Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Jarní seminář o zpracování astronomických dat

Jarní seminář o zpracování astronomických dat

Přímé spektrum exoplanety - eso 02/2010

Sekce proměnných hvězd a exoplanet ČAS, tentokrát ve spolupráci s Astronomickým ústavem AV ČR, pořádá jarní seminář/workshop zaměřený na zpracování astronomických dat. Seminář proběhne o víkendu 29. 4. - 1. 5. 2016 na hvězdárně v Ondřejově. Účastníci workshopu se seznámí s metodami dávkového zpracování fotometrických dat; s programem PHOEBE pro modelování světelných křivek; a také s jednoduchou metodou měření radiálních rychlostí ve spektrech dvojhvězd. Součástí semináře bude také představení nového pozorovacího projektu eruptivních dvojhvězd. V případě jasné oblohy budou mít účastníci jedinečnou možnost se zapojit do pozorování na ondřejovském 65 cm dalekohledu.

Seminář je vhodný zejména pro pozorovatele, kteří již nějaká vlastní data napozorovali a chtějí se dozvědět o dalších možnostech a postupech zpracování, ale také pro studenty astronomie a nadšence, kteří si rádi osvojují nové znalosti. Seminář se budeme snažit přizpůsobit zájmům účastníků a jejich vstupním znalostem.

Témata semináře

Vlastní příspěvky účastníků jsou velmi vítány! Pokud chcete na semináři vystoupit s vlastním tématem, prosíme, uveďte to v přihlášce, kterou odešlete nejpozději do 10. 4. 2016. Konkrétní podoba programu bude upřesněna po tomto datu.

Na semináři jsme si pro Vás připravili níže uvedená témata. 

Python pro fotometrii

Představení užitečných knihoven programovacího jazyka Python, pomocí kterých je možné účinně provádět dávkovou fotometrii velkého množství snímků. Zájemci obdrží kompletní sadu skriptů, které budou moci využívat pro zpracování vlastních dat. V rámci workshopu budou vysvětleny základy programování v jazyce Python a hlavní principy fotometrických algoritmů tak, aby účastníci byly sami schopni využívat Python pro účely zpracování astronomických dat.

Úvod do PHOEBE

Účastníci workshopu se seznámí se základními principy modelování světelných křivek v programu PHOEBE a sami si zkusí vytvořit fyzikální model vybrané zákrytové proměnné hvězdy.

Spektra dvojhvězd - Měření radiálních rychlostí

Analýzou spekter dvojhvězd můžeme určit mnoho fyzikálních vlastností těchto systémů. Jednou z metod spektrální analýzy je určení radiálních rychlostí z dopplerovských posuvů spektrálních čar. Jsou-li ve spektru patrné čáry obou složek systému, pak pokud známe inklinaci (např. z fotometrie), můžeme měřením radiálních rychlostí určit hmotnosti obou složek dvojhvězdy a hlavní poloosy jejich drah. Účastníci workshopu se seznámí se základními principy měření radiálních rychlostí ze spekter dvojhvězd a sami si vyzkouší jejich měření zrcadlovou metodou.

Spektroskopie eruptivních dvojhvězd - GJ 3236 Cas

Fotometrie eruptivních hvězd přináší zajímavé výsledky o fyzice těchto objektů. Porovnání aktivity hvězd podobných Slunci a trpasličích hvězd může dát odpověď na otázku existence tzv. supererupcí, které by mohli nastat i na Slunci. Aktivita hvězd se prozrazuje také přítomností velkých skupin skvrn, které se dají odhalit i z fotometrických dat. Cílem spektroskopie má být potvrzení přítomnosti hvězdných skvrn na povrchu trpasličích hvězd. Přítomnost skvrn je možné prokázat pozorováním profilu čáry CaII (854,2 nm), případně H-alfa, kdy v případě přítomnosti hvězdných skvrn se má projevit mělčím profilem čáry.

DOPLŇKOVÝ PROGRAM - POZOROVÁNÍ A EXKURZE

Noční obloha nad kopulí 65cm dalekohledu v Ondřejově Autor: Martin Mašek
Noční obloha nad kopulí 65cm dalekohledu v Ondřejově
Autor: Martin Mašek
V případě zatažené oblohy proběhne večerní exkurze do kopule 65cm dalekohledu (viz plánek - budova 22), na kterém se pozorují proměnné hvězdy a planetky z programu Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově a Astronomického ústavu UK v Praze. Za jasné oblohy se budou moci účastníci semináře seznámit s pozorováním na tomto dalekohledu (v jednu chvíli se do kopule vejdou max 3 - 4  lidi) a po domluvě je možné si i něco vlastního napozorovat! 

Protože je obloha v Ondřejově nádherná a stojí za vidění, účastníci se mohou osmělit dovést i vlastní pozorovací náčiní pro potěchu oka. Pozorování pak proběhne na louce mezi seminární místností a kopulí 65cm dalekohledu.

V sobotu či neděli (bude upřesněno) proběhne pod taktovkou Pavla Suchana exkurze do historické části Ondřejova, navštívíme muzeum a kopuli 2-m Perkova dalekohledu.

PŘIHLÁŠKY

Deadline přihlášek pro účastníky, kteří budou chtít ukázat některé vlastní postupy zpracování dat nebo přednést přednášku, je 10. 4. 2016. Přednášky a přihlášena témata budou zveřejňovány postupně. Konečný termín pro příjem přihlášek je 24. 4. 2016PŘIHLÁŠKA.

Cena semináře

100 Kč členové SPHE ČAS, 200 Kč nečlenové (za poplatek bude zaplaceno drobné občerstvení na semináři). 

Doprava

Seminář se bude konat v seminární místnosti AÚ, která se nachází v blízkosti 65 cm dalekohledu (viz plánek - budova 23), vizte GPS souřadnice (49°54'55.924"N, 14°46'47.105"E) či mapu

Autem
Vizte GPS. 

Hromadná doprava:
Nejlepší cesta z hlavního nádraží v Praze, či aut. nádraží na Florenci je metrem C do stanice Háje, odkud jede autobus 383 přímo do Ondřejova. Podrobnější popis: Ve stanici Háje se dejte směrem na Uhříněves. Po výstupu z podchodu metra dále doprava na nejvzdálenější zastávku. Nejblíže AÚ je zastávka Ondřejov, U Pily (na znamení), ale v případě, že si budete chtít nakoupit zásoby jídla, vystupte raději až na Ondřejov, náměstí, což je o jednu zastávku dále. Dále pokračujte pěšky pořád do kopce ve směru ukazatelů “Astronomický ústav AV ČR”. 

Na kole:
Ondřejovem prochází pěkné cyklotrasy Ladova kraje.


Ubytování

Přednáška v seminární místnosti v Ondřejově Autor: Martin Mašek
Přednáška v seminární místnosti v Ondřejově
Autor: Martin Mašek
Účastníci semináře mají možnost využít tři možnosti ubytování:

Snížený komfort: Přespání ve vlastním spacáku přímo v prostorách seminární místnosti. Přespání je zdarma. V budově je jedna sprcha a záchod. Protože kolektivní spaní je vždy zvukově dobrodružné, účastníkům, kteří budou přespávat v seminární místnosti, budou při registraci rozdány špunty do uší.

Vyšší komfort: Ve čtyřlůžkovém pokoji (2 palandy) ve vile Leonoře v areálu AÚ. 160 Kč/os/noc. Pouze pro první čtyři účastníky! Tato místa jsou primárně určena pro účastníky, kteří preferují pohodlnější ubytování a nepřijedou na workshop autem. 

Nejvyšší komfort: Přímo v Ondřejově se nenachází žádný penzion. Účastníci si mohou zařídit ubytování v některém z penzionů okolních obcí, viz okolní penziony. Tato varianta je vhodná pro nejnáročnější účastníky s vlastním autem.


Stravování

Kromě drobného občerstvení v průběhu semináře se budou účastnit stravovat sami. V seminární místnosti je možno využít skromnou kuchyňku (vařič, lednice), ale pro jistotu si nádobí vezměte vlastní (hrneček, talíř, příbor). K dispozici určitě budou plastové kelímky, plastové lžičky a pár hrnců. Přímo v Ondřejově na náměstí se nachází dva obchůdky s potravinami přímo naproti zastávky Ondřejov-náměstí, ze směru od Prahy:

Potraviny: pátek otevřeno do 17:00, sobota do 11:30, neděle zavřeno.
Večerka: pátek otevřeno do 19:00, sobota a neděle do 17:00.

Na ondřejovském náměstí je také možné využít oblíbenou restauraci Pietro a v nedalekých Husicích (pár minut autem) se nachází tématická restaurace U Šejků ve stylu Ladových obrázků.  

Upozornění

Mějte prosím na paměti, že se semináře/workshopy pořádané SPHE ČAS konávají při mnohem skromnějších podmínkách, než například listopadové konference. Vzhledem k tomu, že bude řada účastníků přespávat přímo v seminární místnosti, může se do neděle místo činu proměnit v překážkovou dráhu :-) 

Kontakt

K. Hoňková a J. Juryšek
+420 604 379 886, +420 607 256 949
nadseni.promenari@astronomie.cz

Srdečně se na všechny  zájemce těšíme!

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Sekce proměnných hvězd a exoplanet ČAS



O autorovi

Jakub Juryšek

Ing. Jakub Juryšek (* 1989 v Ostravě), je aktivní pozorovatel zákrytových proměnných hvězd. K jeho vášni jej přivedla první fotometrická měření v letech 2011-2012 na tehdejší Hvězdárně a Planetáriu Johanna Palisy. Nyní svá pozorování provádí jako operátor dalekohledu FRAM Fyzikálního ústavu AV ČR a také pozoruje s dalekohledy BOOTES 1A/2, provozované IAA-CSIC. Vystudoval astrofyziku na Slezské univerzitě v Opavě a současně biomedicínské inženýrství na VŠB v Ostravě. Spolu s opavskými kolegy se dosud věnuje studiu oscilací akrečních disků neutronových hvězd. Nyní studuje astronomii a astrofyziku na MFF UK a zabývá se především zákrytovými dvojhvězdami se změnou oběžné roviny. Od roku 2014 je členem výkonného výboru Sekce proměnných hvězd a exoplanet ČAS a podílí se na organizaci každoroční Astronomické expedice v Úpici.

Štítky: Proměnná hvězda, Sekce pro děti a mládež ČAS, Sekce proměnných hvězd a exoplanet, Nová proměnná hvězda


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »