Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Hvězda-vyhnanec a masivní černá díra

Hvězda-vyhnanec a masivní černá díra

Star_ejected_LMC.jpg
Astronomům se podařilo pomocí dalekohledu VLT (Very Large Telescope) na Evropské jižní observatoři ESO zaregistrovat poměrně hmotnou hvězdu, která se pohybuje rychlostí více než 2,6 miliónu km/hod (tj. 723 km/s). Je jasné, že se hvězda nemohla "zrodit" s tak vysokou rychlostí pohybu.

Její současná poloha na obloze vede k názoru, že tato hvězda byla vyhozena z nepravidelné galaxie, známé jako Velké Magellanovo mračno. Potřebný "kopanec" hvězdě uštědřila masivní černá díra v centru nejbližší sousedky naší Galaxie.

"Uvedenou rychlostí by hvězda obletěla naši zeměkouli po rovníku za dobu kratší než jedna minuta!" říká Uli Heber, který je členem týmu, jenž hvězdu pozoroval. Na objevu hvězdy se podíleli pracovníci observatoře Dr. Remeis-Sternwarte (University of Erlanger-Nürnberg, SRN) a střediska Centre for Astrophysics Research (University of Hertfordshire, Velká Británie).

Tato horká a hmotná hvězda byla pojmenována HE 0437-5439 a nachází se ve směru k souhvězdí Doradus (Mečoun), v tzv. halo kolem naší Galaxie. Data, získaná pomocí dalekohledu Kueyen o průměru objektivu 8,2 m naznačují, že se jedná nejspíše o mladou hvězdu, jejíž chemické složení se podobá našemu Slunci.

Vysoká rychlost pohybu napovídá, že nemohla vzniknout v místě současné polohy - nemohla tedy vzniknout na periferii naší Galaxie. Nejspíše se nyní nachází na mezihvězdné - respektive mezigalaktické dráze.

"Když jsme spočítali, jak dlouho by se tato hvězda pohybovala ze středu naší Galaxie do současné polohy, zjistili jsme, že by to zvládla za dobu 3krát převyšující její věk. Z toho vyplývá, že hvězda je buď starší než se zdá, nebo se zrodila někde jinde", říká Heber.

Jak vyplývá z pozorování, hvězda HE 0457-5439 leží nedaleko od Velkého Magellanova mračna - jedné ze satelitních galaxií, doprovázejících naši Galaxii. Je od nás vzdálena 160 000 světelných let. Astronomové zjistili, že hvězda pravděpodobně dosáhla současné pozice tím, že byla vyvržena z centra Velkého Magellanova oblaku (LMC - Large Magellanic Cloud). A tento fakt naznačuje, že se v centru LMC nachází masivní černá díra, která hvězdu urychlila na rychlost nutnou k opuštění galaxie.

Existuje ještě jedno možné vysvětlení. Pozorovaná hvězda mohla vzniknout splynutím dvou hvězd. V tomto případě by hvězda mohla být starší, než si dnes myslíme, a tudíž by se mohla do současné polohy dostat i ze středu naší Galaxie. Tento scénář však potřebuje ještě "doladit". Způsob vyvržení hvězdy černou dírou je následující: Jestliže se dvojhvězda dostane do blízkosti masivní černé díry, vlivem své vysoké přitažlivosti černá díra jednu hvězdu "spolkne", zatímco druhou vymrští směrem od černé díry. V centru naší Galaxie se nachází černá díra o hmotnosti minimálně 2,5 miliónu hmotností Slunce, což by zcela určitě stačilo k potřebnému urychlení pozorované hvězdy.

Astronomové plánují další pozorování, aby definitivně rozluštili záhadu rychle se pohybující hvězdy HE 0457-5439.

Zdroj: www.eso.org
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



32. vesmírný týden 2020

32. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 8. do 9. 8. 2020. Měsíc bude v úplňku. Jupiter a Saturn jsou vidět celou noc, po půlnoci už je vysoko také Mars a nad ránem je vidět Venuše. Koncem týdne bychom mohli mít šanci na pozorování setkání tří komet. Slunce ukazuje skvrny i protuberance. Zvyšuje se aktivita meteorického roje Perseid. K Marsu už letí i americké vozítko Perseverance. Přistává posádka Crew Dragonu z ISS. Bude startovat Falcon 9 a popoletí Starship SN5? Před 100 lety se narodil novozélandský amatérský astronom, rekordman v pozorování proměnných hvězd, objevitel komet, a spoluobjevitel supernovy 1987A, Albert F. A. L. Jones.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Tatranští skřítci

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2020 získal snímek „Tatranští skřítci“, jehož autory jsou Daniel Ščerba a Miloslav Druckmüller.     Bájné skřítky nalezneme snad po celém světě. Často kutají v horách rudu, tu a tam vylezou na zemský povrch a škodí nebo pomáhají.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa Neowise nad Dolním Benešovem

Druhý pokus o vyfocení komety. Původně jsem si myslel, že kometa nepůjde z tohoto místa vidět. Naštěstí byla vidět skvěle. Ještě větší štěstí bylo, že zrovna během focení jedné z fotek padal krásně dlouze viditelný meteor. Sony A7ii, 1x13s, f/4, iso-3200

Další informace »