Již dlouhou řadu let pátrají astronomové po planetách mimo naši sluneční soustavu. Je jen logické, že se zaměřili především na hvězdy, které se velmi podobají Slunci. Důvod je jasný - kolem hvězdy zvané Slunce přece planety obíhají! A možná tomu tak bude i u ostatních hvězd, které se Slunci podobají. To se nakonec potvrdilo. V současné době jsou známy planety, obíhající kolem více než stovky hvězd. Jenže, která hvězda je Slunci podobná nejvíce?
Astronomové z Villanova University in Pensylvania (USA) v tom mají jasno. Slunce má své "dvojče" v souhvězdí Štíra (Scorpius). Jedná se o hvězdu s označením 18 Sco (SAO 141066) a nachází se ve vzdálenosti 46 světelných let od Země. Astronomové hvězdu sledují již od roku 1997, kdy zjistili, že svými základními parametry se Slunci velmi podobá. Vizuální jasnost hvězdy je 5,47 mag a nachází se na samotné severní hranici souhvězdí.
Hvězda 18 Sco má téměř stejné stáří jako Slunce (4,8ą0,8 miliardy let), stejnou hmotnost (1,00ą0,03 hmotnosti Slunce), stejný poloměr a stejnou povrchovou teplotu. Má rovněž podobnou periodu rotace (25,5 dne), stejnou absolutní hvězdnou velikost, stejné chemické složení a podobný cyklus výskytu "slunečních" skvrn. Přítomnost planet zatím u této hvězdy zjištěna nebyla.
Dalšími kandidáty na dvojče Slunce jsou hvězdy HD 44592 (= HR 2290) v souhvězdí Lodní záď, 16 Cyg v souhvězdí Labutě a Alfa Centauri A v souhvězdí Kentaura.
Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“
Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.