Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Gejzír horkého plynu proudící z hvězdy

Gejzír horkého plynu proudící z hvězdy

Herbig-Haro 110, HST/NASA
Herbig-Haro 110, HST/NASA
Hubbleův dalekohled zachytil novou podobu Herbig-Haro 110, kde gejzír horkého plynu proudí z právě zrozené hvězdy.

Přestože mají objekty typu Herbig-Haro množství různých tvarů, základní konfigurace je obvykle stejná - dva výtrysky horkého plynu v opačných směrech od vznikající hvězdy jsou vyvrhovány daleko do okolního vesmíru. Výtrysky zásobuje plyn z okolí vznikající hvězdy, kde se nachází disk z plynu a prachu. Když si disk kolem hvězdy představíme jako zásobník paliva a hvězdu jako gravitační motor, potom výtrysky jsou jakési oblaky výfukových plynů.

Složité struktury výtrysků u HH 110 i jiných Herbig-Haro objektů jsou způsobeny tím, že plyn není vystřelován do úplného vakua. V okolním prostředí je chladný mezihvězdný plyn a když do něj výtrysky horkého plynu naráží, dochází ke vzniku rázových vln, asi jako když se díváme na vlny u přídě lodi. Tyto obloukovité rázové vlny, které září díky velmi vysokým teplotám, jsou charakteristickým útvarem Herbig-Haro objektů.

Podle množství hmoty, která právě padá na hvězdu se pak uvolní i množství plynu do výtrysků. Tyto shluky hmoty, které ve výtrysku pozorujeme, se poté pomalu posouvají směrem pryč od hvězdy. Ačkoli skutečná rychlost plynu je zde tedy velmi vysoká, navenek se pohyb jeví jako pomalý, protože tyto objekty jsou také hodně veliké. Výtrysk na snímku má totiž asi půl světelného roku na délku. To je asi 5 biliónů kilometrů (30 000 krát od Země ke Slunci). Ze vzdáleností, z jakých se na tyto objekty díváme, se pohyb projeví až v řádu let, jak si můžete prohlédnout na dříve uveřejněném videu z jiného snímku HST.

Měřením aktuální rychlosti a pozice shluků ve výtrysku se dokáží astronomové vrátit v čase a mohou tak odhadovat, jaké podmínky panovaly v okolí hvězdy v době, kdy vznikly.

Zdroj:

NASA, ESA and the Hubble Heritage team (STScI/AURA)




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Plyn, ESA, HST


14. vesmírný týden 2026

14. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 3. do 5. 4. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a vysoko nad jihozápadem podobně výrazný Jupiter. Pod Plejádami je ještě slabý Uran. Aktivita Slunce je lehce zvýšená, především vidíme hodně menších skvrn. Probíhají poslední přípravy na odpočet startu rakety SLS s lodí Orion, která pošle misi Artemis II na cestu kolem Měsíce. Zároveň bylo oznámeno zrušení stanice Gateway u Měsíce. Český VZLÚ podepsal dohodu s ESA o spolupráci na družici AMBIC. Před 60 lety se první umělou družicí Měsíce stala Luna 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Růžový úplněk

2. dubna 2026 ve 4:11 ráno nastal takzvaný růžový úplněk

Další informace »