Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Hvězda Polárka má dva průvodce!

Hvězda Polárka má dva průvodce!

Polarka.jpg
Kdo by neznal Polárku - nejjasnější hvězdu v souhvězdí Malého vozu (Malého medvěda). Právě do blízkosti této hvězdy, někdy také označované jako Severka, míří svým severním koncem zemská rotační osa. Pouhým okem spatříme Polárku jako osamocenou hvězdu. Avšak v malém dalekohledu již spatříme druhou složku - průvodce Polárky. Pomocí Hubblova kosmického dalekohledu (HST) se nyní podařilo objevit dalšího průvodce Polárky. Polárka je tedy trojhvězdou!

"Abychom hvězdu spatřili tak blízko Polárky, museli jsme využít vysoké rozlišovací schopnosti HST," říká Nancy Evansová (Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics). Průvodce se nachází ve vzdálenosti menší než dvě desetiny obloukové vteřiny od Polárky - v neuvěřitelně malém úhlu, který odpovídá průměru čtvrťáku (25 centů), pozorovaného ze vzdálenosti 31 km. Při vzdálenosti 430 světelných let od Země odpovídá tento úhel mezi Polárkou a hvězdným průvodcem vzdálenosti 3,2 miliardy km (tj. méně než polovině vzdálenosti Pluta od Slunce).

"Obrovský rozdíl jasnosti mezi Polárkou a jejím průvodcem činí velmi obtížným tyto hvězdy od sebe rozlišit," uvedl Howard Bond (Space Telescope Science Institute - STScI). Polárka je hvězdný veleobr více než 2000krát jasnější než Slunce, zatímco její průvodce je hvězdou na hlavní posloupnosti. "Díky HST jsme nového průvodce Polárky vytáhli na světlo."

Sledováním pohybu nově objevené hvězdy kolem Polárky bude možné určit nejen dráhu hvězdy, ale i hmotnost tohoto průvodce. Určení hmotnosti hvězd je jedním z nejobtížnějších úkolů pro stelární astronomy.

Astronomové také předpokládají, že se jim podaří upřesnit hmotnost samotné Polárky, která patří mezi nejbližší proměnné hvězdy, které označujeme jako cefeidy. Pravidelné kolísání jasnosti cefeid se využívá k určování vzdáleností galaxií, a tím také k určení rychlosti rozpínání vesmíru, což je základem pochopení jeho vzniku a vývoje.

Polarka_1.jpg

"Studium dvojhvězd je nejlepší dosažitelný způsob, jak určit hmotnosti hvězd," říká Gail Schaefer (STScI). "Pomocí nejlepších přístrojů, jako je HST, můžeme dohlédnout dále do vesmíru a studovat řadu vzdálených dvojhvězd." Astronomové plánují sledování Polárky v průběhu dalších několika let. Určí tak oběžnou dráhu nového průvodce, jeho hmotnost a upřesní také hmotnost samotné Polárky.

Na připojeném obrázku v úvodu článku je vpravo nahoře nejjasnější hvězda Polárka (Polaris A) a její průvodce Polaris B, jehož poprvé spatřil v roce 1780 William Herschel. Obě hvězdy jsou od sebe vzdáleny 386 miliard km. Na obrázku vpravo dole je na snímku z HST nový průvodce, hvězda s označením Polaris Ab. Její přítomnost astronomové "tušili" na základě gravitačního vlivu na hlavní složku systému - Polárku. Teprve pomocí HST se její přítomnost podařilo dokázat.

Zdroj: hubblesite.org
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »