Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Objeven nejchladnější hnědý trpaslík

Objeven nejchladnější hnědý trpaslík

Hnědý trpaslík Wolf 940B.
Hnědý trpaslík Wolf 940B.
Mezinárodní tým astronomů pod vedením pracovníků University of Hertfordshire (Velká Británie), objevil doposud nejchladnějšího hnědého trpaslíka. Nové těleso, označené Wolf 940B a obíhající kolem červeného trpaslíka Wolf 940, se nachází ve vzdálenosti 40 světelných roků od Země.

Porovnáním infračervených spekter obou objektů bylo zjištěno, že jejich podobnost je velmi překvapující, říká objevitel objektu Wolf 940B. Hnědí trpaslíci vznikají podobně jako hvězdy, avšak svůj vývoj zakončí v okamžiku, kdy jsou velmi podobné planetě Jupiter. Mají stejný rozměr, avšak jsou asi 20 až 30krát těžší, což je hmotnost nedostačující na zapálení termojaderných reakcí v jejich nitru.

Objekt Wolf 940B byl původně objeven v rámci projektu UKIRT Infrared Deep Sky Survey (UKIDSS), který pro pozorování využíval dalekohled United Kingdom Infrared Telescope (UKIRT) na Mauna Kea, Havajské ostrovy, pracující v infračerveném oboru, který je vybaven širokoúhlou kamerou.

Projekt UKIDSS se zaměřuje na pátrání po chladnějších a méně svítivých tělesech v okolí naší Galaxie. Poté bylo zjištěno, že objekt má stejný vlastní pohyb napříč oblohou jako hvězda Wolf 940 a že je tudíž jejím průvodcem. K potvrzení objevu byla použita data, získaná dalekohledy v Chile, na Kanárských a Havajských ostrovech.

Teplota objektu byla určena na základě pozorování pomocí dalekohledu Gemini-North na Mauna Kea. Objev byl představen na European Week of Astronomy and Space Science, uspořádaném v těchto dnech univerzitou v Hertfordshire. Brzy bude publikován v měsíčníku Královské astronomické společnosti Monthly Notices of the Royal Astronomical Society.

Nově objevené těleso obíhá kolem červeného trpaslíka ve vzdálenosti zhruba 440krát větší, než je vzdálenost Země od Slunce. Jeden oběh vykoná podle výpočtů přibližně za 18 000 roků.

Hnědí trpaslíci mají hmotnosti mnohem menší než opravdové hvězdy, avšak jsou hmotnější než plynné obří planety, jako je například Jupiter. Vzhledem k jejich nízké teplotě tyto objekty září ve viditelném světle jen velmi slabě. Nejčastěji jsou detekovány na základě pozorování v oboru infračerveného záření.

"Třebaže teplota nového objektu je pouze 300 °C, což je skoro tak vysoká teplota, která je potřebná k tání olova, je to však velmi nízká teplota v porovnání s běžnými teplotami hvězd," říká Ben Burningham (University of Hertfordshire). "Ve skutečnosti je to první případ, kdy jsme byli schopni studovat tak studené těleso v takových detailech. Skutečnost, že obíhá kolem jiné hvězdy, z něj dělá velmi důležitý objekt."

Modelování atmosfér studených hnědých trpaslíků je velmi komplexní a složitý úkol, který je klíčový pro poznání planet, obíhajících kolem jiných hvězd. V řadě případů toho astronomové zpočátku mnoho neznali o věku a chemickém složení hnědých trpaslíků - potom může být těžké říci, které modely jsou správné a které mohou být chybné.

"Co je tak vzrušující na tomto případu, je fakt, že můžeme využít známá fakta o primární hvězdě k určení vlastností hnědého trpaslíka, takže můžeme říci, že se jedná o velmi užitečný objev," říká Burningham. "Můžete si představit, že světlo z takto chladných objektů je pro nás něco jako Rosettská deska pro rozluštění hieroglyfů."

Červený trpaslík Wolf 940A byl poprvé katalogizován německým astronomem Maxem Wolfem před 90 roky.

"Červení trpaslíci jsou nejrozšířenější populací hvězd v naší Galaxii a systémy jako tento mohou být mnohem častější, než si myslíme," říká David Pinfield, rovněž z univerzity v Hertfordshire. "Jak bude pokračovat průzkum struktury vesmíru, můžeme objevit celou řadu objektů, podobných jako Wolf 940B."

Zdroj: universetoday
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



26. vesmírný týden 2019

26. vesmírný týden 2019

Přehled událostí na obloze od 24. 6. do 30. 6. 2019. Měsíc bude v poslední čtvrti. Od soumraku můžeme pozorovat Jupiter směřující nad jižní obzor a Saturn na jihovýchodě, ráno se objevuje Uran. Aktivita Slunce je velmi nízká. Mezosférická noční svítící oblaka nad Evropou doslova explodovala během první letní noci. Kromě úspěšného letu rakety Ariane 5 jsme zaznamenali i odklad startu rakety Proton na červenec. Falcon Heavy má za sebou statický zážeh a měl by odstartovat v úterý nad ránem. Týden bude bohatý i na starty dalších raket. Carolyn Shoemaker(ová) se dožívá 90 let a před 45 lety startoval Saljut 3.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Lobster

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2019 obdržel snímek „Humří mlhovina“, jehož autorem je Pavol Kollarik Humří maso je považováno za pochoutku. Rozlousknout mohutná klepeta tohoto mořského korýše speciálními kleštičkami chodí gastronomičtí gurmáni do restaurací, objednat si ho můžeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NLC

Nočné svietiace oblaky

Další informace »