Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  HST určil horní limit pro hmotnosti hvězd

HST určil horní limit pro hmotnosti hvězd

star_heavy.jpg
Astronomové uskutečnili důležitý krok směrem k určení horního limitu hmotnosti hvězd. Posloužil jim k tomu Hubblův kosmický dalekohled (HST), s jehož pomocí provedli první přímá měření hmotností hvězd v naší Galaxii. Celý problém uzavřeli zjištěním, že hvězdy nemohou mít větší hmotnost než 150 hmotností našeho Slunce.

Pomocí dalekohledu HST studovali astronomové hvězdokupu Arches, která je nejhustější známou hvězdokupou v naší Galaxii. Zjištěná data umožní astronomům blíže pochopit procesy formování hvězd. Ilustrace hvězdokupy Arches v úvodu článku vznikla na základě pozorování v infračerveném oboru, provedených pomocí HST a pozemních dalekohledů. Hvězdokupa se nachází ve vzdálenosti 25 000 světelných let od Země. Při pozorování v infračerveném oboru lze "proniknout" do hustých prachových oblastí v jádru Galaxie. Nacházejí se zde obrovská plynná oblaka, která navzájem kolidují za vzniku velmi hmotných hvězd. Hvězdokupu tvoří více než 2000 mladých hvězd, jejichž stáří dosahuje 2 až 2,5 miliónu roků.

"Je to bezesporu zajímavá hvězdokupa, která obsahuje četnou kolekci nejmohutnějších hvězd v naší Galaxii, nicméně zde chybí hvězdy hmotnější než 150 hmotností Slunce," říká astronom Donald Figer ze Space Telescope Science Institute, Baltimore, USA. "Teorie předpokládají, že čím je hvězdokupa hmotnější, tím hmotnější hvězdy v ní existují. Pozorujeme jednu z nejhmotnějších hvězdokup v naší Galaxii, ve které byla zjištěna velmi ostrá hranice pro hmotnost vznikajících hvězd," dodává Figer.

star_sizes.jpg

Hmotnosti hvězd se všeobecně pohybují od méně než 1/100 do více než 100 hmotností Slunce. Ačkoliv astronomové vědí, v jakých rozmezích se pohybují hmotnosti hvězd, zatím nevědí jistě, zda existují také "váhové" limity pro vznikající hvězdy. Vzhledem k tomu, že astronomové neznají do všech detailů procesy formování hvězd, teorie předpokládají, že horní hranice hmotnosti rodících se hvězd se mohou pohybovat v rozmezí 100 až 1000 hmotností našeho Slunce.

Pomocí přístroje NICMOS (Near Infrared Camera and Multi-Object Spectrometer) studoval Figer stovky hvězd o hmotnostech v rozmezí 6 až 130 hmotností Slunce ve hvězdokupě Arches. Přestože hmotnější hvězdy zde nebyly objeveny, konzervativně byl horní limit určen na 150 hmotností Slunce."Standardní teorie předpovídají 20 až 30 hvězd o hmotnostech mezi 130 až 1000 hmotnostmi Slunce ve hvězdokupě Arches," vysvětluje Figer. "My jsme však neobjevili žádnou. Pokud vznikly, měli bychom je spatřit."

Dalším krokem výzkumu bude studium dalších hvězdokup za účelem určení hmotnostního limitu hvězd. Několik dalekohledů včetně astronomické družice Spitzer Space Telescope bude pátrat po nových mladých hvězdokupách v naší Galaxii.

Zdroj: spaceflightnow
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »