Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Objevena největší hvězdná černá díra v Mléčné dráze

Objevena největší hvězdná černá díra v Mléčné dráze

Umělecké ztvárnění okolí velmi hmotné černé díry v soustavě LB1
Autor: Jingchuan Yu

Mezinárodní tým astronomů objevil mimořádně hmotnou černou díru hvězdného původu, jejíž hmotnost byla určena na úctyhodných 68 hmotností Slunce. Nově objevená černá díra je dvakrát hmotnější, než jsme si mysleli, že je u takovýchto těles vůbec možné. Nyní budou teoretičtí fyzikové pokračovat v bádání, jak vysvětlit její vznik.

Černé díry s takovou hmotností by neměly v naší Galaxii vůbec existovat, alespoň pokud by platily současné modely vývoje hvězd,“ říká Jifeng Liu, astronom na National Astronomical Observatory of China, Chinese Academy of Sciences (astronomická observatoř Čínské akademie věd). „Domníváme se, že velmi hmotné hvězdy s chemickým složením typickým pro naši Galaxii se musí zbavit části své hmoty prostřednictvím silných hvězdných větrů, když se ve svém vývoji přibližují konci života. Proto by neměly zanechat tak hmotný pozůstatek.“

 „Tato černá díra je mnohem hmotnější, než typické černé díry, které obvykle nacházíme v Mléčné dráze. Jejich hmotnosti se běžně pohybují v rozmezí 5 až 15 hmotností Slunce,“ dodává Jorge Casares, vědecký pracovník na Instituto de Astrofísica de Canarias and the Universidad de La Laguna.

Nově objevená černá díra je součástí LB1, což je binární soustava černé díry a hvězdy, která se nachází ve vzdálenosti 13 800 světelných roků a její poloha se promítá do souhvězdí Blíženců. Průvodcem černé díry je hvězda typu superobra spektrální třídy B, která je 8,2× hmotnější a větší než naše Slunce. Její věk se odhaduje na pouhých 35 miliónů roků a jeden oběh kolem černé díry vykoná za 78,9 dne.

Detektory gravitačních vln v rámci experimentů LIGO a Virgo odhalily již dříve černé díry o hmotnostech několika desítek Sluncí, tedy o mnohem vyšších hodnotách, než byly dříve známé u černých děr v naší Galaxii, informují astronomové. Objev černé díry o hmotnosti 68 hmotností Slunce v soustavě LB1 byl potvrzením její existence v Mléčné dráze.

Černé díry objevené detektory gravitačních vln LIGO/Virgo jsou přirozeně vysvětleny v mezích rámce standardní teorie hvězdného vývoje,“ dodává Chris Belczynski z Polské akademie věd. „Na rozdíl od nich u černé díry LB1 se zdá být nemožné vysvětlit její existenci jako hvězdu dostatečně hmotnou k vytvoření hvězdné černé díry o hmotnosti 68 Sluncí. Takové monstrum by bylo zcela zničeno mohutnou explozí supernovy vzniklou nestabilitou dvojhvězdy, kterou opustily pouze rozptýlené plyny a prach, a nikoliv černá díra.“

Tento objev nás může přimět k novému přezkoumání našich modelů vysvětlujících vznik hvězdných černých děr,“ říká profesor David Reitze, výkonný ředitel LIGO Laboratory at Caltech a astrofyzik na University of Florida. „Tyto pozoruhodné závěry společně s detekcí kolizí dvojic černých děr aparaturami LIGO/Virgo v průběhu uplynulých čtyř let skutečně ukazují na renezanci našich znalostí týkajících se fyziky černých děr.“

Objev byl publikován v časopise Nature.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Binární systém LB1, Hvězdná černá díra


14. vesmírný týden 2025

14. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 31. 3. do 6. 4. 2025. Měsíc bude v první čtvrti a projde skrz hvězdokupu Plejády. Venuše se polehounku stává Jitřenkou ranní oblohy. Na večerní obloze jsou Uran, Jupiter a Mars. Aktivita Slunce se zvýšila a zažili jsme i nejsilnější erupci X. Čeští studenti, kandidát na astronauta Aleš Svoboda a další osobnosti si vyzkoušeli Zero-G let. Raketa Spectrum německé společnosti Isar Aerospace brzy po startu z Norska havarovala. Před 60 lety byla vynesena první geosynchronní telekomunikační družice Intelsat-1 a před 20 lety bylo objeveno druhé nejjasnější těleso za Neptunem, Makemake.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Částečné zatmění Slunce 29.3.2025

12:36 SEČ

Další informace »