Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Jubilejní 50. konference o výzkumu proměnných hvězd

Jubilejní 50. konference o výzkumu proměnných hvězd

Planetární soustava u hvězdy TRAPPIST-1
Autor: NASA/JPL-Caltech

50. konference o výzkumu proměnných hvězd, pořádaná Sekcí proměnných hvězd a exoplanet České astronomické společnosti ve spolupráci s  Ústavem teoretické fyziky a astrofyziky Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity,  se bude konat od pátku 30. listopadu do neděle 2. prosince 2018 v aule Přírodovědecké fakulty MU v Brně. Hlavními odbornými tématy jsou výzkum proměnných hvězd a exoplanet, jejich pozorování našimi pozorovateli i ve velkých přehlídkových projektech a vesmírných misích, a metody zpracování naměřených dat. Přednášejícími jsou nejen profesionální astronomové, ale i amatérští astronomové z devíti zemí světa.

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 252 z 29. 11. 2018

Konference o výzkumu proměnných hvězd je tradičním setkáním amatérských i profesionálních zájemců o proměnné hvězdy pořádaným Sekcí proměnných hvězd a exoplanet České astronomické společnosti (SPHE ČAS), od roku 1963 do 90. let minulého století pod záštitou brněnské hvězdárny a planetária. Tehdejší ředitel dr. O. Obůrka také celý pozorovací program pro amatéry založil a řadu let řídil. První konference se konala jako celostátní seminář v zasedací síni brněnské radnice. Od té doby se konference konaly pravidelně na podzim, později i v různých městech a účastnilo se jich pokaždé několik desítek astronomů z řad profesionálů i amatérů.

Letošní jubilejní 50. konference proběhne o víkendu od 30. 11. do 2. 12. 2018 za účasti téměř  stovky účastníků z České a Slovenské republiky, Polska, Německa, Rakouska, Ukrajiny, Švýcarska a Maďarska.  Jedna přednáška zazní telemostem až z USA.  Program  konference  je  neobyčejně pestrý. V průběhu víkendu zazní 31 odborných přednášek. Součástí bude i ohlédnutí za historií SPHE ČAS a jejími úspěchy i představení plánů na další roky.

Letáček 50. konference o výzkumu proměnných hvězd Autor: Jakub Juryšek, Kateřina Hoňková, Martin Mašek
Letáček 50. konference o výzkumu proměnných hvězd
Autor: Jakub Juryšek, Kateřina Hoňková, Martin Mašek
Ze zahraničních řečníků vystoupí např. Stella Kafka, prezidentka American Association of Variable Star Observers (AAVSO) s přednáškou o americkém pozorovacím programu proměnných hvězd. Gerald Handler z Astronomického centra Mikuláše Koperníka ve Varšavě představí výsledky kosmických misí BRITE a TESS. O fotometrických přehlídkách promluví Robert Szabó z Konkoly Observatory v Maďarsku. Exoplanetám a družici Kepler se bude věnovat ředitel Kuffnerovy hvězdárny ve Vídni Günther Wuchterl. 

Pravidelnými tématy konference jsou výsledky pozorování individuálních pozorovatelů, veřejných hvězdáren i vědeckých institucí, metody zpracování dat a jejich interpretace. Prezentované výsledky jsou často založeny na kvalitních měřeních českých a slovenských amatérských astronomů, kteří se často stávají autory nebo spoluautory odborných článků v prestižních astronomických časopisech.

Významným bodem konference je předání ceny Jindřicha Šilhána „Proměnář roku 2018“, která je každoročně předávána za mimořádná pozorování či dosažené výsledky v oboru proměnných hvězd. Tradiční součástí konference je společenský večer, který je vyvrcholením oslav 50. letého výročí konání konferencí pořádaných Sekcí proměnných hvězd a exoplanet ČAS.

Sekce proměnných hvězd a exoplanet České astronomické společnosti (SPHE ČAS)

Pozorování a studium proměnných hvězd má v České republice dlouhou historii. Sekce proměnných hvězd vznikla už roku 1924 jako Sekce pozorovatelů hvězd měnlivých České astronomické společnosti. Dnes má SPHE ČAS přes 80 členů z řad amatérských, ale i profesionálních astronomů. Pozorování astronomů amatérů již probíhá na profesionální úrovni – nejeden z pozorovatelů disponuje vzdáleně ovládaným dalekohledem a vědeckou CCD kamerou. Za poslední půlstoletí se na činnosti SPHE podílelo více než tisíc pozorovatelů proměnných hvězd. Přestože se všichni tomuto oboru už nevěnují, zapojení do aktivit SPHE jim přineslo řadu poznatků a zkušeností a pomohlo v jejich nejen přírodovědném vzdělání. Mezi pozorovateli proměnných hvězd najdeme profesionální astronomy, přírodovědce, lékaře, učitele nebo politiky. Aktivity SPHE jsou dnes známy badatelům v oboru proměnných hvězd a exoplanet po celém světě, řada profesionálů využívá databázi a software, které vznikly pod záštitou SPHE.

Odkazy:

Web konference: http://var2.astro.cz/conference/2018/
Program: http://var2.astro.cz/conference/2018/#program
Fotogalerie z loňska: https://www.zonerama.com/sphecas/Album/3867480

Kontakty:

Mgr. Kateřina Hoňková
předsedkyně Sekce proměnných hvězd a exoplanet
mail: katerina.honkova@astronomie.cz
mobil: 604 379 886

doc. RNDr. Miloslav Zejda, Ph.D.
Ústav teoretické fyziky a astrofyziky
Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity Kotlářská 2, 611 37 Brno
mail: zejda@physics.muni.cz, mzejda@volny.cz
telefon: 549 498 600, mobil 721 377 398

Pavel Suchan
tiskový tajemník a místopředseda České astronomické společnosti
mail: suchan@astro.cz
mobil: 737 322 815




O autorovi

Kateřina Hoňková

Kateřina Hoňková

Mgr. Kateřina Hoňková (*1989 v Ostravě) se začala věnovat astronomii na Hvězdárně a planetáriu Johanna Palisy v Ostravě. Po několikaletých zkušenostech s pozorováním zákrytových dvojhvězd a fyzických hvězd typu Mira Ceti na tamní hvězdárně svou pozornost upřela zejména na zpracovávání fotometrických dat z robotického dalekohledu FRAM umístěného v Argentině. V současné době provází pozorováním pro veřejnost na ostravské hvězdárně, je členkou výkonného výboru Sekce proměnných hvězd a exoplanet ČAS a jako vedoucí CCD skupiny na každoroční Astronomické expedici v Úpici se podílí na praktické výuce pozorování pro zájemce o studium proměnných hvězd. Profesně se zabývá výzkumem na pomezí oborů genetické toxikologie a molekulární biologie v Ústavu experimentální medicíny AV ČR v Praze.

Štítky: Konference SPHE, SPHE


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »