Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Obří jet u rodící se hvězdy

Obří jet u rodící se hvězdy

l1157.jpg
Spitzer Space Telescope pořídil infračervený snímek rychle rostoucího výtrysku (jetu) u právě se rodící hvězdy L1157 v souhvězdí Cephea. Hvězda je zahalena do prachové obálky, proto není ve viditelném světle pozorovatelná.

Hvězdný portrét nabízí první pohled na velmi rané stadium v „embryonálním“ životě hvězdy - období, kdy se původní hvězdná obálka hroutí a unikají proudy plynu (jety). Hvězda připomíná naše Slunce, když bylo ještě „miminkem“. Pozorování pomohou astronomům lépe porozumět nejen vzniku hvězd, ale i planet.

„Je to poprvé, kdy jsme zřetelně viděli zplošťující se obálku kolem vznikající hvězdy,“ řekl Leslie Looney (University of Illinois, Urbana-Champaign), vedoucí autor studia o hvězdě, označené L1157 (publikováno 1. prosince v Astrophysical Journal). „Některé teorie toto předpovídaly, ale dosud jsme neviděli žádný přesvědčivý důkaz.“

Hvězdy se rodí z hustých prachoplynných oblaků, které se hroutí směrem do centra. Jak hvězda roste a „pojídá“ svou obálku, tak rotuje stále rychleji a rychleji jako krasobruslař při piruetě. Na oběžné dráze kolem hvězdy se začíná formovat planetotvorný disk, v němž vznikají planety. Rostoucí tlak v systému způsobuje výtrysky plynu – jety.

Celá tato oblast je normálně „neviditelná“, protože prach brání úniku viditelného světla. Např. embryonální hvězda L1157 je ve viditelném světle černá. Spitzerův infračervený pohled proniká prachovým „závojem“ a poskytuje nám vzácný pohled na solární systém, který možná vypadá jako naše Sluneční soustava, když byla velmi mladá.

Bipolární jety tryskající z L1157 jsou obrovské (7 biliónů km); světlo by tuto vzdálenost urazilo za 9 měsíců. Na snímku, pořízením Spitzerem, bílá barva ukazuje nejžhavější části jetů (asi 100 °C). Většina materiálu v jetech má teplotu kolem 0 °C (barva oranžová).

Zploštělá obálka, kolem rodící se hvězdy, je kolmá na jety a na snímcích je černá. Je to proto, že ji tvoří tak hustý prach, že jím nepronikne dokonce ani infračervené světlo. Obálka je dostatečně velká, aby se do ní vešly desítky tisíc hotových Slunečních soustav. Formování planet v disku nemůžeme na této fotografii vidět - jsou menší než pixel.

L1157 leží ve vzdálenosti asi 800 světelných let v souhvězdí Cephea. Její stáří je asi 10 000 let a astronomové se shodují, že asi za milión let po zapálení termojaderných reakcí se stane plnohodnotnou hvězdou o hmotnosti našeho Slunce.

„Pořizování obrázků hvězdných miminek není snadné,“ řekl Looney. „Teď, když máme vhodný snímek, můžeme začít řešit otázky, jestli tento hvězdný systém a jeho potenciální planety porostou stejně jako náš.“

Další autoři: John J. Tobin (University of Michigan, Ann Arbor) a Woojin Kwon (University of Illinois).

Zdroj: www.spitzer.caltech.edu




O autorovi



27. vesmírný týden 2025

27. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 6. do 6. 7. 2025. Měsíc se na večerní obloze potkává s Marsem a Spikou a bude v první čtvrti. Nízko na večerní obloze je pouze Mars, ráno je nízko nad obzorem Venuše, trochu výše je Saturn a Neptun. Aktivita Slunce je nízká. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Posádka Crew Dragonu mise Axiom-4 je konečně na ISS. Parker Solar Probe prolétla podruhé rekordně blízko Slunci. ESA plánuje 1. 7. vypustit další Meteosat třetí generace. Před 40 lety se k Halleyově kometě vydala sonda Giotto a před 20 lety zasáhl projektil sondy Deep Impact kometu Tempel 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Venuše ve 3:30

Pořízeno ve 3:30 ráno velmi blízko východního obzoru.

Další informace »