Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  HST určil horní limit pro hmotnosti hvězd

HST určil horní limit pro hmotnosti hvězd

star_heavy.jpg
Astronomové uskutečnili důležitý krok směrem k určení horního limitu hmotnosti hvězd. Posloužil jim k tomu Hubblův kosmický dalekohled (HST), s jehož pomocí provedli první přímá měření hmotností hvězd v naší Galaxii. Celý problém uzavřeli zjištěním, že hvězdy nemohou mít větší hmotnost než 150 hmotností našeho Slunce.

Pomocí dalekohledu HST studovali astronomové hvězdokupu Arches, která je nejhustější známou hvězdokupou v naší Galaxii. Zjištěná data umožní astronomům blíže pochopit procesy formování hvězd. Ilustrace hvězdokupy Arches v úvodu článku vznikla na základě pozorování v infračerveném oboru, provedených pomocí HST a pozemních dalekohledů. Hvězdokupa se nachází ve vzdálenosti 25 000 světelných let od Země. Při pozorování v infračerveném oboru lze "proniknout" do hustých prachových oblastí v jádru Galaxie. Nacházejí se zde obrovská plynná oblaka, která navzájem kolidují za vzniku velmi hmotných hvězd. Hvězdokupu tvoří více než 2000 mladých hvězd, jejichž stáří dosahuje 2 až 2,5 miliónu roků.

"Je to bezesporu zajímavá hvězdokupa, která obsahuje četnou kolekci nejmohutnějších hvězd v naší Galaxii, nicméně zde chybí hvězdy hmotnější než 150 hmotností Slunce," říká astronom Donald Figer ze Space Telescope Science Institute, Baltimore, USA. "Teorie předpokládají, že čím je hvězdokupa hmotnější, tím hmotnější hvězdy v ní existují. Pozorujeme jednu z nejhmotnějších hvězdokup v naší Galaxii, ve které byla zjištěna velmi ostrá hranice pro hmotnost vznikajících hvězd," dodává Figer.

star_sizes.jpg

Hmotnosti hvězd se všeobecně pohybují od méně než 1/100 do více než 100 hmotností Slunce. Ačkoliv astronomové vědí, v jakých rozmezích se pohybují hmotnosti hvězd, zatím nevědí jistě, zda existují také "váhové" limity pro vznikající hvězdy. Vzhledem k tomu, že astronomové neznají do všech detailů procesy formování hvězd, teorie předpokládají, že horní hranice hmotnosti rodících se hvězd se mohou pohybovat v rozmezí 100 až 1000 hmotností našeho Slunce.

Pomocí přístroje NICMOS (Near Infrared Camera and Multi-Object Spectrometer) studoval Figer stovky hvězd o hmotnostech v rozmezí 6 až 130 hmotností Slunce ve hvězdokupě Arches. Přestože hmotnější hvězdy zde nebyly objeveny, konzervativně byl horní limit určen na 150 hmotností Slunce."Standardní teorie předpovídají 20 až 30 hvězd o hmotnostech mezi 130 až 1000 hmotnostmi Slunce ve hvězdokupě Arches," vysvětluje Figer. "My jsme však neobjevili žádnou. Pokud vznikly, měli bychom je spatřit."

Dalším krokem výzkumu bude studium dalších hvězdokup za účelem určení hmotnostního limitu hvězd. Několik dalekohledů včetně astronomické družice Spitzer Space Telescope bude pátrat po nových mladých hvězdokupách v naší Galaxii.

Zdroj: spaceflightnow
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »