Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Obsah kovů a záhada vzniku a vývoje hvězd

Obsah kovů a záhada vzniku a vývoje hvězd

Obsah kovů ve hvězdách naší Galaxie.
Obsah kovů ve hvězdách naší Galaxie.
Mezinárodní tým astronomů Sloan Digital Sky Survey (SDSS-II) vypracoval doposud nejkomplexnější a nejpodrobnější mapu chemického složení u více než 2,5 miliónu hvězd v naší Galaxii.

Dosavadní mapy obsahu chemických prvků ve hvězdách byly zhotoveny na základě mnohem menšího vzorku hvězd v blízkém okolí Slunce. Na základě průzkumu v rámci projektu SDSS-II byly zmapovány hvězdy nejen v okolí Slunce, ale až do vzdálenosti 30 000 světelných let. "Starší přehlídky, které zahrnovaly mnoho hvězd, nebyly příliš přesné v určení jejich chemického složení," říká vedoucí výzkumného týmu Zeljko Ivezic (University of Washington).

Velmi přesná měření obsahu kovů a pohybu nebývalého počtu hvězd umožní astronomům rozluštit záhadu, jak naše Galaxie vznikla a jak se dále vyvíjela následujících 13 miliard let od svého vzniku.

Malé vysvětlení: Astronomové používají termín "kovy" k označení všech chemických prvků, těžších než vodík a helium, a to včetně kyslíku, který dýcháme, včetně vápníku v našich kostech nebo železa v naší krvi. Vodík, helium a stopy lithia byly vytvořeny v počáteční fázi vzniku vesmíru (tzv. Big Bang - Velký třesk), všechny ostatní chemické prvky, jako je například železo a uhlík, byly "vyrobeny" v nitrech masivních hvězd při jejich vývoji a následném zániku (exploze supernovy).

Poloha a velikost zmapované oblasti vzhledem ke zbývající části naší Galaxie je na připojeném obrázku vyznačena v pravém horním rohu. Tato nová mapa je zakreslena do fotografie známé Mlhoviny v Andromedě (galaxie M 31), což je nejbližší velká galaxie, viditelná i pouhým okem. Většina hvězd v naší Galaxii se nachází v části tvaru disku, jehož vertikální průřez je barevně vyznačen na šedém pozadí; světlejší oblast znamená větší množství hvězd.

Nová mapa obsahu kovů ve hvězdách, zobrazená jako barevný výřez ukazuje, že galaktický disk je tvořen hvězdami s vysokým obsahem kovů, pro něž je typické stáří několik miliard roků (červené a žluté barevné odstíny). Tento galaktický disk je jakoby vsazen do poměrně řídkého hvězdného halo s malým počtem hvězd, obsahujících malé množství kovů. Stáří hvězd v této oblasti přesahuje 10 miliard let. Na mapě jsou vyobrazeny v odstínech modré barvy.

Naše Galaxie (Mléčná dráha) postupně zvětšovala svůj rozměr na úkor dalších blízkých galaxií (jejich kanibalizací). Dobrým příkladem pohlcené galaxie je proud hvězd v souhvězdí Jednorožce (Monoceros stream) - na obrázku vyznačený šipkou. Skutečnost, že tyto hvězdy mají poněkud odlišné zastoupení kovů než jiné blízké hvězdy (odstíny zelené barvy místo modré), pomohla vyznačit jejich polohu a odhalit tak jejich původ.

"Zjištěním, jak se mění obsah kovů ve hvězdách v různých místech naší Galaxie, mohou astronomové dešifrovat jejich vznik a vývoj, podobně jako archeologové odkrývají pradávnou minulost studiem lidských artefaktů," vysvětluje další člen týmu Branimir Sesar, postgraduální student univerzity ve Washingtonu.

Při přípravě této nové mapy části naší Galaxie využil tým SDSS-II barvy miliónů hvězd k odvození jejich obsahu kovů (tzv. metalicity). K souhrnnému určení metalicity tak velkého počtu hvězd astronomové porovnávali barvy hvězd se spektroskopickými pozorováními několika desítek tisíc těchto hvězd. Skupina vědců, jejímž vedoucím byl Timothy Beers (Michigan State University), spolupracující na projektu SDSS-II, navrhla metody, jak určit obsah kovů hvězd na základě jejich spektra. Barva hvězdy je poněkud ovlivněna přítomností absorpčních čar ve spektru, kde jednotlivé chemické prvky pohlcují světlo určité vlnové délky. Pokud nějaký kov ve hvězdě chybí, což je případ hvězd chudých na kovy, potom množství modrého světla, vyzařovaného hvězdou, je poněkud vyšší.

"Mapa obsahu kovů pro několik miliónů hvězd odhalila odlišný obsah chemických prvků ve hvězdných populacích naší Galaxie," vysvětluje Ivezic. "Použitím dvourozměrných obrázků a různých barev jsme zhotovili trojrozměrnou ´tomografickou´ mapu, která jasně ohraničuje vlastní disk Galaxie a tzv. halo, které jej obklopuje."

Tato "kovová" mapa také ukazuje galaxie, které Mléčná dráha pohltila - například známý hvězdný proud "Monoceros stream" - jedná se o zachycené hvězdy s odlišným obsahem kovů, než jsme očekávali v této části Galaxie.

Credit - SDSS Collaboration, Zeljko Ivezic, University of Washington.

Zdroj: www.sdss.org
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »