Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Hvězda Polárka má dva průvodce!

Hvězda Polárka má dva průvodce!

Polarka.jpg
Kdo by neznal Polárku - nejjasnější hvězdu v souhvězdí Malého vozu (Malého medvěda). Právě do blízkosti této hvězdy, někdy také označované jako Severka, míří svým severním koncem zemská rotační osa. Pouhým okem spatříme Polárku jako osamocenou hvězdu. Avšak v malém dalekohledu již spatříme druhou složku - průvodce Polárky. Pomocí Hubblova kosmického dalekohledu (HST) se nyní podařilo objevit dalšího průvodce Polárky. Polárka je tedy trojhvězdou!

"Abychom hvězdu spatřili tak blízko Polárky, museli jsme využít vysoké rozlišovací schopnosti HST," říká Nancy Evansová (Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics). Průvodce se nachází ve vzdálenosti menší než dvě desetiny obloukové vteřiny od Polárky - v neuvěřitelně malém úhlu, který odpovídá průměru čtvrťáku (25 centů), pozorovaného ze vzdálenosti 31 km. Při vzdálenosti 430 světelných let od Země odpovídá tento úhel mezi Polárkou a hvězdným průvodcem vzdálenosti 3,2 miliardy km (tj. méně než polovině vzdálenosti Pluta od Slunce).

"Obrovský rozdíl jasnosti mezi Polárkou a jejím průvodcem činí velmi obtížným tyto hvězdy od sebe rozlišit," uvedl Howard Bond (Space Telescope Science Institute - STScI). Polárka je hvězdný veleobr více než 2000krát jasnější než Slunce, zatímco její průvodce je hvězdou na hlavní posloupnosti. "Díky HST jsme nového průvodce Polárky vytáhli na světlo."

Sledováním pohybu nově objevené hvězdy kolem Polárky bude možné určit nejen dráhu hvězdy, ale i hmotnost tohoto průvodce. Určení hmotnosti hvězd je jedním z nejobtížnějších úkolů pro stelární astronomy.

Astronomové také předpokládají, že se jim podaří upřesnit hmotnost samotné Polárky, která patří mezi nejbližší proměnné hvězdy, které označujeme jako cefeidy. Pravidelné kolísání jasnosti cefeid se využívá k určování vzdáleností galaxií, a tím také k určení rychlosti rozpínání vesmíru, což je základem pochopení jeho vzniku a vývoje.

Polarka_1.jpg

"Studium dvojhvězd je nejlepší dosažitelný způsob, jak určit hmotnosti hvězd," říká Gail Schaefer (STScI). "Pomocí nejlepších přístrojů, jako je HST, můžeme dohlédnout dále do vesmíru a studovat řadu vzdálených dvojhvězd." Astronomové plánují sledování Polárky v průběhu dalších několika let. Určí tak oběžnou dráhu nového průvodce, jeho hmotnost a upřesní také hmotnost samotné Polárky.

Na připojeném obrázku v úvodu článku je vpravo nahoře nejjasnější hvězda Polárka (Polaris A) a její průvodce Polaris B, jehož poprvé spatřil v roce 1780 William Herschel. Obě hvězdy jsou od sebe vzdáleny 386 miliard km. Na obrázku vpravo dole je na snímku z HST nový průvodce, hvězda s označením Polaris Ab. Její přítomnost astronomové "tušili" na základě gravitačního vlivu na hlavní složku systému - Polárku. Teprve pomocí HST se její přítomnost podařilo dokázat.

Zdroj: hubblesite.org
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



32. vesmírný týden 2026

32. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 8. do 9. 8. 2026. Měsíc bude vidět nad ránem spolu s většinou planet a bude v poslední čtvrti. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko. Ráno uvidíme Merkur, Mars, Saturn, Uran i Neptun. Aktivita Slunce je spíše nízká, ale může se občas zvýšit. Na obloze létá dost meteorů, většina budou postupně Perseidy. Starship stále pluje, Falcon 9 uskutečnil již 90 startů v roce 2026. Na ISS se chystá výstup do volného kosmu. Startovat má japonská raketa H-3. Před 100 lety se narodil český astronom Vladimír Vanýsek. Před 50 lety začala mise Vikingu 2 u Marsu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Po bouřce

Fotoaparát Nikon COOLPIX B500

Další informace »