Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Hvězdokupa v brázdě Lodi Argo

Hvězdokupa v brázdě Lodi Argo

NGC 3590 Autor: ESO
NGC 3590
Autor: ESO
Tento nový snímek plný barev z 2.2 metrového dalekohledu MPG/ESO pracujícího na observatoři La Silla v Chile nám ukazuje otevřenou hvězdokupu NGC 3590. Hvězdy jasně září na popředí dramatické scenérie temných skvrn prachu a barevných oblaků zářícího plynu. Toto malé hvězdné seskupení poskytuje astronomům vodítko, jak se tvoří a vyvíjí hvězdy a také poskytuje informace nutné k poznání struktury spirálních ramen naší Galaxie.

NGC 3590 je malá otevřená hvězdokupa, která se nachází v souhvězdí Lodní kýl (lat. Carina, dříve součást souhvězdí Loď Argo). Od Země je vzdálená přibližně 7500 světelných let. Je to seskupení několika desítek hvězd, které jsou navzájem slabě vázány gravitační silou a jejichž stáří je odhadováno na 35 miliónů roků.

Tato hvězdokupa není jen pěkná, ale hlavně je velmi užitečná pro astronomy. Při jejím výzkumu – a stejně tak při výzkumu dalších hvězdokup v okolí – mohou astronomové prozkoumat vlastnosti spirálního disku naší Galaxie . NGC 3590 se nachází v jednom ze spirálních ramen, na které máme z naší pozice v Galaxii nejlepší výhled: ve spirálním rameni „Lodní kýl“.

Naše Galaxie má množství spirálních ramen, což jsou vlastně dlouhé zakřivené proudy plynu a hvězd, táhnoucí se z galaktického centra. Dvě hlavní spirální na hvězdy bohatá ramena a také dvě malá ramena s menším počtem hvězd jsou pojmenována po souhvězdích, ve kterých se nachází nejnápadnější část těchto útvarů. Spirální rameno „Lodní kýl“ je vidět ze Země jako část noční oblohy s velkým množstvím hvězd.

Název tohoto ramene, tedy „Carina“ neboli „Lodní kýl“ je vlastně docela vhodný. Spirální ramena jsou „hustotními vlnami“ plynu a hvězd, které jsou hnány galaktickým diskem a způsobují mohutné epizody vzniku nových hvězd, aby na místě zanechaly hvězdná seskupení podobná otevřené hvězdokupě NGC 3590. Objevem takto mladých hvězd, jako jsou ty ve hvězdokupě NGC 3590, a jejich pozorováním, je možné určit vzdálenosti různých částí daného spirálního ramene, což nám pomáhá zpřesňovat informace o jeho struktuře.

Typické otevřené hvězdokupy mohou obsahovat od několika desítek až po několik tisíc hvězd a poskytují tedy astronomům cenné informace o vývoji hvězd. Hvězdy v otevřené hvězdokupě, jako je NGC 3590, vznikly ve stejném čase a ze stejného oblaku plynu a jsou tudíž skvělými testovacími místy pro teorie vzniku a vývoje hvězd.

Snímek pořízený kamerou WFI (Wide Field Imager) umístěnou na 2.2 metrovém dalekohledu MPG/ESO na observatoři La Silla zachycuje otevřenou hvězdokupu a také oblaky plynů, které ji obklopují. Oblaky svítí v oranžových a červených odstínech díky záření blízkých horkých hvězd. Kamera WFI má velké zorné pole, tudíž je na snímku zachyceno obrovské množství hvězd v pozadí.

K získání tohoto snímku bylo pořízeno několik dílčích snímků s využitím řady filtrů k zachycení různých barev scenérie. Snímek byl vytvořen kombinací snímků pořízených ve viditelné a infračervené části spektra a také speciálním filtrem, který propouští pouze záření na vlnové délce ionizovaného vodíku.

Zdroj

Další informace

ESO je nejvýznamnější mezivládní astronomická organizace Evropy a v současnosti nejproduktivnější pozemní astronomická observatoř. ESO podporuje celkem 15 členských zemí: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. ESO uskutečňuje ambiciózní program zaměřený na návrh, konstrukci a úspěšný chod výkonných pozemních pozorovacích komplexů umožňujících astronomům dosáhnout významných vědeckých objevů. ESO také vedoucí úlohu při podpoře a organizaci spolupráce v astronomickém výzkumu. ESO provozuje tři unikátní pozorovací střediska světového významu nacházející se v Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Observatoři Paranal provozuje Velmi velký teleskop (VLT), což je nejvyspělejší astronomická observatoř pro viditelnou oblast světla, a také dva další přehlídkové teleskopy. VISTA pracuje v infračervené části spektra a je největším přehlídkovým dalekohledem na světě, dalekohled VST (VLT Survey Telescope) je největším teleskopem navrženým k prohlídce oblohy výhradně ve viditelné části spektra. ESO je evropským partnerem revolučního astronomického teleskopu ALMA, největšího astronomického projektu současnosti. Pro viditelnou a blízkou infračervenou oblast ESO rovněž plánuje nový dalekohled E-ELT (European Extremely Large optical/near-infrared Telescope) s primárním zrcadlem o průměru 39 metrů, který se stane „největším okem do vesmíru“.

Kontakty

Viktor Votruba; národní kontakt; Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika; email: votruba@physics.muni.cz

Sylvie Gorková; překlad; Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Česká republika; email: jsrba@astrovm.cz

Richard Hook; ESO, Public Information Officer; Garching bei München, Germany; tel.: +49 89 3200 6655; mobil: +49 151 1537 3591; email: rhook@eso.org

Toto je překlad tiskové zprávy ESO eso1416. ESON -- ESON (ESO Science Outreach Network) je skupina spolupracovníku z jednotlivých členských zemí ESO, jejichž úkolem je sloužit jako kontaktní osoby pro lokální média.




O autorovi

Sylvie Gorková

Sylvie Gorková

O astronomii se zajímá od svých 15 let. Pochází z Kroměříže. Zde se také na místní hvězdárně zapojila do aktivního pozorování meteorů. Je členkou Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH).V současné době pracuje jako odborný pracovník Hvězdárny Valašské Meziříčí. Od roku 2012 publikuje články na stránkách SMPH, od roku 2014 pak také na astro.cz a na stránkách hvězdárny Valašské Meziříčí.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »