Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Hvězda delta Scorpii rekordně zjasnila

Hvězda delta Scorpii rekordně zjasnila

Již čtvrté léto po sobě je v hlavě souhvězdí Škorpióna (lat. Scorpius) něco zvláštního. Jedna z hvězd označovaná v katalozích jako delta je totiž abnormálně jasná.

Souhvězdí Škorpióna

Po stovky let, od doby objevu jižních souhvězdí evropskými mořeplavci, byla považována za konstantní hvězdu o hvězdné velikosti 2,3 magnitud. V červenci 2000 si argentinský pozorovatel Sebastian Otero všiml, že se trochu zjasnila. Začal ji bedlivě sledovat, a protože je hvězda hodně jasná, nepotřeboval k tomu žádný dalekohled. K určování jasnosti hvězdy použil pouze své oko a podařilo se mu dosáhnout neobyčejné přesnosti. Z jeho měření vyplývá, že se hvězda zjasnila až na 1,9 magnitud, poté zeslábla na 2,1 mag, aby se v září zase zjasnila až na 1,8 mag.

Astronomové tak byli svědky velmi vzácného úkazu, kdy se z dříve zcela konstantní hvězdy, stala hvězda proměnná. S. Otero navíc svým okem dosáhl přesnosti srovnatelné s přístrojem zvaným fotometr, kterým se jasnosti hvězd měří, a ukázal, že i v době vyspělé techniky ještě nepatří vizuální pozorovatelé do starého železa. Změny jasnosti hvězdy ukazuje graf, tzv. světelná křivka na obrázku dole. Prázdnými kolečky jsou znázorněna vizuální pozorování Otera a černými puntíky fotometrická měření Briana Frasera z Jihoafrické Republiky.

Světelná křivka

Před několika dny se hvězda delta Sco opět zjasnila, tentokráte na rekordní hodnotu 1,6 magnitud. Souhvězdí Škorpióna tak získalo trochu jiné vzezření, protože hvězda delta je nyní po hvězdě Antares (alfa Sco) druhou nejjasnější. Delta Sco je horká rychle rotující hvězda spektrálního typu B vzdálená od nás asi 400 světelných let. Detailní rozbor světla hvězdy ukazuje, že hvězda na počátku zjasňování vyvrhla z rovníkových oblastí do okolního prostoru svítivý plyn. Navíc delta Sco není osamělou hvězdu, ale má slabého průvodce. Hvězdy kolem sebe oběhnou jednou za 10,6 let a jsou vzdáleny 20 poloměrů té větší z nich. Další zjasňování hvězdy není vyloučeno, protože nikdo nedokáže její chování předvídat.


zdroj: Sky and Telescope




O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »