Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Obří erupce u hvězdy II Pegasi

Obří erupce u hvězdy II Pegasi

Plazma na Slunci (sonda TRACE 19. 7. 2000 ve 23:30 UT)
Plazma na Slunci (sonda TRACE 19. 7. 2000 ve 23:30 UT)
Vědci pomocí satelitu Swift objevili u "blízké" hvězdy tak silnou erupci, že kdyby nastala na našem Slunci, mohla by vést až k zániku života na Zemi. Tato erupce byla dosud nejenergičtější hvězdnou erupcí, jaká byla kdy pozorována.

Erupce byla spatřena v prosinci 2005 u hvězdy II Pegasi, která je jen nepatrně menší než naše Slunce. Erupce byla asi 100 miliónkrát energetičtější než průměrné sluneční erupce a došlo při ní k uvolnění energie odpovídají 5.1019 (50 triliónů) jaderných (atomových) bomb.

Naštěstí naše Slunce je v současné době hvězdou stabilní, která tak silné erupce nemůže produkovat. A hvězda II Pegasi je od Země v bezpečné vzdálenosti asi 135 světelných roků (1,28.1015 km).

Hvězda II Pegasi (0,8 hmotností Slunce) patří do dvojhvězdného systému. Druhá hvězda, vzdálená jen několik málo hvězdných poloměrů má hmotnost 0,4 hmotností Slunce. Proto slapové síly způsobují, že rotace obou hvězd je velmi rychlá - 7 dnů (průměrná doba rotace Slunce je 28 dnů), proto je aktivita na II Pegasi mohutnější a častější.

Vědcům se podařilo při pozorování této erupce získat přímý důkaz, že erupce, i na jiných hvězdách než je Slunce, způsobují urychlování částic. U slunečních erupcí byly pozorovány částice urychlované až na rychlosti blízké rychlosti světla.

"Erupce byla tak silná, že jsme mysleli, že vybuchla celá hvězda," řekla Rachel Ostenová (University of Maryland a NASA Goddard Space Flight Center, Greenbelt, Maryland). "Víme hodně o slunečních erupcích a toto je ukázka, ale jenom od jedné hvězdy. Případ II Pegasi byla naše první příležitost studovat detaily u jiné hvězdy, která je podobná našemu Slunci."

Zatímco u slunečních erupcí může rentgenová emise trvat maximálně několik málo minut, u II Pegasi trvala několik hodin.

Mladé hvězdy rotují rychleji, proto i jejich aktivita je podstatně vyšší. A s největší pravděpodobností se i naše Slunce zamlada chovalo jako nyní II Pegasi. Ale II Pegasi je nejméně o 1 miliardu let starší než naše Slunce, které je nyní ve středním věku (4,6 miliard roků). "Těsná dvojhvězda II Pegasi se stále chová jako mladá, protože vzájemná blízkost hvězd umožňuje i starším hvězdám se roztočit a silně vzplanout jako hvězdy mladé," řekl Steve Drake (NASA Goddard Space Flight Center, Greenbelt, Maryland).

Klíčem k nalezení erupce u II Pegasi bylo pozorování vysokoenergetického rentgenového záření americkou družicí Swift (NASA). Vzhledem k pozorované intenzitě se astronomové nejdříve domnívali, že se jedná o ,,běžný'' gama záblesk, které dalekohled (Burst Alert Telescope), umístěný na družici Swift, ve vesmíru hledá. Záhy však bylo jasné, že v tomto případě má explozi na svědomí úplně jiný jev.

"Swift byl postaven, aby chytal gama záblesky, ale můžeme využít jeho schopností, aby pozoroval také supernovy a nyní i hvězdné erupce," řekl Neil Gehrels (NASA Goddard Space Flight Center, Greenbelt, Maryland). "Nemůžeme předpovědět, kdy erupce nastane, ale Swift může reagovat velmi rychle, aby pozorování mělo ještě smysl."

Snímek:
Sluneční show vyfotografovala družice TRACE 19. července 2000 ve 23:30 UT. Erupce vytvořila zářící vlákno, které sahá do výšky až 100.000 km. Credit: NASA/Trace

Zdroj: www.spaceflightnow.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi



19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »