Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Nový model pro V838 Mon

Nový model pro V838 Mon

Zájem astronomů o podivnou hvězdu V838 Mon neutuchá ani více jak rok a půl od jejího zjasnění. Připomeňme, že se o jeho objev zasloužili i čeští astronomové.

V minulosti se astronomové snažili vysvětlit chování V838 Mon rozmanitými modely, z nichž se nejpopulárnější stalo splynutí dvou hvězd na hlavní posloupnosti.

Nejnověji předkládají Retter a Marom scénář rozpínajícího se červeného obra, který "polknul" planety kolem něj obíhající.

Na obrázku je světelná křivka V838 Mon ve třech barvách (B - modrá, V - vizuální a I - infračervená). Na ose y není logaritmická hvězdnávelikost, ale lineární škála.

Na konci svého života se hvězda s běžnou hmotností rozepne, ochladí se a stane se červeným obrem. Svoje rozměry může zvětšit natolik, že se planeta, která kolem červeného obra obíhá, dostane do vnějších vrstev atmosféry hvězdy. Planeta je bržděna, spirálovitě padá a je pohlcena hvězdou za uvolnění velkého množství energie. A právě to je podstata modelu Rettera a Maroma. Tato energie poslouží k radikálnímu zvětšení rozměrů červeného obra. Planeta při svém pádu do centra hvězdy přinese čerstvý materiál pro termonukleární reakce a hvězda se zjasní. Trojité zjasnění V838 Mon tak způsobily tři planety, které V838 Mon postupně pohltila.

Tuto hypotézu mimo jiné podporuje i spektroskopická detekce lithia v atmosféře V838 Mon. Lithium je totiž v normálních hvězdách "zničeno" už brzy po jejich zrodu a dlouhodobě se dá uchovat v planetách Jupiterova typu a hnědých trpaslících. Při svém pohlcení planety obohatily atmosféru V838 Mon o lithium. Takto se vysvětlují i další spektroskopické detekce lithia na normálních červených obrech.

Pozn. Práce Rettera a Maroma využívá pozorování českých pozorovatelů publikovaných v Sobotka a kol. (2003): http://www.konkoly.hu/cgi-bin/IBVS?5336

Plná verze článku Rettera a Maroma: http://www.arxiv.org/abs/astro-ph/0309341

Starší články o V838 Mon na serveru astro.cz:
2002-10-24 V838 Mon - další model vysvětlující její nezvyklé chování
2002-05-09 Obálka okolo V838Mon
2002-05-07 HST pozoroval V838Mon
2002-03-18 Proběhlo již třetí zjasnění V838 Mon
2002-02-06 V838 Mon pouhým okem
2002-02-05 Průběh zjasnění proměnné hvězdy V838 Mon
2002-02-05 Vzplanutí V838 Mon




O autorovi

Ondřej Pejcha

Ondřej Pejcha

Ondřej Pejcha je docent astrofyziky na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy, kde se zabývá teoretickým výzkumem a numerickými simulacemi hvězd, dvojhvězd a jejich výbuchů. Doktorát získal v roce 2013 na Ohio State University a do roku 2017 působil na Princeton University jako NASA Hubble a Lyman Spitzer Jr. Fellow.



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C-2024 E1

Kometa C-2024 E1/ Wierzchos/

Další informace »