Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Hvězda-vyhnanec a masivní černá díra

Hvězda-vyhnanec a masivní černá díra

Star_ejected_LMC.jpg
Astronomům se podařilo pomocí dalekohledu VLT (Very Large Telescope) na Evropské jižní observatoři ESO zaregistrovat poměrně hmotnou hvězdu, která se pohybuje rychlostí více než 2,6 miliónu km/hod (tj. 723 km/s). Je jasné, že se hvězda nemohla "zrodit" s tak vysokou rychlostí pohybu.

Její současná poloha na obloze vede k názoru, že tato hvězda byla vyhozena z nepravidelné galaxie, známé jako Velké Magellanovo mračno. Potřebný "kopanec" hvězdě uštědřila masivní černá díra v centru nejbližší sousedky naší Galaxie.

"Uvedenou rychlostí by hvězda obletěla naši zeměkouli po rovníku za dobu kratší než jedna minuta!" říká Uli Heber, který je členem týmu, jenž hvězdu pozoroval. Na objevu hvězdy se podíleli pracovníci observatoře Dr. Remeis-Sternwarte (University of Erlanger-Nürnberg, SRN) a střediska Centre for Astrophysics Research (University of Hertfordshire, Velká Británie).

Tato horká a hmotná hvězda byla pojmenována HE 0437-5439 a nachází se ve směru k souhvězdí Doradus (Mečoun), v tzv. halo kolem naší Galaxie. Data, získaná pomocí dalekohledu Kueyen o průměru objektivu 8,2 m naznačují, že se jedná nejspíše o mladou hvězdu, jejíž chemické složení se podobá našemu Slunci.

Vysoká rychlost pohybu napovídá, že nemohla vzniknout v místě současné polohy - nemohla tedy vzniknout na periferii naší Galaxie. Nejspíše se nyní nachází na mezihvězdné - respektive mezigalaktické dráze.

"Když jsme spočítali, jak dlouho by se tato hvězda pohybovala ze středu naší Galaxie do současné polohy, zjistili jsme, že by to zvládla za dobu 3krát převyšující její věk. Z toho vyplývá, že hvězda je buď starší než se zdá, nebo se zrodila někde jinde", říká Heber.

Jak vyplývá z pozorování, hvězda HE 0457-5439 leží nedaleko od Velkého Magellanova mračna - jedné ze satelitních galaxií, doprovázejících naši Galaxii. Je od nás vzdálena 160 000 světelných let. Astronomové zjistili, že hvězda pravděpodobně dosáhla současné pozice tím, že byla vyvržena z centra Velkého Magellanova oblaku (LMC - Large Magellanic Cloud). A tento fakt naznačuje, že se v centru LMC nachází masivní černá díra, která hvězdu urychlila na rychlost nutnou k opuštění galaxie.

Existuje ještě jedno možné vysvětlení. Pozorovaná hvězda mohla vzniknout splynutím dvou hvězd. V tomto případě by hvězda mohla být starší, než si dnes myslíme, a tudíž by se mohla do současné polohy dostat i ze středu naší Galaxie. Tento scénář však potřebuje ještě "doladit". Způsob vyvržení hvězdy černou dírou je následující: Jestliže se dvojhvězda dostane do blízkosti masivní černé díry, vlivem své vysoké přitažlivosti černá díra jednu hvězdu "spolkne", zatímco druhou vymrští směrem od černé díry. V centru naší Galaxie se nachází černá díra o hmotnosti minimálně 2,5 miliónu hmotností Slunce, což by zcela určitě stačilo k potřebnému urychlení pozorované hvězdy.

Astronomové plánují další pozorování, aby definitivně rozluštili záhadu rychle se pohybující hvězdy HE 0457-5439.

Zdroj: www.eso.org
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »