Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Hvězdná erupce deset miliardkrát silnější než sluneční

Hvězdná erupce deset miliardkrát silnější než sluneční

Noční pohled na budovu teleskopu JCMT
Autor: James Clerk Maxwell Telescope

Pomocí havajského radioteleskopu James Clerk Maxwell Telescope (JCMT) o průměru 15 m, který je schopen přijímat submilimetrové záření, astronomové zaregistrovali hvězdnou erupci 10 miliardkrát silnější než pozorované sluneční erupce. Jedná se o historický objev, který by mohl pomoci zodpovědět desítky let staré otázky týkající se původu Slunce a planet, dávající možnost nahlédnout do procesu vzniku nebeských těles.

Objev erupce této mohutnosti se mohl podařit pouze na Havaji,“ říká Steve Mairs, astronom a hlavní vědecký pracovník týmu, který objevil tento hvězdný úkaz. „Prostřednictvím teleskopu JCMT jsme studovali zrod blízké hvězdy jako příležitost k pochopení vzniku a vývoje naší Sluneční soustavy. Pozorování erupcí u nejmladších hvězd je nová oblast výzkumu a poskytuje příležitost k nahlédnutí do fyzikálních podmínek v těchto soustavách. Toto je jedna z možností, jak postupovat směrem k získání odpovědi na přetrvávající otázky týkající se prostoru, který nás obklopuje.“

SCUBA-2 je submilimetrový bolometr o velikosti 10 000 pixelů pracují na vlnových délkách 450 a 850 mikronů Autor: James Clerk Maxwell Telescope
SCUBA-2 je submilimetrový bolometr o velikosti 10 000 pixelů pracují na vlnových délkách 450 a 850 mikronů
Autor: James Clerk Maxwell Telescope
Vědecký tým JCMT Transient Survey zaznamenal erupci u hvězdy vzdálené 1 500 světelných let pomocí teleskopu s nejmodernější vysokofrekvenční rádiovou technologií a pomocí důmyslné techniky analýzy získaného zobrazení. Astronom Steve Mairs identifikoval původní data, která byla získána velmi podchlazenou kamerou SCUBA-2 umístěnou na dalekohledu, která byla udržována v provozu při teplotě -273,06 °C.

Erupce mohla být pravděpodobně způsobena poruchou v silném magnetickém poli v důsledku trychtýřovitě padajícího materiál na mladou zvětšující se hvězdu, která získává hmotu ze svého okolí. Tato událost nastala v jednom z nejbližších regionů rodících se nových hvězd – v Mlhovině v Orionu (Orion Nebula). Událost trvala pouze několik hodin.

Teleskop JCMT se nachází poblíž vrcholu sopky Mauna Kea a je největším a jediným zařízením na severní polokouli umožňující takovýto typ objevu. Pozorování hvězdných erupcí bylo uskutečněno jako součást sledovacího programu astronomů celého světa, kteří využívají JCMT k pozorování téměř 1 000 blízkých hvězd nacházejících se v nejranější etapě svého vývoje.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org
[2] spaceref.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Hvězdná erupce, Radioteleskop JCMT


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »