Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  HST určil horní limit pro hmotnosti hvězd

HST určil horní limit pro hmotnosti hvězd

star_heavy.jpg
Astronomové uskutečnili důležitý krok směrem k určení horního limitu hmotnosti hvězd. Posloužil jim k tomu Hubblův kosmický dalekohled (HST), s jehož pomocí provedli první přímá měření hmotností hvězd v naší Galaxii. Celý problém uzavřeli zjištěním, že hvězdy nemohou mít větší hmotnost než 150 hmotností našeho Slunce.

Pomocí dalekohledu HST studovali astronomové hvězdokupu Arches, která je nejhustější známou hvězdokupou v naší Galaxii. Zjištěná data umožní astronomům blíže pochopit procesy formování hvězd. Ilustrace hvězdokupy Arches v úvodu článku vznikla na základě pozorování v infračerveném oboru, provedených pomocí HST a pozemních dalekohledů. Hvězdokupa se nachází ve vzdálenosti 25 000 světelných let od Země. Při pozorování v infračerveném oboru lze "proniknout" do hustých prachových oblastí v jádru Galaxie. Nacházejí se zde obrovská plynná oblaka, která navzájem kolidují za vzniku velmi hmotných hvězd. Hvězdokupu tvoří více než 2000 mladých hvězd, jejichž stáří dosahuje 2 až 2,5 miliónu roků.

"Je to bezesporu zajímavá hvězdokupa, která obsahuje četnou kolekci nejmohutnějších hvězd v naší Galaxii, nicméně zde chybí hvězdy hmotnější než 150 hmotností Slunce," říká astronom Donald Figer ze Space Telescope Science Institute, Baltimore, USA. "Teorie předpokládají, že čím je hvězdokupa hmotnější, tím hmotnější hvězdy v ní existují. Pozorujeme jednu z nejhmotnějších hvězdokup v naší Galaxii, ve které byla zjištěna velmi ostrá hranice pro hmotnost vznikajících hvězd," dodává Figer.

star_sizes.jpg

Hmotnosti hvězd se všeobecně pohybují od méně než 1/100 do více než 100 hmotností Slunce. Ačkoliv astronomové vědí, v jakých rozmezích se pohybují hmotnosti hvězd, zatím nevědí jistě, zda existují také "váhové" limity pro vznikající hvězdy. Vzhledem k tomu, že astronomové neznají do všech detailů procesy formování hvězd, teorie předpokládají, že horní hranice hmotnosti rodících se hvězd se mohou pohybovat v rozmezí 100 až 1000 hmotností našeho Slunce.

Pomocí přístroje NICMOS (Near Infrared Camera and Multi-Object Spectrometer) studoval Figer stovky hvězd o hmotnostech v rozmezí 6 až 130 hmotností Slunce ve hvězdokupě Arches. Přestože hmotnější hvězdy zde nebyly objeveny, konzervativně byl horní limit určen na 150 hmotností Slunce."Standardní teorie předpovídají 20 až 30 hvězd o hmotnostech mezi 130 až 1000 hmotnostmi Slunce ve hvězdokupě Arches," vysvětluje Figer. "My jsme však neobjevili žádnou. Pokud vznikly, měli bychom je spatřit."

Dalším krokem výzkumu bude studium dalších hvězdokup za účelem určení hmotnostního limitu hvězd. Několik dalekohledů včetně astronomické družice Spitzer Space Telescope bude pátrat po nových mladých hvězdokupách v naší Galaxii.

Zdroj: spaceflightnow
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »