Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Nenechte si ujít 47. konferenci o proměnných hvězdách

Nenechte si ujít 47. konferenci o proměnných hvězdách

Světelné echo proměnné V838 Monocerotis
Autor: Hubble/NASA

Odborné konference (do roku 1995 označované jako semináře) o výzkumu proměnných hvězd jsou tradiční listopadovou akcí pořádanou Sekcí proměnných hvězd a exoplanet ČAS. Letos se příznivci proměnných hvězd a exoplanet sejdou již po čtyřicáté sedmé, tentokrát v nově zrekonstruovaných prostorách Planetária Ostrava. Nenechte si ji proto ujít - odehraje se v pátek a o víkendu 27. - 29. listopadu 2015. Ještě zbývají poslední místa, tak pokud vás téma zajímá, s přihláškami pospěště nejpozději do 15. listopadu!

Vznik Sekce ČAS věnované proměnným je datován k roku 1924. Pod vedením Bohumila Hacara a dalších se setkali zájemci o pozorování hvězd tehdy nazývaných měnlivých. Uplynulo již 91 let od této události a Sekce nadále funguje a dodnes sdružuje nejenom amatérské astronomy, ale i profesionální astronomy a řadu zahraničních pozorovatelů.

Hlavní událostí roku je konference, která umožňuje setkání členů Sekce a dalších příznivců astronomie. Zaznívají zde přednášky profesionálních astronomů z České a Slovenské republiky, amatérští pozorovatelé si předávají zkušenosti a prezentují výsledky svých pozorování či nové způsoby zpracovávání dat. Prostor zde dostávají i studenti astronomie a astrofyziky, kteří zde mohou přednést, čím se zabývají ve svých závěrečných pracích. Vznikají zde nové spolupráce mezi profesionály a amatéry a o výsledcích těchto spolupráci je každoročně přednášeno. 

Účastníci konference o proměnných hvězdách v roce 2014. Autor: SPHE
Účastníci konference o proměnných hvězdách v roce 2014.
Autor: SPHE

Nejinak tomu je i v roce 2015. V Ostravě se proměnáři sejdou již podruhé (poprvé v roce 2011 na tehdy zvané Hvězdárně a Planetáriu Johanna Palisy v Ostravě), a to ve dnech 27. až 29. listopadu. Program je letos opravdu velmi bohatý a je možno se těšit na mnoho zajímavých příspěvků, včetně několika zahraničních přednášek.

Hned v pátek 27. listopadu nás poctí návštěvou a přednáškou dr. Petr Kabáth, který promluví o záhadné hvězdě KIC 8462852 pozorované družicí Kepler a která stále plní stránky internetu a vede k různým spekulacím o borgské civilizaci. Dr. Kabáth také poukáže, jak se mohou pozorovatelé zapojit do pozorovací kampaně této hvězdy.

V průběhu celého víkendu nás virtuálně navštíví i několik zahraničních hostů. Mezi ně patří ředitelka AAVSO dr. Stella Kafka, která nás seznámí se současnou činností americké společnosti pozorovatelů proměnných hvězd. Studentka z Nizozemí Marcella Wijngaarden přednese o metodě skvrnkové interferometre pro rozlišení složek dvojhvězd, které jsou úhlově natolik blízko sebe, že se nedají rozlišit bez použití sofistikovaných metod. Posledním zahraničním hostem je dr. José Caballero z Astrobiologického centra v Madridu, který popovídá o proměnnosti hvězd na škále hmotností od hnědých trpaslíků do několika desítek hmotností Slunce.

Součástí konference bude i praktický seminář o použití softwaru pro modelování zákrytových hvězd PHOEBE, který povede dr. Petr Zasche. Účastníci si mohou na svých počítačích vyzkoušet vytvoření modelu zákrytové hvězdy ze světelné křivky.

Seznam všech přihlášených příspěvků tvoří tyto tématické okruhy:

  • Modelování světelných křivek zákrytových dvojhvězd
  • Amatérská astronomie u nás i ve světě
  • Zajímavé pozorovací výsledky některých profesionálních a amatérských projektů
  • Proměnné hvězdy typu RR Lyrae: pozorování, analýza, RR Lyrae ve dvojhvězdách
  • Výsledky fyzikální analýzy zajímavých zákrytových systémů
  • Fotometrie v programu SIPS
  • Fotometrie s pomocí DSLR, její přesnost a možnosti využití takto pořízených dat

Není zapomenuto ani na zájemce z řad široké veřejnosti. Sobotní večer bude věnován přednášce pro veřejnost dr. Pavla Cagaše, který vysvětlí, co jsou proměnné hvězdy a jak s jejich pomocí zkoumáme Vesmír.

