Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Hvězda delta Scorpii rekordně zjasnila

Hvězda delta Scorpii rekordně zjasnila

Již čtvrté léto po sobě je v hlavě souhvězdí Škorpióna (lat. Scorpius) něco zvláštního. Jedna z hvězd označovaná v katalozích jako delta je totiž abnormálně jasná.

Souhvězdí Škorpióna

Po stovky let, od doby objevu jižních souhvězdí evropskými mořeplavci, byla považována za konstantní hvězdu o hvězdné velikosti 2,3 magnitud. V červenci 2000 si argentinský pozorovatel Sebastian Otero všiml, že se trochu zjasnila. Začal ji bedlivě sledovat, a protože je hvězda hodně jasná, nepotřeboval k tomu žádný dalekohled. K určování jasnosti hvězdy použil pouze své oko a podařilo se mu dosáhnout neobyčejné přesnosti. Z jeho měření vyplývá, že se hvězda zjasnila až na 1,9 magnitud, poté zeslábla na 2,1 mag, aby se v září zase zjasnila až na 1,8 mag.

Astronomové tak byli svědky velmi vzácného úkazu, kdy se z dříve zcela konstantní hvězdy, stala hvězda proměnná. S. Otero navíc svým okem dosáhl přesnosti srovnatelné s přístrojem zvaným fotometr, kterým se jasnosti hvězd měří, a ukázal, že i v době vyspělé techniky ještě nepatří vizuální pozorovatelé do starého železa. Změny jasnosti hvězdy ukazuje graf, tzv. světelná křivka na obrázku dole. Prázdnými kolečky jsou znázorněna vizuální pozorování Otera a černými puntíky fotometrická měření Briana Frasera z Jihoafrické Republiky.

Světelná křivka

Před několika dny se hvězda delta Sco opět zjasnila, tentokráte na rekordní hodnotu 1,6 magnitud. Souhvězdí Škorpióna tak získalo trochu jiné vzezření, protože hvězda delta je nyní po hvězdě Antares (alfa Sco) druhou nejjasnější. Delta Sco je horká rychle rotující hvězda spektrálního typu B vzdálená od nás asi 400 světelných let. Detailní rozbor světla hvězdy ukazuje, že hvězda na počátku zjasňování vyvrhla z rovníkových oblastí do okolního prostoru svítivý plyn. Navíc delta Sco není osamělou hvězdu, ale má slabého průvodce. Hvězdy kolem sebe oběhnou jednou za 10,6 let a jsou vzdáleny 20 poloměrů té větší z nich. Další zjasňování hvězdy není vyloučeno, protože nikdo nedokáže její chování předvídat.


zdroj: Sky and Telescope




O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C-2024 E1

Kometa C-2024 E1/ Wierzchos/

Další informace »