Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Gigantická hvězdná exploze

Gigantická hvězdná exploze

sn_2006gy.jpg
Astronomové pomocí pozemských dalekohledů a kosmické observatoře Chandra pozorovali nejjasnější a nejenergičtější explozi hvězdy, která byla kdy spatřena. Pravděpodobně je to první důkaz nového typu supernov - přeměny gama záření na částice hmoty a antihmoty. Vznik této tzv. párové nestability pak vede k takovéto gigantické explozi.

Supernova s označením „SN 2006gy“ vybuchla v galaxii NGC 1260 vzdálené od nás 240 miliónů světelných roků a byla 100krát jasnější než kterákoliv typická supernova. SN 2006gy byla poprvé pozorována 18. září 2006 kosmickou rentgenovou observatoří Chandra. Supernova se pomalu zjasňovala po dobu 70 dnů. A na svém vrcholu zářila více než 50 miliard Sluncí a svítila 10krát jasněji než mateřská galaxie. Supernova dosáhla maxima jasnosti během dnů až několika týdnů.

„Ze všech explodujících hvězd, které byly kdy pozorovány, byla tato králem,“ řekl Alex Filippenko (University of California, Berkeley), který vede pozemní pozorování supernovy na Lickově observatoři (Kalifornie) a na observatoři Keck (Havaj). „Byli jsme ohromeni jasností a také tím, jak dlouho to trvalo.“

Vědci jsou přesvědčeni, že monstrózní supernova je první hvězdou, která vysvětluje raný vývoj vesmíru a zánik první generace hmotných hvězd, které se nezhroutily do černých děr, ale explodovaly a obohatily vesmír o těžké prvky. „Jsme svědky současná verze, jak končil život první generace nejhmotnějších hvězd,“ řekl Filippenko.

Podle astrofyziků by to také mohla být předpremiéra, jak budou vypadat exploze hmotných hvězd v naší vlastní Galaxii.

Supernovy jsou „labutí písně“ hvězd. Většina supernov je výsledkem zhroucení hmotných hvězd (8 až 20 hmotností Slunce) do černé díry, způsobené vlastní gravitací. Podle astronomů je princip SN 2006 jiný, protože explodující hvězda byla mnohem větší - asi 150krát hmotnější než Slunce. Hvězdy takto hmotné jsou mimořádně vzácné: vědci odhadují, že v naší Galaxii je jich z celkového počtu 400 miliard hvězd jenom asi desítka.

Superhmotné hvězdy produkují tak velké množství gama záření, že na konci života se část tohoto záření přemění na hmotu a antihmotu, většinou na elektron a pozitron (kladný elektron). Částice antihmoty mají stejnou hmotnost jako obyčejná hmota, ale opačný spin a náboj. Gama záření svou energií „chrání“ vnější vrstvy hvězdy před zhroucením; při vzniku hmoty a antihmoty tato ochrana zmizí, vnější vrstvy hvězdy padají do nitra, spouští se termonukleární exploze, která hvězdu zničí. Příčinou roztrhání je tzv. párová nestabilita (hmota x antihmota).

Nové objevy naznačují, že některé první velmi hmotné hvězdy v raném vesmíru „odešly“ velkolepými explozemi jako SN 2006gy, místo aby se zhroutily do černých děr.

„V podmínkách raného vesmíru je obrovský rozdíl mezi těmito dvěma možnostmi,“ řekl Nathan Smith (UC Berkeley). „Při jedné se galaxie znečišťuje velkým množstvím nově vzniklých prvků, při druhé dojde k trvalému uzamčení v černých dírách.“

Astronomové se domnívají, že supernova SN 2006gy ukazuje, jak by mohl vypadat budoucí vývoj hvězd v naší vlastní Galaxii. Jednou z nich je i Eta Carinae - nejsvítivější hvězda v naší Mléčné dráze - leží od nás ve vzdálenosti asi 7500 světelných roků a vypadá to, že je již připravena k explozi. „Stát by se to mohlo zítra nebo také až za 1000 let,“ řekl Mario Livio (Space Telescope Science Institute, Baltimore).

Explozivní proměnná hvězda Eta Carinae v současnosti svítí asi 5 miliónkrát více než naše Slunce a na jejím povrchu byly pozorovány erupce. Podobně se chovala i SN 2006gy těsně před explozí.

Podle vědců, vzhledem k relativně bezpečné vzdálenosti od nás, výbuch Eta Carinae pravděpodobně neohrozí život na Zemi.

„Jsem přesvědčen, že můžeme klidně spát, protože Eta Car nezničí život na Zemi,“ řekl Livio. A dodává, že blízkost této mimořádné události nedovoluje spát astronomům, jsou stále v pohotovosti a hvězdu Eta Carinae stále sledují jak pozemskými tak i kosmickými dalekohledy.

Obrázek:
nahoře – umělecké znázornění exploze SN 2006gy
vlevo dole – optický snímek z Lickovy observatoře (slabší objekt – jádro mateřské galaxie NGC 1260, jasnější - supernova SN 2006gy)
vpravo dole – rentgenový snímek z Chandry
Credit: X-ray: NASA/CXC/UC Berkeley/N.Smith et al.; IR: Lick/UC Berkeley/J.Bloom & C.Hansen

Zdroj: ww.space.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi



20. vesmírný týden 2022

20. vesmírný týden 2022

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 5. do 22. 5. 2022. Měsíc bude v úplňku a nastává zatmění, u nás viditelné nízko nad obzorem jako částečné. Přehlídku planet viditelných okem nabízí ranní obloha. Nejjasnější Venuše se úhlově vrací ke Slunci. Lépe je vidět Jupiter a nejvýše jsou ráno Mars a Saturn. Skvrny na povrchu Slunce jsou stále k vidění a aktivita hvězdy je zvýšená. Astronomové publikovali záběr černé díry v centru naší Galaxie. InSight zaznamenala na Marsu dosud nejsilnější otřes. Po dvou startech Falconu 9 v minulém týdnu očekáváme tento týden třetí. ULA plánuje otestovat svoji kosmickou loď Starliner. Vynikající český astronom Ivan Šolc by se letos dožil 95 let.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC1579 Trifid severu a okolí

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2022 získal snímek „NGC 1579 - Trifid severu a okolí“, jehož autorem je Zdeněk Vojč       Měsíc březen roku 2022 je již za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. Porota této soutěže,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Západ Měsíce při zatmění

Sekvence po 120 sec.

Další informace »