Podrobný program celé konference si můžete už nyní přečíst na adrese http://var2.astro.cz/conference/2015/#program a abstrakta všech přihlášených příspěvků najdete zde http://var2.astro.cz/conference/2015/#abstrakta

Až do 15. 11. je možno se na konferenci přihlásit, proto pokud budete mít poslední víkend v listopadu čas, najděte si cestu do Planetária Ostrava a podlehněte kráse vesmíru a proměnným hvězdám zvlášť – těšíme se na Vaší návštěvu.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Sekce proměnných hvězd a exoplanet ČAS
[2] Hvězdárna a planetárium Ostrava



O autorovi

Ladislav Šmelcer

Ladislav Šmelcer

Narozen v roce 1966 v Liberci, kde byl také zasažen astronomií již za raného mládí. Hlubšího vzdělání v astronomii se mu dostalo na pomaturitním studiu ve Valašském Meziříčí v letech 1988 - 1990. Prostředí se mu natolik zalíbilo, že na Hvězdárně Valašské Meziříčí pracuje od roku 1996 doposud. Hlavním jeho zájmem je fotometrie proměnných hvězd.

Štítky: Konference SPHE, SPHE, Hvězdárna a planetárium Johanna Palisy v Ostravě


13. vesmírný týden 2026

13. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 3. do 29. 3. 2026. Měsíc bude v první čtvrti, projde kolem Jupiteru a na konci týdně zakryje hvězdu Regulus. Večer je už dobře vidět Venuše, Jupiter a Uran. Ráno je extrémně nízko Merkur. Aktivita Slunce byla lehce zvýšená, ale polární záři zatím zakryly mraky. Večer sledujeme zajímavou kometu MAPS, ráno rychle zjasňující R3 PanSTARRS. NASA nechala vyvézt raketu SLS a proběhnou přípravy na pokus o start mise Artemis II 1. dubna. Testuje se nová verze nosiče Super Heavy. K ISS vyrazil nákladní Progress MS-33 z opravené rampy na Bajkonuru. V noci na neděli se posouvá čas o hodinu napřed na letní (SELČ). Před dvaceti lety se začala psát historie nejúspěšnější kosmické firmy SpaceX.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Bodeho galaxie

Messier 81 (M81, Bodeho galaxia) je výrazná špirálová galaxia v súhvezdí Veľká medvedica, vzdialená približne 12 miliónov svetelných rokov. Patrí medzi najväčšie galaxie skupiny M81 a je obľúbeným cieľom profesionálnych aj amatérskych astronómov. V jej jadre sa nachádza aktívna oblasť so supermasívnou čiernou dierou. M81 objavil Johann Elert Bode v roku 1774, neskôr ju do svojho katalógu zaradil aj Charles Messier. Galaxia je dobre pozorovateľná menšími ďalekohľadmi a najvhodnejšie obdobie na jej pozorovanie pripadá na jar. Jej špirálne ramená obsahujú medzihviezdny prach a oblasti tvorby nových hviezd. M81 gravitačne ovplyvňuje susedné galaxie M82 a NGC 3077, pričom ich vzájomné interakcie deformovali rozloženie plynu v celej skupine. Messier 82 (M82, Cigarová galaxia) je nepravidelná až silne narušená galaxia v tom istom súhvezdí, taktiež vzdialená asi 12 miliónov svetelných rokov. Je známa mimoriadne intenzívnou tvorbou hviezd, preto patrí medzi typické hviezdotvorné galaxie. Jej vysoká aktivita je dôsledkom gravitačného pôsobenia susednej galaxie M81, ktoré v minulosti vyvolalo mohutné hviezdotvorné epizódy. M82 je približne päťkrát žiarivejšia než naša Galaxia a jej centrálna oblasť svieti mimoriadne intenzívne. Objavená bola rovnako v roku 1774 Johannom Elertom Bodem. Neskôr sa ukázalo, že napriek svojmu pretiahnutému vzhľadu obsahuje aj špirálnu štruktúru, ktorú bolo možné odhaliť najmä v infračervenom žiarení. M82 je jednou z najzaujímavejších galaxií severnej oblohy a spolu s M81 tvorí veľmi známy a fotogenický pár. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 186x180sec. R, 164x180sec. G, 177x180sec. B, 508x120sec. L, 140x600sec Halpha, 140x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 2.1. až 16.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »