Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Obklopuje Vegu oblak komet a asteroidů?

Obklopuje Vegu oblak komet a asteroidů?

vega.jpg
Poprvé bylo uskutečněno pozorování bezprostředního okolí jiné hvězdy, než je Slunce. Přitom bylo zjištěno, že kolem Vegy v souhvězdí Lyry skutečně existuje prachový disk, který je tvořen nepatrnými prachovými zrníčky o teplotě 1300 °C, která vznikají vypařováním komet a vzájemnými srážkami asteroidů. Tento objev je dílem mezinárodního týmu, jehož součástí byli i astronomové Paris Observatory.

Vega je zajímavou hvězdou v mnoha ohledech. Je to pátá nejjasnější hvězda noční oblohy. Je také jednou ze tří jasných hvězd, vytvářejících tzv. letní trojúhelník (společně s Denebem a Altairem). Dlouhou dobu sloužila jako referenční hvězda, s níž byly srovnávány jasnosti ostatních hvězd. Nachází se ve vzdálenosti 25 světelných let od Země, což je relativně blízko Slunce. Je přibližně 3krát větší než Slunce a několikrát hmotnější. Její svítivost 60krát převyšuje svítivost Slunce. Je také podstatně mladší - její stáří bylo určeno na 350 miliónů roků (stáří Slunce je 4,5 miliardy roků).

Mezinárodní tým astronomů registroval v okolí Vegy slabý tok infračerveného záření (78krát slabší než záření samotné hvězdy), které by mohlo pocházet z částic, zahřívaných hvězdou na teplotu přibližně 1300 °C. Zdá se , že tyto částice mají odlišné chemické složení v porovnání s materiálem, který známe v naší Sluneční soustavě. Převládá zde uhlíkatý matriál (jako například grafit), zatímco zvířetníkové světlo v naší Sluneční soustavě vzniká rozptylem na částicích, obsahujících především silikáty. Jsou také poněkud menších rozměrů (průměr menší než 1 mikron, což odpovídá částicím velikosti cigaretového kouře). Takovéto malé částice by měly být za normálních okolností vyhnány tlakem intenzivního hvězdného větru z okolí hvězdy. Jejich množství však naznačuje, že jsou průběžně doplňovány nějakým procesem, pravděpodobně v důsledku intenzivních srážek asteroidů a komet, jako tomu bylo v případě Země v počátcích vzniku naší Sluneční soustavy. Odhadovaná produkce prachu odpovídá zániku 13 velkých komet v okolí Vegy.

Oblak studeného prachu (-190 °C), obklopujícího Vegu, se nachází ve vzdálenosti 3krát větší, než je vzdálenost Pluta od Slunce. Tento studený oblak byl objeven již poměrně dávno. Obdobná oblaka byla pozorována u velkého počtu hvězd, které se podobají na Vegu. Avšak u žádné z nich nebyl zaregistrován prachový disk v blízkém okolí, kde se předpokládá vznik planet podobných Zemi.

CHARA.jpg

Pozorování vnitřních oblastí okolí Vegy byla možná díky soustavě dalekohledů CHARA (Center for High Angular Resolution Astronomy), která patří State University of Georgia. Jedná se o 6 dalekohledů o průměru 1 m, které se nacházejí v oblasti o průměru 330 m na Mount Wilson v Kalifornii. Tyto dalekohledy fungují jako interferometr, který dosahuje mimořádného rozlišení (200 obloukových mikrosekund), což odpovídá rozlišení jednoho dalekohledu o průměru 330 m. Touto soustavou dalekohledů bychom rozlišili fotbalový míč na povrchu Měsíce.

Zdroj: www.physorg a www.obspm.fr
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »