Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Nenechte si ujít 47. konferenci o proměnných hvězdách

Nenechte si ujít 47. konferenci o proměnných hvězdách

Světelné echo proměnné V838 Monocerotis
Autor: Hubble/NASA

Odborné konference (do roku 1995 označované jako semináře) o výzkumu proměnných hvězd jsou tradiční listopadovou akcí pořádanou Sekcí proměnných hvězd a exoplanet ČAS. Letos se příznivci proměnných hvězd a exoplanet sejdou již po čtyřicáté sedmé, tentokrát v nově zrekonstruovaných prostorách Planetária Ostrava. Nenechte si ji proto ujít - odehraje se v pátek a o víkendu 27. - 29. listopadu 2015. Ještě zbývají poslední místa, tak pokud vás téma zajímá, s přihláškami pospěště nejpozději do 15. listopadu!

Vznik Sekce ČAS věnované proměnným je datován k roku 1924. Pod vedením Bohumila Hacara a dalších se setkali zájemci o pozorování hvězd tehdy nazývaných měnlivých. Uplynulo již 91 let od této události a Sekce nadále funguje a dodnes sdružuje nejenom amatérské astronomy, ale i profesionální astronomy a řadu zahraničních pozorovatelů.

Hlavní událostí roku je konference, která umožňuje setkání členů Sekce a dalších příznivců astronomie. Zaznívají zde přednášky profesionálních astronomů z České a Slovenské republiky, amatérští pozorovatelé si předávají zkušenosti a prezentují výsledky svých pozorování či nové způsoby zpracovávání dat. Prostor zde dostávají i studenti astronomie a astrofyziky, kteří zde mohou přednést, čím se zabývají ve svých závěrečných pracích. Vznikají zde nové spolupráce mezi profesionály a amatéry a o výsledcích těchto spolupráci je každoročně přednášeno. 

Účastníci konference o proměnných hvězdách v roce 2014. Autor: SPHE
Účastníci konference o proměnných hvězdách v roce 2014.
Autor: SPHE

Nejinak tomu je i v roce 2015. V Ostravě se proměnáři sejdou již podruhé (poprvé v roce 2011 na tehdy zvané Hvězdárně a Planetáriu Johanna Palisy v Ostravě), a to ve dnech 27. až 29. listopadu. Program je letos opravdu velmi bohatý a je možno se těšit na mnoho zajímavých příspěvků, včetně několika zahraničních přednášek.

Hned v pátek 27. listopadu nás poctí návštěvou a přednáškou dr. Petr Kabáth, který promluví o záhadné hvězdě KIC 8462852 pozorované družicí Kepler a která stále plní stránky internetu a vede k různým spekulacím o borgské civilizaci. Dr. Kabáth také poukáže, jak se mohou pozorovatelé zapojit do pozorovací kampaně této hvězdy.

V průběhu celého víkendu nás virtuálně navštíví i několik zahraničních hostů. Mezi ně patří ředitelka AAVSO dr. Stella Kafka, která nás seznámí se současnou činností americké společnosti pozorovatelů proměnných hvězd. Studentka z Nizozemí Marcella Wijngaarden přednese o metodě skvrnkové interferometre pro rozlišení složek dvojhvězd, které jsou úhlově natolik blízko sebe, že se nedají rozlišit bez použití sofistikovaných metod. Posledním zahraničním hostem je dr. José Caballero z Astrobiologického centra v Madridu, který popovídá o proměnnosti hvězd na škále hmotností od hnědých trpaslíků do několika desítek hmotností Slunce.

Součástí konference bude i praktický seminář o použití softwaru pro modelování zákrytových hvězd PHOEBE, který povede dr. Petr Zasche. Účastníci si mohou na svých počítačích vyzkoušet vytvoření modelu zákrytové hvězdy ze světelné křivky.

Seznam všech přihlášených příspěvků tvoří tyto tématické okruhy:

  • Modelování světelných křivek zákrytových dvojhvězd
  • Amatérská astronomie u nás i ve světě
  • Zajímavé pozorovací výsledky některých profesionálních a amatérských projektů
  • Proměnné hvězdy typu RR Lyrae: pozorování, analýza, RR Lyrae ve dvojhvězdách
  • Výsledky fyzikální analýzy zajímavých zákrytových systémů
  • Fotometrie v programu SIPS
  • Fotometrie s pomocí DSLR, její přesnost a možnosti využití takto pořízených dat

Není zapomenuto ani na zájemce z řad široké veřejnosti. Sobotní večer bude věnován přednášce pro veřejnost dr. Pavla Cagaše, který vysvětlí, co jsou proměnné hvězdy a jak s jejich pomocí zkoumáme Vesmír.

Podrobný program celé konference si můžete už nyní přečíst na adrese http://var2.astro.cz/conference/2015/#program a abstrakta všech přihlášených příspěvků najdete zde http://var2.astro.cz/conference/2015/#abstrakta

Až do 15. 11. je možno se na konferenci přihlásit, proto pokud budete mít poslední víkend v listopadu čas, najděte si cestu do Planetária Ostrava a podlehněte kráse vesmíru a proměnným hvězdám zvlášť – těšíme se na Vaší návštěvu.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Sekce proměnných hvězd a exoplanet ČAS
[2] Hvězdárna a planetárium Ostrava



O autorovi

Ladislav Šmelcer

Ladislav Šmelcer

Narozen v roce 1966 v Liberci, kde byl také zasažen astronomií již za raného mládí. Hlubšího vzdělání v astronomii se mu dostalo na pomaturitním studiu ve Valašském Meziříčí v letech 1988 - 1990. Prostředí se mu natolik zalíbilo, že na Hvězdárně Valašské Meziříčí pracuje od roku 1996 doposud. Hlavním jeho zájmem je fotometrie proměnných hvězd.

Štítky: Konference SPHE, SPHE, Hvězdárna a planetárium Johanna Palisy v Ostravě


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »