Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Objevena první dvojhvězda z pulsarů

Objevena první dvojhvězda z pulsarů

pulsar-dvojity.jpg
Dvojhvězdy znají astronomové již velice dlouhou dobu, avšak dvojhvězda složená ze dvou pulsarů byla objevena vůbec poprvé. Na tomto objevu se podíleli astronomové z Velké Británie, Austrálie, Itálie a USA. Bylo zjištěno, že kompaktní objekt obíhající kolem známého pulsaru PSR J0737-3039A jednou za 2,4 hodiny, není obyčejná neutronová hvězda, jak se předpokládalo dříve. Jedná se rovněž o pulsar, který obdržel katalogové označení PSR J0737-3039B.

První dvojitý pulsar byl objeven v dubnu 2003 pomocí radioteleskopu o průměru 64 m v Parkesu (New South Wales, Austrálie). Do dalších pozorování se zapojil také Lovellův radioteleskop na Jodrell Bank Observatory ve Velké Británii, jehož anténa má průměr 76 m. Rychleji rotující pulsar PSR J0737-3039A má periodu rotace 23 milisekundy, což znamená, že se otáčí rychlostí 45krát za sekundu. Druhý, pomalejší pulsar PSR J0737-3039B, rotuje jednou za 2,8 sekundy.

schema pulsaru
schema pulsaru
Jako pulsary označují astronomové rychle rotující neutronové hvězdy s velice silným magnetickým polem, které mají odlišný směr magnetické a rotační osy. Majákovým efektem vytvářejí iluzi pravidelných záblesků - pulsů (odtud označení pulsar). V důsledku rotace pulsar vyzařuje elektromagnetické záření (především rádiové a rentgenové) obdobným efektem jako otáčející se "majáček" na střeše sanitky. Toto záření uniká především v okolí magnetických pólů hvězdy, kde se vytvářejí tzv. "horké skvrny". Pulsary vznikají zhroucením velmi hmotných hvězd jako pozůstatky po explozích supernov. První pulsar objevila v roce 1967 Jocelyne Bellová v Cambridge.

Změřením periody pulsace mohou astronomové vypočítat, jak rychle se daný pulsar otáčí. Nejpomalejší pulsar, který byl zatím pozorován, je znám pod označením J1951+1123. Jednou dokola se otočí za 5,094 sekundy. Naopak nejrychleji rotujícím pulsarem je milisekundový pulsar B1937+21, který se kolem své osy otočí jednou za 0,00156 sekundy. To znamená, že za jednu sekundu se otočí 641krát! Astronomové se domnívají, že na tuto rychlost byl pulsar "roztočen" materiálem dopadajícím z doprovázející složky dvojhvězdy. Pokud by pulsar rotoval o něco rychleji, pravděpodobně by se rozpadl na kousky.

Vraťme se ještě ke dvojitému pulsaru. Každý z nově objevených pulsarů má hmotnost větší než je hmotnost Slunce, jejich průměry jsou však neporovnatelně menší - přibližně 20 km a obíhají kolem společného těžiště ve vzájemné vzdálenosti menší než je průměr Slunce. Oba pulsary se budou k sobě postupně přibližovat a asi za 85 miliónů roků splynou v jeden objekt. V důsledku přibližování vyzařují gravitační vlny, které se šíří napříč vesmírem. Objev dvojitého pulsaru není významnou událostí jen pro astronomy. Dlouhodobým zkoumáním změn rotačních period a dalších efektů u obou pulsarů bude možno studovat s nebývalou přesností platnost Newtonovy gravitační teorie a Einsteinovy teorie relativity.

Zdroj: spaceref.com




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »