Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  HST určil horní limit pro hmotnosti hvězd

HST určil horní limit pro hmotnosti hvězd

star_heavy.jpg
Astronomové uskutečnili důležitý krok směrem k určení horního limitu hmotnosti hvězd. Posloužil jim k tomu Hubblův kosmický dalekohled (HST), s jehož pomocí provedli první přímá měření hmotností hvězd v naší Galaxii. Celý problém uzavřeli zjištěním, že hvězdy nemohou mít větší hmotnost než 150 hmotností našeho Slunce.

Pomocí dalekohledu HST studovali astronomové hvězdokupu Arches, která je nejhustější známou hvězdokupou v naší Galaxii. Zjištěná data umožní astronomům blíže pochopit procesy formování hvězd. Ilustrace hvězdokupy Arches v úvodu článku vznikla na základě pozorování v infračerveném oboru, provedených pomocí HST a pozemních dalekohledů. Hvězdokupa se nachází ve vzdálenosti 25 000 světelných let od Země. Při pozorování v infračerveném oboru lze "proniknout" do hustých prachových oblastí v jádru Galaxie. Nacházejí se zde obrovská plynná oblaka, která navzájem kolidují za vzniku velmi hmotných hvězd. Hvězdokupu tvoří více než 2000 mladých hvězd, jejichž stáří dosahuje 2 až 2,5 miliónu roků.

"Je to bezesporu zajímavá hvězdokupa, která obsahuje četnou kolekci nejmohutnějších hvězd v naší Galaxii, nicméně zde chybí hvězdy hmotnější než 150 hmotností Slunce," říká astronom Donald Figer ze Space Telescope Science Institute, Baltimore, USA. "Teorie předpokládají, že čím je hvězdokupa hmotnější, tím hmotnější hvězdy v ní existují. Pozorujeme jednu z nejhmotnějších hvězdokup v naší Galaxii, ve které byla zjištěna velmi ostrá hranice pro hmotnost vznikajících hvězd," dodává Figer.

star_sizes.jpg

Hmotnosti hvězd se všeobecně pohybují od méně než 1/100 do více než 100 hmotností Slunce. Ačkoliv astronomové vědí, v jakých rozmezích se pohybují hmotnosti hvězd, zatím nevědí jistě, zda existují také "váhové" limity pro vznikající hvězdy. Vzhledem k tomu, že astronomové neznají do všech detailů procesy formování hvězd, teorie předpokládají, že horní hranice hmotnosti rodících se hvězd se mohou pohybovat v rozmezí 100 až 1000 hmotností našeho Slunce.

Pomocí přístroje NICMOS (Near Infrared Camera and Multi-Object Spectrometer) studoval Figer stovky hvězd o hmotnostech v rozmezí 6 až 130 hmotností Slunce ve hvězdokupě Arches. Přestože hmotnější hvězdy zde nebyly objeveny, konzervativně byl horní limit určen na 150 hmotností Slunce."Standardní teorie předpovídají 20 až 30 hvězd o hmotnostech mezi 130 až 1000 hmotnostmi Slunce ve hvězdokupě Arches," vysvětluje Figer. "My jsme však neobjevili žádnou. Pokud vznikly, měli bychom je spatřit."

Dalším krokem výzkumu bude studium dalších hvězdokup za účelem určení hmotnostního limitu hvězd. Několik dalekohledů včetně astronomické družice Spitzer Space Telescope bude pátrat po nových mladých hvězdokupách v naší Galaxii.

Zdroj: spaceflightnow
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »