Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  "Hvězdné třesení" míchá vesmírem

"Hvězdné třesení" míchá vesmírem

oscilace.jpg
Hvězdné vibrace umožnily astronomům uskutečnit první přímá měření stáří hvězd.

Hvězdné vibrace otevřely dveře hvězdným laboratořím, které nám pomohou lépe pochopit procesy, které lze na Zemi jen velmi obtížně studovat.

Podle australského astrofyzika Tima Beddinga (University of Sydney) většina hvězd, včetně Slunce, nepřetržitě pulsuje, což je způsobeno mohutným prouděním (promícháváním, konvekcí) plynů v jejich horních vrstvách. Bedding mohl popsat pulsace sousedních hvězd v naší Galaxii, poněvadž studoval Dopplerův posun viditelného světla, které je vyzařováno z povrchu hvězdy.

Vytvořil počítačové modely, aby ukázal, jak jsou tyto pulsace komplikované. "Nevibrují pouze jednoduše a navenek. Vibrují v mnoha různých režimech současně," říká Bedding (animace, credit: Tim Bedding).

Stejně jako geologové používají seismologii pro studium nitra Země, Bedding používá asteroseismologii, aby z hvězdných vibrací neboli "hvězdotřesení" zjistil více o hvězdách, o jejich složení, hmotnosti a stáří.

Z frekvence pulsací Bedding zjistil, že hvězda, která je mnohem lehčí než naše Slunce, obsahuje až 30krát méně těžkých prvků - prvků těžších než vodík a helium.

A toto zjištění vypovídá i o stáří hvězd, protože z hmotnosti hvězdy je možno přímo určit délku jejího života. Jak Bedding řekl, víme, že hmotnější hvězdy nežijí tak dlouho jako hvězdy méně hmotné. Jejich větší gravitace a vysoké teploty způsobují, že hoří mnohem rychleji než méně hmotné hvězdy.

Avšak určení hmotnosti hvězd je jedním z nejobtížnějších úkolů pro stelární astronomy. "Nejjednodušší" je to u dvojhvězd, protože hmotnost jednotlivých složek lze vypočítat ze vzájemného gravitačního působení.

K určování nejen fyzikálních vlastností hvězd, ale i k interpretaci jejich vývoje slouží Hertzsprung-Russellův diagram (H-R diagram), který vyjadřuje vztah mezi zářivým výkonem hvězdy (absolutní hvězdnou velikostí) a povrchovou teplotou (spektrální třídou). Avšak určení průměru a hmotnosti hvězdy je pouze výsledkem úvah, fyzikálních zákonů a matematických výpočtů, nikoliv přímých měření.

Na základě studia "hvězdotřesení" Bedding zjistil, že pozorovaná hvězda je málo hmotná a velmi stará (kolem 9 miliard let), čímž potvrdil předchozí znalosti o této hvězdě. Předtím bylo stáří hvězd pouze odhadováno z nepřímých měření hmotnosti. "Toto je první přímé měření stáří hvězdy," řekl Bedding.

Podle Beddinga budeme schopni nejen přímo měřit stáří hvězd, ale asteroseismologie nám umožní studovat i procesy ve hvězdách, jako například konvekci (proudění plazmy v horních vrstvách hvězdy), změny při hoření v nitru hvězdy, nebo jak probíhá stárnutí hvězd.

"Můžeme studovat přírodní zákony i zákony fyziky v extrémních podmínkách," říká Bedding, "V podmínkách, které vědci na Zemi nikdy nemohou napodobit."

Bedding doufá, že získá finanční zdroje, které mu umožní vybudovat celosvětovou síť dalekohledů, které budou nepřetržitě studovat pulsace hvězd tak, jak to asteroseismologie potřebuje.

Zdroj: www.abc.net.au
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »