Spolupráce se Sekcí proměnných hvězd a exoplanet - ocenění činnosti
Snímek sekčního dalekohledu typu Newton o průměru 150 mm se CCD kamerou na střeše jižní budovy hvězdárny ve Valašském Meziříčí. Autor: Hvězdárna Valašské Meziříčí
Pozorování proměnných hvězd probíhá na hvězdárně ve Valašském Meziříčí v éře digitálních CCD kamer dvacet let. Za tu dobu bylo pořízeno mnoho zajímavých dat a dosaženo i několika významných objevů. Od počátku tohoto pozorovacího programu funguje spolupráce se Sekcí proměnných hvězd a exoplanet České astronomické společnosti, která sdružuje profesionální a amatérské astronomy.
Toto spojení vedlo například k vytvoření různých pozorovacích skupin, které se věnují sledováním vybraných typů proměnných hvězd, jako jsou zákrytové dvojhvězdy, pulsující hvězdy typu RR Lyr a v posledním období monitorování a objevy nových eruptivních hvězd. Na základě získaných dat pak teoretičtí astrofyzici analyzují a modelují hvězdné soustavy a snaží se vysvětlit vznik a vývoj těchto systémů.
Dalším technickým krokem ve vývoji pozorování je automatizace a robotizace dalekohledů. Touto cestou jde i Sekce SPHE. Ve spolupráci s hvězdárnou ve Valašském Meziříčí byl na terase jižní budovy v roce 2017 nainstalován sekční dalekohled typu Newton o průměru 150 mm se CCD kamerou. Tímto se naskytla možnost členům sekce, kteří nevlastní svoji pozorovací techniku, vzdáleného připojení k dalekohledu a z pohodlí domova přes internet pozorovat své zájmové objekty.
Záběr z medailonku o Vojtěchovi Dienstbierovi odvysílaný v České televizi 9.11. 2019 Autor: Česká televizeJedním z nich je i mladý astronom, student olomouckého gymnázia, Vojtěch Dienstbier. Během astronomické expedice v Úpici v roce 2018 pozoroval zákrytovou dvojhvězdu NS Cep. V zorném poli se mu podařilo objevit novou proměnnou hvězdu s označením TYC 4246-883-1. Na základě dalších pozorování pomocí sekčního dalekohledu se mu podařilo určit typ proměnnosti – pulsující hvězda typu delta Scuti. Mimo jiné si všiml, že pozorovaná amplituda změn se mezi jednotlivými pozorováními lišila, což podporuje hypotézu o superpozici několika blízkých period pulzace. Díky dalším datům z dalekohledů Astronomického ústavu Akademie věd ČR, FRAM na Kanárských ostrovech Fyzikálního ústavu AV ČR a spektroskopického měření skupiny ARAS, Vojta napsal vědeckou práci. Díky ní zvítězil v soutěži Česká hlavička 2019 v kategorii UNIVERSUM „Člověk a exaktní vědy“, cena Crytur a Matematicko-fyzikální fakulty UK. Na záznam udílení ocenění je možné se podívat v archivu České televize.
Doufáme, že se v podobném duchu ponese další práce se sekčním dalekohledem a dalším pozorovatelům přinese úspěchy.
Narozen v roce 1966 v Liberci, kde byl také zasažen astronomií již za raného mládí. Hlubšího vzdělání v astronomii se mu dostalo na pomaturitním studiu ve Valašském Meziříčí v letech 1988 - 1990. Prostředí se mu natolik zalíbilo, že na Hvězdárně Valašské Meziříčí pracuje od roku 1996 doposud. Hlavním jeho zájmem je fotometrie proměnných hvězd.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 4. do 4. 5. 2025. Měsíc je v novu a bude dorůstat do první čtvrti, takže jej uvidíme na večerní obloze. Večer můžeme pozorovat Jupiter a Mars, ráno kromě jasné Venuše ještě slabý Saturn (bez prstence). Aktivita Slunce je střední. Sonda Lucy provedla průzkum a poslala fotografie planetky Donaldjohanson. Před 125 lety se narodil Jan Hendrik Oort, který předpověděl existenci sférického oblaku kometárních jader.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl
Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.