Již dlouhou řadu let pátrají astronomové po planetách mimo naši sluneční soustavu. Je jen logické, že se zaměřili především na hvězdy, které se velmi podobají Slunci. Důvod je jasný - kolem hvězdy zvané Slunce přece planety obíhají! A možná tomu tak bude i u ostatních hvězd, které se Slunci podobají. To se nakonec potvrdilo. V současné době jsou známy planety, obíhající kolem více než stovky hvězd. Jenže, která hvězda je Slunci podobná nejvíce?
Astronomové z Villanova University in Pensylvania (USA) v tom mají jasno. Slunce má své "dvojče" v souhvězdí Štíra (Scorpius). Jedná se o hvězdu s označením 18 Sco (SAO 141066) a nachází se ve vzdálenosti 46 světelných let od Země. Astronomové hvězdu sledují již od roku 1997, kdy zjistili, že svými základními parametry se Slunci velmi podobá. Vizuální jasnost hvězdy je 5,47 mag a nachází se na samotné severní hranici souhvězdí.
Hvězda 18 Sco má téměř stejné stáří jako Slunce (4,8ą0,8 miliardy let), stejnou hmotnost (1,00ą0,03 hmotnosti Slunce), stejný poloměr a stejnou povrchovou teplotu. Má rovněž podobnou periodu rotace (25,5 dne), stejnou absolutní hvězdnou velikost, stejné chemické složení a podobný cyklus výskytu "slunečních" skvrn. Přítomnost planet zatím u této hvězdy zjištěna nebyla.
Dalšími kandidáty na dvojče Slunce jsou hvězdy HD 44592 (= HR 2290) v souhvězdí Lodní záď, 16 Cyg v souhvězdí Labutě a Alfa Centauri A v souhvězdí Kentaura.
Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 7. do 3. 8. 2025. Měsíc dorůstající do první čtvrti je nízko na večerní obloze. Mars již večer prakticky zmizel z dohledu. Zbývá tedy pohled na planety ráno, kde je nejvýše Saturn a níže Venuše a Jupiter. Aktivita Slunce je nízká. Místy, zatím na tmavé obloze, můžeme především nad ránem spatřit nějaké první Perseidy. Falcon 9 startující s družicemi TRACERS zažil odklad kvůli výpadku proudu a poté vytvořil na obloze světelný sloup. Padáky mise ExoMars otestovány. Před 30 lety letěla družice Magion 4 a před 415 lety nakreslil Galileo cosi kolem Saturnu, šlo o první záznam prstenců.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2025 obdržel snímek „Hmlovina Rozeta“, jehož autorem je astrofotograf Tomáš Dobrovodský
Pohledy do nebe jsou téměř vždy úžasným zážitkem. Úžasným o to více, že kromě významu vědeckého nám mohou způsobit často i estetický či emocionální šok. A co teprve