Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Obklopuje Vegu oblak komet a asteroidů?

Obklopuje Vegu oblak komet a asteroidů?

vega.jpg
Poprvé bylo uskutečněno pozorování bezprostředního okolí jiné hvězdy, než je Slunce. Přitom bylo zjištěno, že kolem Vegy v souhvězdí Lyry skutečně existuje prachový disk, který je tvořen nepatrnými prachovými zrníčky o teplotě 1300 °C, která vznikají vypařováním komet a vzájemnými srážkami asteroidů. Tento objev je dílem mezinárodního týmu, jehož součástí byli i astronomové Paris Observatory.

Vega je zajímavou hvězdou v mnoha ohledech. Je to pátá nejjasnější hvězda noční oblohy. Je také jednou ze tří jasných hvězd, vytvářejících tzv. letní trojúhelník (společně s Denebem a Altairem). Dlouhou dobu sloužila jako referenční hvězda, s níž byly srovnávány jasnosti ostatních hvězd. Nachází se ve vzdálenosti 25 světelných let od Země, což je relativně blízko Slunce. Je přibližně 3krát větší než Slunce a několikrát hmotnější. Její svítivost 60krát převyšuje svítivost Slunce. Je také podstatně mladší - její stáří bylo určeno na 350 miliónů roků (stáří Slunce je 4,5 miliardy roků).

Mezinárodní tým astronomů registroval v okolí Vegy slabý tok infračerveného záření (78krát slabší než záření samotné hvězdy), které by mohlo pocházet z částic, zahřívaných hvězdou na teplotu přibližně 1300 °C. Zdá se , že tyto částice mají odlišné chemické složení v porovnání s materiálem, který známe v naší Sluneční soustavě. Převládá zde uhlíkatý matriál (jako například grafit), zatímco zvířetníkové světlo v naší Sluneční soustavě vzniká rozptylem na částicích, obsahujících především silikáty. Jsou také poněkud menších rozměrů (průměr menší než 1 mikron, což odpovídá částicím velikosti cigaretového kouře). Takovéto malé částice by měly být za normálních okolností vyhnány tlakem intenzivního hvězdného větru z okolí hvězdy. Jejich množství však naznačuje, že jsou průběžně doplňovány nějakým procesem, pravděpodobně v důsledku intenzivních srážek asteroidů a komet, jako tomu bylo v případě Země v počátcích vzniku naší Sluneční soustavy. Odhadovaná produkce prachu odpovídá zániku 13 velkých komet v okolí Vegy.

Oblak studeného prachu (-190 °C), obklopujícího Vegu, se nachází ve vzdálenosti 3krát větší, než je vzdálenost Pluta od Slunce. Tento studený oblak byl objeven již poměrně dávno. Obdobná oblaka byla pozorována u velkého počtu hvězd, které se podobají na Vegu. Avšak u žádné z nich nebyl zaregistrován prachový disk v blízkém okolí, kde se předpokládá vznik planet podobných Zemi.

CHARA.jpg

Pozorování vnitřních oblastí okolí Vegy byla možná díky soustavě dalekohledů CHARA (Center for High Angular Resolution Astronomy), která patří State University of Georgia. Jedná se o 6 dalekohledů o průměru 1 m, které se nacházejí v oblasti o průměru 330 m na Mount Wilson v Kalifornii. Tyto dalekohledy fungují jako interferometr, který dosahuje mimořádného rozlišení (200 obloukových mikrosekund), což odpovídá rozlišení jednoho dalekohledu o průměru 330 m. Touto soustavou dalekohledů bychom rozlišili fotbalový míč na povrchu Měsíce.

Zdroj: www.physorg a www.obspm.fr
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »