Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Jaký tvar mají hvězdy?

Jaký tvar mají hvězdy?

achernar_tvar.jpg
Popis obrázku je uveden
na konci článku

Jaký tvar má Země ví každý školák - Země je přeci kulatá. Stejně tak i Slunce. Při podrobnějším zkoumání dojdeme k závěru, že Země není přesně kulatá - v důsledku rotace je zploštělá. Rovníkový průměr je o 21km (0.3%) větší než polární průměr. Jak je to tedy s kulatostí hvězd?

Hvězdy jsou ohromé plynné "koule", některé rotují mnohem rychleji než Země, budou tedy také zploštělé. O kolik?

První pokus o měření geometrické deformace rotující hvězdy provedl britský astronom Hanabury Brown v Austrálii, kde zkoumal jasnou hvězdu Altair. Díky nedostatečné technice se mu však nedařilo. Pozděi byl Altair opět zkoumán a poměr os byl určen na 1.140ą0.029.

Současná pozorování provedená přístrojem VLTI na observatoři ESO Paranal umožnily získat velmi podrobnou představu o tvaru horké, rychle rotující hvězdy Achernar (Alpha Eridani). Achenar je nejjasnější hvězda souhvězdí jižní oblohy Eridanus.

Rovníkový poloměr Achenar je o více než 50% větší než polární! Hvězdu se více podobá známé "káče" než kouli. Veliké zploštění nyní představuje velkou výzvu pro teoretické astrofyziky. Současné modely neumožňují zkoumat takovéto hvězdy.

Technika interferometrie umožňuje získat velmi podrobné informace o tvarech a povrchnových podmínkách hvězd.

achernar_tvar.jpg
Obrázek představuje obrys rychle rotující hvězdy Achenar. Jednotlivé body představují měření, úsečky pak vyznačují chybu příslušející danému měření. Vyplněná plocha odpovídá nejvíce vyhovující elipse. Poměr poloos je 1.56ą0.05.

Po kliknutí na obrázek se Vám zobrazí v plné velikosti.

Zdroj: ESO




O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.



44. vesmírný týden 2025

44. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 10. do 2. 11. 2025. Měsíc bude v první čtvrti. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Kometa C/2025 A6 (Lemmon) nám dělá radost nízko na večerní obloze, pokud se vůbec vyjasní. O něco výše je trochu slabší kometa C/2025 R2 (SWAN). Obě jsou krásné ve větším dalekohledu. Dozvěděli jsme se, kterých 13 experimentů mise Aleše Svobody na ISS podpoří ESA. Japonská zásobovací loď HTV-X je na cestě k ISS. Mezinárodní vesmírná stanice je trvale obydlena již 25 let.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/2025 A6 na Zemplíne

Nikon d500, 50mm

Další informace »