Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  "Hvězdné třesení" míchá vesmírem

"Hvězdné třesení" míchá vesmírem

oscilace.jpg
Hvězdné vibrace umožnily astronomům uskutečnit první přímá měření stáří hvězd.

Hvězdné vibrace otevřely dveře hvězdným laboratořím, které nám pomohou lépe pochopit procesy, které lze na Zemi jen velmi obtížně studovat.

Podle australského astrofyzika Tima Beddinga (University of Sydney) většina hvězd, včetně Slunce, nepřetržitě pulsuje, což je způsobeno mohutným prouděním (promícháváním, konvekcí) plynů v jejich horních vrstvách. Bedding mohl popsat pulsace sousedních hvězd v naší Galaxii, poněvadž studoval Dopplerův posun viditelného světla, které je vyzařováno z povrchu hvězdy.

Vytvořil počítačové modely, aby ukázal, jak jsou tyto pulsace komplikované. "Nevibrují pouze jednoduše a navenek. Vibrují v mnoha různých režimech současně," říká Bedding (animace, credit: Tim Bedding).

Stejně jako geologové používají seismologii pro studium nitra Země, Bedding používá asteroseismologii, aby z hvězdných vibrací neboli "hvězdotřesení" zjistil více o hvězdách, o jejich složení, hmotnosti a stáří.

Z frekvence pulsací Bedding zjistil, že hvězda, která je mnohem lehčí než naše Slunce, obsahuje až 30krát méně těžkých prvků - prvků těžších než vodík a helium.

A toto zjištění vypovídá i o stáří hvězd, protože z hmotnosti hvězdy je možno přímo určit délku jejího života. Jak Bedding řekl, víme, že hmotnější hvězdy nežijí tak dlouho jako hvězdy méně hmotné. Jejich větší gravitace a vysoké teploty způsobují, že hoří mnohem rychleji než méně hmotné hvězdy.

Avšak určení hmotnosti hvězd je jedním z nejobtížnějších úkolů pro stelární astronomy. "Nejjednodušší" je to u dvojhvězd, protože hmotnost jednotlivých složek lze vypočítat ze vzájemného gravitačního působení.

K určování nejen fyzikálních vlastností hvězd, ale i k interpretaci jejich vývoje slouží Hertzsprung-Russellův diagram (H-R diagram), který vyjadřuje vztah mezi zářivým výkonem hvězdy (absolutní hvězdnou velikostí) a povrchovou teplotou (spektrální třídou). Avšak určení průměru a hmotnosti hvězdy je pouze výsledkem úvah, fyzikálních zákonů a matematických výpočtů, nikoliv přímých měření.

Na základě studia "hvězdotřesení" Bedding zjistil, že pozorovaná hvězda je málo hmotná a velmi stará (kolem 9 miliard let), čímž potvrdil předchozí znalosti o této hvězdě. Předtím bylo stáří hvězd pouze odhadováno z nepřímých měření hmotnosti. "Toto je první přímé měření stáří hvězdy," řekl Bedding.

Podle Beddinga budeme schopni nejen přímo měřit stáří hvězd, ale asteroseismologie nám umožní studovat i procesy ve hvězdách, jako například konvekci (proudění plazmy v horních vrstvách hvězdy), změny při hoření v nitru hvězdy, nebo jak probíhá stárnutí hvězd.

"Můžeme studovat přírodní zákony i zákony fyziky v extrémních podmínkách," říká Bedding, "V podmínkách, které vědci na Zemi nikdy nemohou napodobit."

Bedding doufá, že získá finanční zdroje, které mu umožní vybudovat celosvětovou síť dalekohledů, které budou nepřetržitě studovat pulsace hvězd tak, jak to asteroseismologie potřebuje.

Zdroj: www.abc.net.au
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi



4. vesmírný týden 2026

4. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 1. do 25. 1. 2026. Měsíc je mezi novem a první čtvrtí. Saturn s Neptunem jsou večer na jihozápadě, Uran je nejvýše a nad jihovýchodem je jasný Jupiter. Tři nejmenší planety jsou v zorném poli koronografu SOHO. Aktivita Slunce je zvýšená a nelze vyloučit ani slabší polární záře. Kromě komety 24P/Schaumasse, viditelné nejlépe v druhé polovině noci, připomínáme také zmínku o nadějných kometách jarní oblohy. S blížící se misí Artemis II kolem Měsíce jsme mohli na Floridě zaznamenat vývoz rakety SLS i s mobilní startovní věží na startovní rampu. Před 20 lety startovala na svou misi sonda New Horizons, tehdy ještě k planetě Pluto. Před 40 lety snímal Voyager 2 zblízka Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M27 přes 1.54m Dánský dalekohled, La Silla

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2025 obdržel snímek autorů Kamil Hornoch a Martin Myslivec s názvem M27 – Dumbbell Nebula Kalendář ukazuje datum 14. srpna 1758 a francouzský astronom Charles Messier na observatoři v Hôtel de Cluny v Paříži pátrá po Halleyově kometě. Pátrá však již

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

24P/Schaumasse

Kométa 24P/Schaumasse zachytená 19. januára 2026 v skorých ranných hodinách, ešte pred svitaním. Na prvý pohľad pôsobí nenápadne, no v strede záberu vyniká jemne zelenkastá koma – oblak plynov a prachu, ktorý sa uvoľňuje zo zmrznutého jadra kométy pri priblížení k Slnku. Jemný náznak chvosta sa stráca v pozadí hviezdneho poľa a pripomína, že kométa je „živý“ objekt: z noci na noc mení polohu aj vzhľad. Zaujímavý kontrast dotvára aj drobná vzdialená galaxia na okraji záberu – statické hlboké pozadie oproti objektu, ktorý prelieta našou Slnečnou sústavou. Technické údaje: Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton 200/800 (200/600 F3) + Starizona Nexus 0.75×, Touptek ATR585M mono, AFW-M + Touptek LRGB filtre, Gemini EAF, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, PixInsight, Adobe Photoshop. Expozície: LRGB 18x60sec. na každý kanál, master bias, flats, darks, darkflats. Gain 150, Offset 300. 19.1.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »