Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Hvězdná erupce deset miliardkrát silnější než sluneční

Hvězdná erupce deset miliardkrát silnější než sluneční

Noční pohled na budovu teleskopu JCMT
Autor: James Clerk Maxwell Telescope

Pomocí havajského radioteleskopu James Clerk Maxwell Telescope (JCMT) o průměru 15 m, který je schopen přijímat submilimetrové záření, astronomové zaregistrovali hvězdnou erupci 10 miliardkrát silnější než pozorované sluneční erupce. Jedná se o historický objev, který by mohl pomoci zodpovědět desítky let staré otázky týkající se původu Slunce a planet, dávající možnost nahlédnout do procesu vzniku nebeských těles.

Objev erupce této mohutnosti se mohl podařit pouze na Havaji,“ říká Steve Mairs, astronom a hlavní vědecký pracovník týmu, který objevil tento hvězdný úkaz. „Prostřednictvím teleskopu JCMT jsme studovali zrod blízké hvězdy jako příležitost k pochopení vzniku a vývoje naší Sluneční soustavy. Pozorování erupcí u nejmladších hvězd je nová oblast výzkumu a poskytuje příležitost k nahlédnutí do fyzikálních podmínek v těchto soustavách. Toto je jedna z možností, jak postupovat směrem k získání odpovědi na přetrvávající otázky týkající se prostoru, který nás obklopuje.“

SCUBA-2 je submilimetrový bolometr o velikosti 10 000 pixelů pracují na vlnových délkách 450 a 850 mikronů Autor: James Clerk Maxwell Telescope
SCUBA-2 je submilimetrový bolometr o velikosti 10 000 pixelů pracují na vlnových délkách 450 a 850 mikronů
Autor: James Clerk Maxwell Telescope
Vědecký tým JCMT Transient Survey zaznamenal erupci u hvězdy vzdálené 1 500 světelných let pomocí teleskopu s nejmodernější vysokofrekvenční rádiovou technologií a pomocí důmyslné techniky analýzy získaného zobrazení. Astronom Steve Mairs identifikoval původní data, která byla získána velmi podchlazenou kamerou SCUBA-2 umístěnou na dalekohledu, která byla udržována v provozu při teplotě -273,06 °C.

Erupce mohla být pravděpodobně způsobena poruchou v silném magnetickém poli v důsledku trychtýřovitě padajícího materiál na mladou zvětšující se hvězdu, která získává hmotu ze svého okolí. Tato událost nastala v jednom z nejbližších regionů rodících se nových hvězd – v Mlhovině v Orionu (Orion Nebula). Událost trvala pouze několik hodin.

Teleskop JCMT se nachází poblíž vrcholu sopky Mauna Kea a je největším a jediným zařízením na severní polokouli umožňující takovýto typ objevu. Pozorování hvězdných erupcí bylo uskutečněno jako součást sledovacího programu astronomů celého světa, kteří využívají JCMT k pozorování téměř 1 000 blízkých hvězd nacházejících se v nejranější etapě svého vývoje.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org
[2] spaceref.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Hvězdná erupce, Radioteleskop JCMT


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »