Obklopuje Vegu oblak komet a asteroidů?
Vega je zajímavou hvězdou v mnoha ohledech. Je to pátá nejjasnější hvězda noční oblohy. Je také jednou ze tří jasných hvězd, vytvářejících tzv. letní trojúhelník (společně s Denebem a Altairem). Dlouhou dobu sloužila jako referenční hvězda, s níž byly srovnávány jasnosti ostatních hvězd. Nachází se ve vzdálenosti 25 světelných let od Země, což je relativně blízko Slunce. Je přibližně 3krát větší než Slunce a několikrát hmotnější. Její svítivost 60krát převyšuje svítivost Slunce. Je také podstatně mladší - její stáří bylo určeno na 350 miliónů roků (stáří Slunce je 4,5 miliardy roků).
Mezinárodní tým astronomů registroval v okolí Vegy slabý tok infračerveného záření (78krát slabší než záření samotné hvězdy), které by mohlo pocházet z částic, zahřívaných hvězdou na teplotu přibližně 1300 °C. Zdá se , že tyto částice mají odlišné chemické složení v porovnání s materiálem, který známe v naší Sluneční soustavě. Převládá zde uhlíkatý matriál (jako například grafit), zatímco zvířetníkové světlo v naší Sluneční soustavě vzniká rozptylem na částicích, obsahujících především silikáty. Jsou také poněkud menších rozměrů (průměr menší než 1 mikron, což odpovídá částicím velikosti cigaretového kouře). Takovéto malé částice by měly být za normálních okolností vyhnány tlakem intenzivního hvězdného větru z okolí hvězdy. Jejich množství však naznačuje, že jsou průběžně doplňovány nějakým procesem, pravděpodobně v důsledku intenzivních srážek asteroidů a komet, jako tomu bylo v případě Země v počátcích vzniku naší Sluneční soustavy. Odhadovaná produkce prachu odpovídá zániku 13 velkých komet v okolí Vegy.
Oblak studeného prachu (-190 °C), obklopujícího Vegu, se nachází ve vzdálenosti 3krát větší, než je vzdálenost Pluta od Slunce. Tento studený oblak byl objeven již poměrně dávno. Obdobná oblaka byla pozorována u velkého počtu hvězd, které se podobají na Vegu. Avšak u žádné z nich nebyl zaregistrován prachový disk v blízkém okolí, kde se předpokládá vznik planet podobných Zemi.
Pozorování vnitřních oblastí okolí Vegy byla možná díky soustavě dalekohledů CHARA (Center for High Angular Resolution Astronomy), která patří State University of Georgia. Jedná se o 6 dalekohledů o průměru 1 m, které se nacházejí v oblasti o průměru 330 m na Mount Wilson v Kalifornii. Tyto dalekohledy fungují jako interferometr, který dosahuje mimořádného rozlišení (200 obloukových mikrosekund), což odpovídá rozlišení jednoho dalekohledu o průměru 330 m. Touto soustavou dalekohledů bychom rozlišili fotbalový míč na povrchu Měsíce.
Zdroj: www.physorg a www.obspm.fr
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí
O autorovi
František Martinek
Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.
