Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  HST určil horní limit pro hmotnosti hvězd

HST určil horní limit pro hmotnosti hvězd

star_heavy.jpg
Astronomové uskutečnili důležitý krok směrem k určení horního limitu hmotnosti hvězd. Posloužil jim k tomu Hubblův kosmický dalekohled (HST), s jehož pomocí provedli první přímá měření hmotností hvězd v naší Galaxii. Celý problém uzavřeli zjištěním, že hvězdy nemohou mít větší hmotnost než 150 hmotností našeho Slunce.

Pomocí dalekohledu HST studovali astronomové hvězdokupu Arches, která je nejhustější známou hvězdokupou v naší Galaxii. Zjištěná data umožní astronomům blíže pochopit procesy formování hvězd. Ilustrace hvězdokupy Arches v úvodu článku vznikla na základě pozorování v infračerveném oboru, provedených pomocí HST a pozemních dalekohledů. Hvězdokupa se nachází ve vzdálenosti 25 000 světelných let od Země. Při pozorování v infračerveném oboru lze "proniknout" do hustých prachových oblastí v jádru Galaxie. Nacházejí se zde obrovská plynná oblaka, která navzájem kolidují za vzniku velmi hmotných hvězd. Hvězdokupu tvoří více než 2000 mladých hvězd, jejichž stáří dosahuje 2 až 2,5 miliónu roků.

"Je to bezesporu zajímavá hvězdokupa, která obsahuje četnou kolekci nejmohutnějších hvězd v naší Galaxii, nicméně zde chybí hvězdy hmotnější než 150 hmotností Slunce," říká astronom Donald Figer ze Space Telescope Science Institute, Baltimore, USA. "Teorie předpokládají, že čím je hvězdokupa hmotnější, tím hmotnější hvězdy v ní existují. Pozorujeme jednu z nejhmotnějších hvězdokup v naší Galaxii, ve které byla zjištěna velmi ostrá hranice pro hmotnost vznikajících hvězd," dodává Figer.

star_sizes.jpg

Hmotnosti hvězd se všeobecně pohybují od méně než 1/100 do více než 100 hmotností Slunce. Ačkoliv astronomové vědí, v jakých rozmezích se pohybují hmotnosti hvězd, zatím nevědí jistě, zda existují také "váhové" limity pro vznikající hvězdy. Vzhledem k tomu, že astronomové neznají do všech detailů procesy formování hvězd, teorie předpokládají, že horní hranice hmotnosti rodících se hvězd se mohou pohybovat v rozmezí 100 až 1000 hmotností našeho Slunce.

Pomocí přístroje NICMOS (Near Infrared Camera and Multi-Object Spectrometer) studoval Figer stovky hvězd o hmotnostech v rozmezí 6 až 130 hmotností Slunce ve hvězdokupě Arches. Přestože hmotnější hvězdy zde nebyly objeveny, konzervativně byl horní limit určen na 150 hmotností Slunce."Standardní teorie předpovídají 20 až 30 hvězd o hmotnostech mezi 130 až 1000 hmotnostmi Slunce ve hvězdokupě Arches," vysvětluje Figer. "My jsme však neobjevili žádnou. Pokud vznikly, měli bychom je spatřit."

Dalším krokem výzkumu bude studium dalších hvězdokup za účelem určení hmotnostního limitu hvězd. Několik dalekohledů včetně astronomické družice Spitzer Space Telescope bude pátrat po nových mladých hvězdokupách v naší Galaxii.

Zdroj: spaceflightnow
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



49. vesmírný týden 2025

49. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 12. do 7. 12. 2025. Měsíc bude v úplňku, projde Plejádami a setká se s Jupiterem. Od setmění je nad jihem Saturn. Nízko na ranní obloze je Merkur. Velmi vysoká bude nyní aktivita Slunce. Uvidíme polární záře? Komety večer ruší Měsíc a ráno to brzy nebude lepší. Na Bajkonuru došlo k poškození jediné rampy sloužící pro mise lodí Sojuz a Progress k ISS. ESA na následující roky posílila rozpočet. Před 500 lety se narodil český astronom Tadeáš Hájek z Hájku.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kométa 3I/ATLAS

3I/ATLAS – medzihviezdna kométa na návšteve Medzihviezdna kométa 3I/ATLAS patrí medzi veľmi vzácnu skupinu objektov, o ktorých vieme, že do našej Slnečnej sústavy prileteli z iného hviezdneho systému. Pohybuje sa po silno hyperbolickej dráhe, takže ju pri ďalšom obehu už znovu neuvidíme – len raz preletí okolo Slnka a opäť zmizne do medzihviezdneho priestoru. Na zábere z ranných hodín 28. 11. 2025 dominuje zelenkastá kóma kométy v spodnej časti obrazu. Jemný prachový chvost sa rozlieva šikmo nahor medzi hviezdami, ktoré ostávajú ostré a nehybné – pekná pripomienka toho, že sledujeme rýchleho hosťa na pozadí vzdialeného hviezdneho poľa našej Galaxie. Aj keď 3I/ATLAS na oblohe nepatrí k najjasnejším kométam, možnosť zachytiť medzihviezdnu návštevníčku je výnimočná. Každý takýto objekt prináša jedinečný pohľad na materiál a históriu iných planetárnych systémov – a táto fotografia je malou “pamiatkou” na jej krátku zastávku v našej kozmickej „štvrti“. Už z voľby kompozície je jasné že som čakal trocha výraznejší chvost ???? Technické údaje: Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton 200/800 (200/600 F3) + Starizona Nexus 0.75×, Touptek ATR585M mono, AFW-M + Touptek LRGB filtre, Gemini EAF, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, PixInsight, Adobe Photoshop. Expozície: L 20x60s, RGB 12×90 s, master bias, flats, darks, darkflats. Gain 150, Offset 300. 28.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »