Již dlouhou řadu let pátrají astronomové po planetách mimo naši sluneční soustavu. Je jen logické, že se zaměřili především na hvězdy, které se velmi podobají Slunci. Důvod je jasný - kolem hvězdy zvané Slunce přece planety obíhají! A možná tomu tak bude i u ostatních hvězd, které se Slunci podobají. To se nakonec potvrdilo. V současné době jsou známy planety, obíhající kolem více než stovky hvězd. Jenže, která hvězda je Slunci podobná nejvíce?
Astronomové z Villanova University in Pensylvania (USA) v tom mají jasno. Slunce má své "dvojče" v souhvězdí Štíra (Scorpius). Jedná se o hvězdu s označením 18 Sco (SAO 141066) a nachází se ve vzdálenosti 46 světelných let od Země. Astronomové hvězdu sledují již od roku 1997, kdy zjistili, že svými základními parametry se Slunci velmi podobá. Vizuální jasnost hvězdy je 5,47 mag a nachází se na samotné severní hranici souhvězdí.
Hvězda 18 Sco má téměř stejné stáří jako Slunce (4,8ą0,8 miliardy let), stejnou hmotnost (1,00ą0,03 hmotnosti Slunce), stejný poloměr a stejnou povrchovou teplotu. Má rovněž podobnou periodu rotace (25,5 dne), stejnou absolutní hvězdnou velikost, stejné chemické složení a podobný cyklus výskytu "slunečních" skvrn. Přítomnost planet zatím u této hvězdy zjištěna nebyla.
Dalšími kandidáty na dvojče Slunce jsou hvězdy HD 44592 (= HR 2290) v souhvězdí Lodní záď, 16 Cyg v souhvězdí Labutě a Alfa Centauri A v souhvězdí Kentaura.
Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek
Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“
12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé