Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Mimořádně rychlá hvězda může pocházet z jiné galaxie

Mimořádně rychlá hvězda může pocházet z jiné galaxie

Rychle se pohybující hvězda z LMC.
Rychle se pohybující hvězda z LMC.
Mladá hvězda uniká pryč z naší Galaxie tak vysokou rychlostí, že astronomové si nejsou jisti, odkud se k nám dostala. Vzhledem ke svému nízkému věku se nachází příliš daleko na to, než aby pocházela z naší Galaxie.

Nové analýzy její rychlosti, intenzity záření a první přesné určení jejího chemického složení uskutečnili astronomové Alceste Bonanos a Mercedes López-Morales (Carnegie Institution of Washington) a jejich spolupracovníci Ian Hunter a Robert Ryans (Queen´s University Belfast), kteří dospěli k závěru, že hvězda má svůj původ v blízké nepravidelné galaxii, označované jako Large Magellanic Cloud (LMC – Velké Magellanovo mračno), která je od nás vzdálena asi 160 000 světelných let. Tento výsledek naznačuje, že hvězda musela být předtím „katapultována“ z této galaxie gravitačním působením hmotné černé díry.

Hvězda s označením HE 0437-5439 je jednou z deseti doposud objevených tzv. vysokorychlostních hvězd, unikajících z naší Galaxie. „Avšak tahle hvězda se od ostatních devíti velmi odlišuje,“ doplňuje Mercedes López-Morales. „Jejich typ, rychlost a stáří je činí shodné v tom ohledu, že byly vymrštěny z centrální oblasti naší Galaxie, kde se, jak víme, nachází superhmotná černá díra. Avšak tato hvězda, objevená v roce 2005, zpočátku vypadala, že má podobné složení jako Slunce. Na základě toho se astronomové domnívali, že rovněž pochází z centrálních oblastí naší Galaxie. Tyto předpoklady však nedávají smysl, protože hvězda by potřebovala nejméně 100 miliónů roků, aby se dostala z centra Galaxie do současné polohy. A přitom stáří hvězdy HE 0437-5439 je pouhých 35 miliónů roků!“

K vysvětlení této záhady, tzv. „paradoxu mládí“, astronomové navrhují, že hvězda HE 0437-5439 byla buď tzv. modrým opozdilcem, tj. relativně mladou a hmotnou hvězdou, mající svůj původ ve splynutí dvou hvězd o menší hmotnosti v naší Galaxii, nebo pochází ze sousední galaxie LMC.

„Budeme se snažit vyřešit tento hlavolam,“ říká Alceste Bonanos. „Hvězdy ve Velkém Magellanově oblaku, jak víme, mají nižší zastoupení kovů, než většina hvězd v naší Galaxii, takže jsme schopni určit, zda se její složení více podobá hvězdám této galaxie či hvězdám v naší Galaxii.“ (Poznámka: Jako kovy označují astronomové souhrnně všechny prvky těžší než vodík a helium.)

Skupina astronomů potvrdila výsledky předcházejících výzkumů, pokud se týká hmotnosti, stáří a rychlosti pohybu hvězdy. Hvězda HE 0437-5439 je spektrálního typu B2 III-IV, její povrchová teplota byla určena na 22 000 K. Její hmotnost je asi 9krát vyšší než hmotnost Slunce, její stáří je kolem 35 miliónů roků a pohybuje se pryč z naší Galaxie mezigalaktickým prostorem rychlostí 2,6 miliónu km/h (tj. přibližně 722 km/s).

Satelitní galaxie Mléčné dráhy.
Satelitní galaxie Mléčné dráhy.

Ačkoliv při předcházejících výzkumech byli astronomové schopni přibližně odhadnout zastoupení těžších prvků ve hvězdě, měření nebylo dostatečně detailní k určení, zda se podobá hvězdám v naší Galaxii či je charakteristické pro hvězdy Velkého Magellanova oblaku. Nyní byli astronomové poprvé schopni spolehlivě určit relativní množství jednotlivých prvků u této tzv. vysokorychlostní hvězdy. Relativní zastoupení klíčových prvků tak vypovídá o tom, kde se hvězda zrodila.

„Můžeme vyloučit, že hvězda HE 0437-5439 pochází z naší Galaxie,“ vysvětluje Bonanos. „Obsah těžkých chemických prvků (kovů) u hvězd ve Velkém Magellanově mračnu je zhruba poloviční ve srovnání se Sluncem. Podobně jako jsou důkazem otisky prstů na místě kriminálního činu, „otisky prstů“ pozorované hvězdy – tedy její spektrum – svědčí o jejím původu ve Velkém Magellanově mračnu.“

Podle změřené rychlosti rotace se astronomové domnívají, že hvězda HE 0437-5439 byla původně členem dvojhvězdného systému. Tato dvojhvězda se mohla přiblížit do blízkosti černé díry 1000krát hmotnější, než je hmotnost Slunce. Jedna složka dvojhvězdy mohla být gravitací přitažena do černé díry, zatímco druhá složka mohla být vymrštěna ven z galaxie.

„Toto je první a jasný pozorovatelský důkaz, že hmotné černé díry mohou existovat rovněž ve Velkém Magellanově mračnu,“ dodává Bonanos.

Související článek: Hvězda-vyhnanec a masivní černá díra

Zdroj: physorg.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »