Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Hvězda Polárka má dva průvodce!

Hvězda Polárka má dva průvodce!

Polarka.jpg
Kdo by neznal Polárku - nejjasnější hvězdu v souhvězdí Malého vozu (Malého medvěda). Právě do blízkosti této hvězdy, někdy také označované jako Severka, míří svým severním koncem zemská rotační osa. Pouhým okem spatříme Polárku jako osamocenou hvězdu. Avšak v malém dalekohledu již spatříme druhou složku - průvodce Polárky. Pomocí Hubblova kosmického dalekohledu (HST) se nyní podařilo objevit dalšího průvodce Polárky. Polárka je tedy trojhvězdou!

"Abychom hvězdu spatřili tak blízko Polárky, museli jsme využít vysoké rozlišovací schopnosti HST," říká Nancy Evansová (Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics). Průvodce se nachází ve vzdálenosti menší než dvě desetiny obloukové vteřiny od Polárky - v neuvěřitelně malém úhlu, který odpovídá průměru čtvrťáku (25 centů), pozorovaného ze vzdálenosti 31 km. Při vzdálenosti 430 světelných let od Země odpovídá tento úhel mezi Polárkou a hvězdným průvodcem vzdálenosti 3,2 miliardy km (tj. méně než polovině vzdálenosti Pluta od Slunce).

"Obrovský rozdíl jasnosti mezi Polárkou a jejím průvodcem činí velmi obtížným tyto hvězdy od sebe rozlišit," uvedl Howard Bond (Space Telescope Science Institute - STScI). Polárka je hvězdný veleobr více než 2000krát jasnější než Slunce, zatímco její průvodce je hvězdou na hlavní posloupnosti. "Díky HST jsme nového průvodce Polárky vytáhli na světlo."

Sledováním pohybu nově objevené hvězdy kolem Polárky bude možné určit nejen dráhu hvězdy, ale i hmotnost tohoto průvodce. Určení hmotnosti hvězd je jedním z nejobtížnějších úkolů pro stelární astronomy.

Astronomové také předpokládají, že se jim podaří upřesnit hmotnost samotné Polárky, která patří mezi nejbližší proměnné hvězdy, které označujeme jako cefeidy. Pravidelné kolísání jasnosti cefeid se využívá k určování vzdáleností galaxií, a tím také k určení rychlosti rozpínání vesmíru, což je základem pochopení jeho vzniku a vývoje.

Polarka_1.jpg

"Studium dvojhvězd je nejlepší dosažitelný způsob, jak určit hmotnosti hvězd," říká Gail Schaefer (STScI). "Pomocí nejlepších přístrojů, jako je HST, můžeme dohlédnout dále do vesmíru a studovat řadu vzdálených dvojhvězd." Astronomové plánují sledování Polárky v průběhu dalších několika let. Určí tak oběžnou dráhu nového průvodce, jeho hmotnost a upřesní také hmotnost samotné Polárky.

Na připojeném obrázku v úvodu článku je vpravo nahoře nejjasnější hvězda Polárka (Polaris A) a její průvodce Polaris B, jehož poprvé spatřil v roce 1780 William Herschel. Obě hvězdy jsou od sebe vzdáleny 386 miliard km. Na obrázku vpravo dole je na snímku z HST nový průvodce, hvězda s označením Polaris Ab. Její přítomnost astronomové "tušili" na základě gravitačního vlivu na hlavní složku systému - Polárku. Teprve pomocí HST se její přítomnost podařilo dokázat.

Zdroj: hubblesite.org
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »