Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Objevena první dvojhvězda z pulsarů

Objevena první dvojhvězda z pulsarů

pulsar-dvojity.jpg
Dvojhvězdy znají astronomové již velice dlouhou dobu, avšak dvojhvězda složená ze dvou pulsarů byla objevena vůbec poprvé. Na tomto objevu se podíleli astronomové z Velké Británie, Austrálie, Itálie a USA. Bylo zjištěno, že kompaktní objekt obíhající kolem známého pulsaru PSR J0737-3039A jednou za 2,4 hodiny, není obyčejná neutronová hvězda, jak se předpokládalo dříve. Jedná se rovněž o pulsar, který obdržel katalogové označení PSR J0737-3039B.

První dvojitý pulsar byl objeven v dubnu 2003 pomocí radioteleskopu o průměru 64 m v Parkesu (New South Wales, Austrálie). Do dalších pozorování se zapojil také Lovellův radioteleskop na Jodrell Bank Observatory ve Velké Británii, jehož anténa má průměr 76 m. Rychleji rotující pulsar PSR J0737-3039A má periodu rotace 23 milisekundy, což znamená, že se otáčí rychlostí 45krát za sekundu. Druhý, pomalejší pulsar PSR J0737-3039B, rotuje jednou za 2,8 sekundy.

schema pulsaru
schema pulsaru
Jako pulsary označují astronomové rychle rotující neutronové hvězdy s velice silným magnetickým polem, které mají odlišný směr magnetické a rotační osy. Majákovým efektem vytvářejí iluzi pravidelných záblesků - pulsů (odtud označení pulsar). V důsledku rotace pulsar vyzařuje elektromagnetické záření (především rádiové a rentgenové) obdobným efektem jako otáčející se "majáček" na střeše sanitky. Toto záření uniká především v okolí magnetických pólů hvězdy, kde se vytvářejí tzv. "horké skvrny". Pulsary vznikají zhroucením velmi hmotných hvězd jako pozůstatky po explozích supernov. První pulsar objevila v roce 1967 Jocelyne Bellová v Cambridge.

Změřením periody pulsace mohou astronomové vypočítat, jak rychle se daný pulsar otáčí. Nejpomalejší pulsar, který byl zatím pozorován, je znám pod označením J1951+1123. Jednou dokola se otočí za 5,094 sekundy. Naopak nejrychleji rotujícím pulsarem je milisekundový pulsar B1937+21, který se kolem své osy otočí jednou za 0,00156 sekundy. To znamená, že za jednu sekundu se otočí 641krát! Astronomové se domnívají, že na tuto rychlost byl pulsar "roztočen" materiálem dopadajícím z doprovázející složky dvojhvězdy. Pokud by pulsar rotoval o něco rychleji, pravděpodobně by se rozpadl na kousky.

Vraťme se ještě ke dvojitému pulsaru. Každý z nově objevených pulsarů má hmotnost větší než je hmotnost Slunce, jejich průměry jsou však neporovnatelně menší - přibližně 20 km a obíhají kolem společného těžiště ve vzájemné vzdálenosti menší než je průměr Slunce. Oba pulsary se budou k sobě postupně přibližovat a asi za 85 miliónů roků splynou v jeden objekt. V důsledku přibližování vyzařují gravitační vlny, které se šíří napříč vesmírem. Objev dvojitého pulsaru není významnou událostí jen pro astronomy. Dlouhodobým zkoumáním změn rotačních period a dalších efektů u obou pulsarů bude možno studovat s nebývalou přesností platnost Newtonovy gravitační teorie a Einsteinovy teorie relativity.

Zdroj: spaceref.com




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



45. vesmírný týden 2024

45. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 11. do 10. 11. 2024. Měsíc dorůstající do první čtvrti je na večerní obloze. Kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS) je stále viditelná alespoň triedrem nebo větším dalekohledem. Venuše je krátce po západu vidět velmi nízko nad jihozápadem, Saturn brzy vrcholí nad jihem, Jupiter je výše až kolem půlnoci a Mars zůstává nejlépe viditelný nad ránem. Slunce zdobí několik větších skvrn. Na čínské stanici došlo k výměně posádek a po rekordně dlouhém pobytu přistála loď Šen-čou 18. Každý týden probíhá několik startů Falconu 9 se Starlinky, což se na obloze projevuje viditelností vláčků teček. Devadesát let uplynulo od narození významného amerického astrofyzika a popularizátora Carla Sagana.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2024 obdržel snímek „Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety“, jehož autorem je Robert Barsa.     18. září 2024 v ranních hodinách se nad jednou z nejvýznamnějších památek východního Slovenska, Dómem svaté Alžběty v

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Snímek komety C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS).

Snímek komety C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS). Měřítko 22 obloukových vteřin na pixel, sever je nahoře, východ vlevo.

Další informace »