Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Na obloze se objevila nová mlhovina

Na obloze se objevila nová mlhovina

mcNeil.jpg
Velmi zajímavý objev se povedl amatérskému astronomovi Jay McNeilovi z Paducah v Kentucky (USA). Poblíž známé M78 v souhvězdí Oriona zpozoroval novou mlhovinu (nyní už je známá jako McNeilova). Souřadnice nové mlhoviny jsou: 5 46 14 -00 05.8 (J2000) a její průměr je přibližně jedna úhlová minuta.

Pokud se Vám podaří mlhovinu vyfotografovat, pošlete nám její snímek. Ze získaných snímků připravíme fotogalerii. Nezapomeňte doplnit údaje o použité technice a nastavených parametrech. vyhledávací mapka

V souhvězdí Orionu se nachází hvězdná "porodnice" a tak již teď téměř jistě víme, že rozsvícení mlhoviny způsobil výbuch hvězdy skryté za mračny mezihvězdného prachu a plynu. Existuje podezření, že se jedná o příslušníka hvězd typu FU Ori, které se vyznačují relativně rychlým zjasněním o několik magnitud a pak velice pomalým poklesem. Jestliže toto bude potvrzeno, pak se McNeilova mlhovina stane čtvrtým takovým objektem pozorovaným vizuálně. Předchozí tři jsou: FU Ori (zjasnění roku 1937), V1057 Cyg (1970) a V1515 Cyg (padesátá léta). Vizuálně méně zajímavé FUORy (tak se hvězdám typu FU Ori zkrácené říká) byly V1735 Cyg (1957-65) a V346 Nor (1984).

Podle posledního vývoje se zdá, že už se pozoruje i samotná hvězda, která zjasnění způsobila. Jasnost mlhoviny umožňuje bezproblémové sledování amatérskými CCD kamerami a snad je možné i vizuální pozorování.

Užitečné odkazy:

Vyhledávací mapka

Archivní snímek, na kterém je mlhovina slabě zřetelná: www.mrh.org

Snímky mlhoviny M78:www.af9y.com,www.rc-astro.com

Snímek z Kitt Peaku

Snímky z observatoře Nyrola (Finsko):
mcneil VR,mcneil V,mcneil R

Přesná BVRI fotometrie pole od Arne Hendena pro zájemce usilující o něco víc než hezký obrázek: mcneil.dat

Snímek Sana

Základní informace a srovnání snímků v různých vlnových délkách: spiff.rit.edu

Mlhovinu nasnímal také Kamil Hornoch.




O autorovi

Ondřej Pejcha

Ondřej Pejcha

Ondřej Pejcha je docent astrofyziky na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy, kde se zabývá teoretickým výzkumem a numerickými simulacemi hvězd, dvojhvězd a jejich výbuchů. Doktorát získal v roce 2013 na Ohio State University a do roku 2017 působil na Princeton University jako NASA Hubble a Lyman Spitzer Jr. Fellow.



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »