Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Nenechte si ujít 47. konferenci o proměnných hvězdách

Nenechte si ujít 47. konferenci o proměnných hvězdách

Světelné echo proměnné V838 Monocerotis
Autor: Hubble/NASA

Odborné konference (do roku 1995 označované jako semináře) o výzkumu proměnných hvězd jsou tradiční listopadovou akcí pořádanou Sekcí proměnných hvězd a exoplanet ČAS. Letos se příznivci proměnných hvězd a exoplanet sejdou již po čtyřicáté sedmé, tentokrát v nově zrekonstruovaných prostorách Planetária Ostrava. Nenechte si ji proto ujít - odehraje se v pátek a o víkendu 27. - 29. listopadu 2015. Ještě zbývají poslední místa, tak pokud vás téma zajímá, s přihláškami pospěště nejpozději do 15. listopadu!

Vznik Sekce ČAS věnované proměnným je datován k roku 1924. Pod vedením Bohumila Hacara a dalších se setkali zájemci o pozorování hvězd tehdy nazývaných měnlivých. Uplynulo již 91 let od této události a Sekce nadále funguje a dodnes sdružuje nejenom amatérské astronomy, ale i profesionální astronomy a řadu zahraničních pozorovatelů.

Hlavní událostí roku je konference, která umožňuje setkání členů Sekce a dalších příznivců astronomie. Zaznívají zde přednášky profesionálních astronomů z České a Slovenské republiky, amatérští pozorovatelé si předávají zkušenosti a prezentují výsledky svých pozorování či nové způsoby zpracovávání dat. Prostor zde dostávají i studenti astronomie a astrofyziky, kteří zde mohou přednést, čím se zabývají ve svých závěrečných pracích. Vznikají zde nové spolupráce mezi profesionály a amatéry a o výsledcích těchto spolupráci je každoročně přednášeno. 

Účastníci konference o proměnných hvězdách v roce 2014. Autor: SPHE
Účastníci konference o proměnných hvězdách v roce 2014.
Autor: SPHE

Nejinak tomu je i v roce 2015. V Ostravě se proměnáři sejdou již podruhé (poprvé v roce 2011 na tehdy zvané Hvězdárně a Planetáriu Johanna Palisy v Ostravě), a to ve dnech 27. až 29. listopadu. Program je letos opravdu velmi bohatý a je možno se těšit na mnoho zajímavých příspěvků, včetně několika zahraničních přednášek.

Hned v pátek 27. listopadu nás poctí návštěvou a přednáškou dr. Petr Kabáth, který promluví o záhadné hvězdě KIC 8462852 pozorované družicí Kepler a která stále plní stránky internetu a vede k různým spekulacím o borgské civilizaci. Dr. Kabáth také poukáže, jak se mohou pozorovatelé zapojit do pozorovací kampaně této hvězdy.

V průběhu celého víkendu nás virtuálně navštíví i několik zahraničních hostů. Mezi ně patří ředitelka AAVSO dr. Stella Kafka, která nás seznámí se současnou činností americké společnosti pozorovatelů proměnných hvězd. Studentka z Nizozemí Marcella Wijngaarden přednese o metodě skvrnkové interferometre pro rozlišení složek dvojhvězd, které jsou úhlově natolik blízko sebe, že se nedají rozlišit bez použití sofistikovaných metod. Posledním zahraničním hostem je dr. José Caballero z Astrobiologického centra v Madridu, který popovídá o proměnnosti hvězd na škále hmotností od hnědých trpaslíků do několika desítek hmotností Slunce.

Součástí konference bude i praktický seminář o použití softwaru pro modelování zákrytových hvězd PHOEBE, který povede dr. Petr Zasche. Účastníci si mohou na svých počítačích vyzkoušet vytvoření modelu zákrytové hvězdy ze světelné křivky.

Seznam všech přihlášených příspěvků tvoří tyto tématické okruhy:

  • Modelování světelných křivek zákrytových dvojhvězd
  • Amatérská astronomie u nás i ve světě
  • Zajímavé pozorovací výsledky některých profesionálních a amatérských projektů
  • Proměnné hvězdy typu RR Lyrae: pozorování, analýza, RR Lyrae ve dvojhvězdách
  • Výsledky fyzikální analýzy zajímavých zákrytových systémů
  • Fotometrie v programu SIPS
  • Fotometrie s pomocí DSLR, její přesnost a možnosti využití takto pořízených dat

Není zapomenuto ani na zájemce z řad široké veřejnosti. Sobotní večer bude věnován přednášce pro veřejnost dr. Pavla Cagaše, který vysvětlí, co jsou proměnné hvězdy a jak s jejich pomocí zkoumáme Vesmír.

Podrobný program celé konference si můžete už nyní přečíst na adrese http://var2.astro.cz/conference/2015/#program a abstrakta všech přihlášených příspěvků najdete zde http://var2.astro.cz/conference/2015/#abstrakta

Až do 15. 11. je možno se na konferenci přihlásit, proto pokud budete mít poslední víkend v listopadu čas, najděte si cestu do Planetária Ostrava a podlehněte kráse vesmíru a proměnným hvězdám zvlášť – těšíme se na Vaší návštěvu.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Sekce proměnných hvězd a exoplanet ČAS
[2] Hvězdárna a planetárium Ostrava



O autorovi

Ladislav Šmelcer

Ladislav Šmelcer

Narozen v roce 1966 v Liberci, kde byl také zasažen astronomií již za raného mládí. Hlubšího vzdělání v astronomii se mu dostalo na pomaturitním studiu ve Valašském Meziříčí v letech 1988 - 1990. Prostředí se mu natolik zalíbilo, že na Hvězdárně Valašské Meziříčí pracuje od roku 1996 doposud. Hlavním jeho zájmem je fotometrie proměnných hvězd.

Štítky: Konference SPHE, SPHE, Hvězdárna a planetárium Johanna Palisy v Ostravě


21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »