Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Gejzír horkého plynu proudící z hvězdy

Gejzír horkého plynu proudící z hvězdy

Herbig-Haro 110, HST/NASA
Herbig-Haro 110, HST/NASA
Hubbleův dalekohled zachytil novou podobu Herbig-Haro 110, kde gejzír horkého plynu proudí z právě zrozené hvězdy.

Přestože mají objekty typu Herbig-Haro množství různých tvarů, základní konfigurace je obvykle stejná - dva výtrysky horkého plynu v opačných směrech od vznikající hvězdy jsou vyvrhovány daleko do okolního vesmíru. Výtrysky zásobuje plyn z okolí vznikající hvězdy, kde se nachází disk z plynu a prachu. Když si disk kolem hvězdy představíme jako zásobník paliva a hvězdu jako gravitační motor, potom výtrysky jsou jakési oblaky výfukových plynů.

Složité struktury výtrysků u HH 110 i jiných Herbig-Haro objektů jsou způsobeny tím, že plyn není vystřelován do úplného vakua. V okolním prostředí je chladný mezihvězdný plyn a když do něj výtrysky horkého plynu naráží, dochází ke vzniku rázových vln, asi jako když se díváme na vlny u přídě lodi. Tyto obloukovité rázové vlny, které září díky velmi vysokým teplotám, jsou charakteristickým útvarem Herbig-Haro objektů.

Podle množství hmoty, která právě padá na hvězdu se pak uvolní i množství plynu do výtrysků. Tyto shluky hmoty, které ve výtrysku pozorujeme, se poté pomalu posouvají směrem pryč od hvězdy. Ačkoli skutečná rychlost plynu je zde tedy velmi vysoká, navenek se pohyb jeví jako pomalý, protože tyto objekty jsou také hodně veliké. Výtrysk na snímku má totiž asi půl světelného roku na délku. To je asi 5 biliónů kilometrů (30 000 krát od Země ke Slunci). Ze vzdáleností, z jakých se na tyto objekty díváme, se pohyb projeví až v řádu let, jak si můžete prohlédnout na dříve uveřejněném videu z jiného snímku HST.

Měřením aktuální rychlosti a pozice shluků ve výtrysku se dokáží astronomové vrátit v čase a mohou tak odhadovat, jaké podmínky panovaly v okolí hvězdy v době, kdy vznikly.

Zdroj:

NASA, ESA and the Hubble Heritage team (STScI/AURA)




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. 

Štítky: Plyn, ESA, HST


15. vesmírný týden 2020

15. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 4. do 12. 4. 2020. Měsíc bude v (super)úplňku. Večer je vidět jasná planeta Venuše. Ráno jsou poblíž sebe Mars, Jupiter a Saturn. Na obloze lze spatřit vláčky družic Starlink. Před 15 lety byla objevena trpasličí planeta Makemake, druhá nejjasnější po Plutu. Před 60 lety startovala první meteorologická družice TIROS-1. Před 175 lety bylo poprvé fotograficky zaznamenáno Slunce se skvrnami.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

C/2019 Y4 ATLAS skrývající se v prachu

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2020 obdržel snímek „C/2019 Y4 ATLAS skrývající se v prachu“, jehož autorem je Pavel Váňa   Již dlouho tu nebyla hezká jasná kometa. Že by C/2019 Y4 ATLAS překvapila? Zatím tomu vývoj její jasnosti  napovídá. Ale nechme se překvapit.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Venuša nad sídliskom

Venuša, Plejády a Starlinks. 5s expozícia, 800 ISO, Statív v okne+Canon 350+24/3,5.

Další informace »