Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Objevena první dvojhvězda z pulsarů

Objevena první dvojhvězda z pulsarů

pulsar-dvojity.jpg
Dvojhvězdy znají astronomové již velice dlouhou dobu, avšak dvojhvězda složená ze dvou pulsarů byla objevena vůbec poprvé. Na tomto objevu se podíleli astronomové z Velké Británie, Austrálie, Itálie a USA. Bylo zjištěno, že kompaktní objekt obíhající kolem známého pulsaru PSR J0737-3039A jednou za 2,4 hodiny, není obyčejná neutronová hvězda, jak se předpokládalo dříve. Jedná se rovněž o pulsar, který obdržel katalogové označení PSR J0737-3039B.

První dvojitý pulsar byl objeven v dubnu 2003 pomocí radioteleskopu o průměru 64 m v Parkesu (New South Wales, Austrálie). Do dalších pozorování se zapojil také Lovellův radioteleskop na Jodrell Bank Observatory ve Velké Británii, jehož anténa má průměr 76 m. Rychleji rotující pulsar PSR J0737-3039A má periodu rotace 23 milisekundy, což znamená, že se otáčí rychlostí 45krát za sekundu. Druhý, pomalejší pulsar PSR J0737-3039B, rotuje jednou za 2,8 sekundy.

schema pulsaru
schema pulsaru
Jako pulsary označují astronomové rychle rotující neutronové hvězdy s velice silným magnetickým polem, které mají odlišný směr magnetické a rotační osy. Majákovým efektem vytvářejí iluzi pravidelných záblesků - pulsů (odtud označení pulsar). V důsledku rotace pulsar vyzařuje elektromagnetické záření (především rádiové a rentgenové) obdobným efektem jako otáčející se "majáček" na střeše sanitky. Toto záření uniká především v okolí magnetických pólů hvězdy, kde se vytvářejí tzv. "horké skvrny". Pulsary vznikají zhroucením velmi hmotných hvězd jako pozůstatky po explozích supernov. První pulsar objevila v roce 1967 Jocelyne Bellová v Cambridge.

Změřením periody pulsace mohou astronomové vypočítat, jak rychle se daný pulsar otáčí. Nejpomalejší pulsar, který byl zatím pozorován, je znám pod označením J1951+1123. Jednou dokola se otočí za 5,094 sekundy. Naopak nejrychleji rotujícím pulsarem je milisekundový pulsar B1937+21, který se kolem své osy otočí jednou za 0,00156 sekundy. To znamená, že za jednu sekundu se otočí 641krát! Astronomové se domnívají, že na tuto rychlost byl pulsar "roztočen" materiálem dopadajícím z doprovázející složky dvojhvězdy. Pokud by pulsar rotoval o něco rychleji, pravděpodobně by se rozpadl na kousky.

Vraťme se ještě ke dvojitému pulsaru. Každý z nově objevených pulsarů má hmotnost větší než je hmotnost Slunce, jejich průměry jsou však neporovnatelně menší - přibližně 20 km a obíhají kolem společného těžiště ve vzájemné vzdálenosti menší než je průměr Slunce. Oba pulsary se budou k sobě postupně přibližovat a asi za 85 miliónů roků splynou v jeden objekt. V důsledku přibližování vyzařují gravitační vlny, které se šíří napříč vesmírem. Objev dvojitého pulsaru není významnou událostí jen pro astronomy. Dlouhodobým zkoumáním změn rotačních period a dalších efektů u obou pulsarů bude možno studovat s nebývalou přesností platnost Newtonovy gravitační teorie a Einsteinovy teorie relativity.

Zdroj: spaceref.com




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »