili především na hvězdy, které se velmi podobají Slunci. Důvod je jasný - kolem hvězdy zvané Slunce přece planety obíhají! A možná tomu tak bude i u ostatních hvězd, které se Slunci podobají. To se nakonec potvrdilo. V současné době jsou známy planety, obíhající kolem více než stovky hvězd. Jenže, která hvězda je Slunci podobná nejvíce?
Astronomové z Villanova University in Pensylvania (USA) v tom mají jasno. Slunce má své "dvojče" v souhvězdí Štíra (Scorpius). Jedná se o hvězdu s označením 18 Sco (SAO 141066) a nachází se ve vzdálenosti 46 světelných let od Země. Astronomové hvězdu sledují již od roku 1997, kdy zjistili, že svými základními parametry se Slunci velmi podobá. Vizuální jasnost hvězdy je 5,47 mag a nachází se na samotné severní hranici souhvězdí.
Hvězda 18 Sco má téměř stejné stáří jako Slunce (4,8ą0,8 miliardy let), stejnou hmotnost (1,00ą0,03 hmotnosti Slunce), stejný poloměr a stejnou povrchovou teplotu. Má rovněž podobnou periodu rotace (25,5 dne), stejnou absolutní hvězdnou velikost, stejné chemické složení a podobný cyklus výskytu "slunečních" skvrn. Přítomnost planet zatím u této hvězdy zjištěna nebyla.
Dalšími kandidáty na dvojče Slunce jsou hvězdy HD 44592 (= HR 2290) v souhvězdí Lodní záď, 16 Cyg v souhvězdí Labutě a Alfa Centauri A v souhvězdí Kentaura.
Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“
Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.