Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Gejzír horkého plynu proudící z hvězdy

Gejzír horkého plynu proudící z hvězdy

Herbig-Haro 110, HST/NASA
Herbig-Haro 110, HST/NASA
Hubbleův dalekohled zachytil novou podobu Herbig-Haro 110, kde gejzír horkého plynu proudí z právě zrozené hvězdy.

Přestože mají objekty typu Herbig-Haro množství různých tvarů, základní konfigurace je obvykle stejná - dva výtrysky horkého plynu v opačných směrech od vznikající hvězdy jsou vyvrhovány daleko do okolního vesmíru. Výtrysky zásobuje plyn z okolí vznikající hvězdy, kde se nachází disk z plynu a prachu. Když si disk kolem hvězdy představíme jako zásobník paliva a hvězdu jako gravitační motor, potom výtrysky jsou jakési oblaky výfukových plynů.

Složité struktury výtrysků u HH 110 i jiných Herbig-Haro objektů jsou způsobeny tím, že plyn není vystřelován do úplného vakua. V okolním prostředí je chladný mezihvězdný plyn a když do něj výtrysky horkého plynu naráží, dochází ke vzniku rázových vln, asi jako když se díváme na vlny u přídě lodi. Tyto obloukovité rázové vlny, které září díky velmi vysokým teplotám, jsou charakteristickým útvarem Herbig-Haro objektů.

Podle množství hmoty, která právě padá na hvězdu se pak uvolní i množství plynu do výtrysků. Tyto shluky hmoty, které ve výtrysku pozorujeme, se poté pomalu posouvají směrem pryč od hvězdy. Ačkoli skutečná rychlost plynu je zde tedy velmi vysoká, navenek se pohyb jeví jako pomalý, protože tyto objekty jsou také hodně veliké. Výtrysk na snímku má totiž asi půl světelného roku na délku. To je asi 5 biliónů kilometrů (30 000 krát od Země ke Slunci). Ze vzdáleností, z jakých se na tyto objekty díváme, se pohyb projeví až v řádu let, jak si můžete prohlédnout na dříve uveřejněném videu z jiného snímku HST.

Měřením aktuální rychlosti a pozice shluků ve výtrysku se dokáží astronomové vrátit v čase a mohou tak odhadovat, jaké podmínky panovaly v okolí hvězdy v době, kdy vznikly.

Zdroj:

NASA, ESA and the Hubble Heritage team (STScI/AURA)




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Plyn, ESA, HST


29. vesmírný týden 2025

29. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 7. do 20. 7. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Mars je velmi nízko na večerní obloze a lepší je viditelnost planet ráno, především Saturnu a Venuše. Aktivita Slunce je nízká i přes velké množství skvrn. Máme tu poslední období letní viditelnosti komety 3I/ATLAS ze střední Evropy. Noční svítící oblaka se ukazovala jen slabě. Falcon 9 vykonal svůj jubilejní 500. start a rychle pokračuje dál třemi starty. NASA má schválený rozpočet na roky dopředu včetně klíčových misí Artemis. Očekáváme přistání Crew Dragonu mise Axiom-4 z ISS. Před 60 lety jsme poprvé spatřili snímky jiné planety, které pořídila sonda Mariner 4 a před 10 lety jsme poprvé viděli detaily na povrchu Pluta. Před 50 lety proběhl společný let Sojuz-Apollo a před 175 lety provedli američtí astronomové z Harvardu první fotografování, daguerrotypii, hvězdy Vega.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Hvězdná obloha

Přelet Mezinárodní kosmické stanice (ISS) | Fotoaparát Canon PowerShot SX10 IS

Další informace »