Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Hvězda-vyhnanec a masivní černá díra

Hvězda-vyhnanec a masivní černá díra

Star_ejected_LMC.jpg
Astronomům se podařilo pomocí dalekohledu VLT (Very Large Telescope) na Evropské jižní observatoři ESO zaregistrovat poměrně hmotnou hvězdu, která se pohybuje rychlostí více než 2,6 miliónu km/hod (tj. 723 km/s). Je jasné, že se hvězda nemohla "zrodit" s tak vysokou rychlostí pohybu.

Její současná poloha na obloze vede k názoru, že tato hvězda byla vyhozena z nepravidelné galaxie, známé jako Velké Magellanovo mračno. Potřebný "kopanec" hvězdě uštědřila masivní černá díra v centru nejbližší sousedky naší Galaxie.

"Uvedenou rychlostí by hvězda obletěla naši zeměkouli po rovníku za dobu kratší než jedna minuta!" říká Uli Heber, který je členem týmu, jenž hvězdu pozoroval. Na objevu hvězdy se podíleli pracovníci observatoře Dr. Remeis-Sternwarte (University of Erlanger-Nürnberg, SRN) a střediska Centre for Astrophysics Research (University of Hertfordshire, Velká Británie).

Tato horká a hmotná hvězda byla pojmenována HE 0437-5439 a nachází se ve směru k souhvězdí Doradus (Mečoun), v tzv. halo kolem naší Galaxie. Data, získaná pomocí dalekohledu Kueyen o průměru objektivu 8,2 m naznačují, že se jedná nejspíše o mladou hvězdu, jejíž chemické složení se podobá našemu Slunci.

Vysoká rychlost pohybu napovídá, že nemohla vzniknout v místě současné polohy - nemohla tedy vzniknout na periferii naší Galaxie. Nejspíše se nyní nachází na mezihvězdné - respektive mezigalaktické dráze.

"Když jsme spočítali, jak dlouho by se tato hvězda pohybovala ze středu naší Galaxie do současné polohy, zjistili jsme, že by to zvládla za dobu 3krát převyšující její věk. Z toho vyplývá, že hvězda je buď starší než se zdá, nebo se zrodila někde jinde", říká Heber.

Jak vyplývá z pozorování, hvězda HE 0457-5439 leží nedaleko od Velkého Magellanova mračna - jedné ze satelitních galaxií, doprovázejících naši Galaxii. Je od nás vzdálena 160 000 světelných let. Astronomové zjistili, že hvězda pravděpodobně dosáhla současné pozice tím, že byla vyvržena z centra Velkého Magellanova oblaku (LMC - Large Magellanic Cloud). A tento fakt naznačuje, že se v centru LMC nachází masivní černá díra, která hvězdu urychlila na rychlost nutnou k opuštění galaxie.

Existuje ještě jedno možné vysvětlení. Pozorovaná hvězda mohla vzniknout splynutím dvou hvězd. V tomto případě by hvězda mohla být starší, než si dnes myslíme, a tudíž by se mohla do současné polohy dostat i ze středu naší Galaxie. Tento scénář však potřebuje ještě "doladit". Způsob vyvržení hvězdy černou dírou je následující: Jestliže se dvojhvězda dostane do blízkosti masivní černé díry, vlivem své vysoké přitažlivosti černá díra jednu hvězdu "spolkne", zatímco druhou vymrští směrem od černé díry. V centru naší Galaxie se nachází černá díra o hmotnosti minimálně 2,5 miliónu hmotností Slunce, což by zcela určitě stačilo k potřebnému urychlení pozorované hvězdy.

Astronomové plánují další pozorování, aby definitivně rozluštili záhadu rychle se pohybující hvězdy HE 0457-5439.

Zdroj: www.eso.org
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »