Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Obsah kovů a záhada vzniku a vývoje hvězd

Obsah kovů a záhada vzniku a vývoje hvězd

Obsah kovů ve hvězdách naší Galaxie.
Obsah kovů ve hvězdách naší Galaxie.
Mezinárodní tým astronomů Sloan Digital Sky Survey (SDSS-II) vypracoval doposud nejkomplexnější a nejpodrobnější mapu chemického složení u více než 2,5 miliónu hvězd v naší Galaxii.

Dosavadní mapy obsahu chemických prvků ve hvězdách byly zhotoveny na základě mnohem menšího vzorku hvězd v blízkém okolí Slunce. Na základě průzkumu v rámci projektu SDSS-II byly zmapovány hvězdy nejen v okolí Slunce, ale až do vzdálenosti 30 000 světelných let. "Starší přehlídky, které zahrnovaly mnoho hvězd, nebyly příliš přesné v určení jejich chemického složení," říká vedoucí výzkumného týmu Zeljko Ivezic (University of Washington).

Velmi přesná měření obsahu kovů a pohybu nebývalého počtu hvězd umožní astronomům rozluštit záhadu, jak naše Galaxie vznikla a jak se dále vyvíjela následujících 13 miliard let od svého vzniku.

Malé vysvětlení: Astronomové používají termín "kovy" k označení všech chemických prvků, těžších než vodík a helium, a to včetně kyslíku, který dýcháme, včetně vápníku v našich kostech nebo železa v naší krvi. Vodík, helium a stopy lithia byly vytvořeny v počáteční fázi vzniku vesmíru (tzv. Big Bang - Velký třesk), všechny ostatní chemické prvky, jako je například železo a uhlík, byly "vyrobeny" v nitrech masivních hvězd při jejich vývoji a následném zániku (exploze supernovy).

Poloha a velikost zmapované oblasti vzhledem ke zbývající části naší Galaxie je na připojeném obrázku vyznačena v pravém horním rohu. Tato nová mapa je zakreslena do fotografie známé Mlhoviny v Andromedě (galaxie M 31), což je nejbližší velká galaxie, viditelná i pouhým okem. Většina hvězd v naší Galaxii se nachází v části tvaru disku, jehož vertikální průřez je barevně vyznačen na šedém pozadí; světlejší oblast znamená větší množství hvězd.

Nová mapa obsahu kovů ve hvězdách, zobrazená jako barevný výřez ukazuje, že galaktický disk je tvořen hvězdami s vysokým obsahem kovů, pro něž je typické stáří několik miliard roků (červené a žluté barevné odstíny). Tento galaktický disk je jakoby vsazen do poměrně řídkého hvězdného halo s malým počtem hvězd, obsahujících malé množství kovů. Stáří hvězd v této oblasti přesahuje 10 miliard let. Na mapě jsou vyobrazeny v odstínech modré barvy.

Naše Galaxie (Mléčná dráha) postupně zvětšovala svůj rozměr na úkor dalších blízkých galaxií (jejich kanibalizací). Dobrým příkladem pohlcené galaxie je proud hvězd v souhvězdí Jednorožce (Monoceros stream) - na obrázku vyznačený šipkou. Skutečnost, že tyto hvězdy mají poněkud odlišné zastoupení kovů než jiné blízké hvězdy (odstíny zelené barvy místo modré), pomohla vyznačit jejich polohu a odhalit tak jejich původ.

"Zjištěním, jak se mění obsah kovů ve hvězdách v různých místech naší Galaxie, mohou astronomové dešifrovat jejich vznik a vývoj, podobně jako archeologové odkrývají pradávnou minulost studiem lidských artefaktů," vysvětluje další člen týmu Branimir Sesar, postgraduální student univerzity ve Washingtonu.

Při přípravě této nové mapy části naší Galaxie využil tým SDSS-II barvy miliónů hvězd k odvození jejich obsahu kovů (tzv. metalicity). K souhrnnému určení metalicity tak velkého počtu hvězd astronomové porovnávali barvy hvězd se spektroskopickými pozorováními několika desítek tisíc těchto hvězd. Skupina vědců, jejímž vedoucím byl Timothy Beers (Michigan State University), spolupracující na projektu SDSS-II, navrhla metody, jak určit obsah kovů hvězd na základě jejich spektra. Barva hvězdy je poněkud ovlivněna přítomností absorpčních čar ve spektru, kde jednotlivé chemické prvky pohlcují světlo určité vlnové délky. Pokud nějaký kov ve hvězdě chybí, což je případ hvězd chudých na kovy, potom množství modrého světla, vyzařovaného hvězdou, je poněkud vyšší.

"Mapa obsahu kovů pro několik miliónů hvězd odhalila odlišný obsah chemických prvků ve hvězdných populacích naší Galaxie," vysvětluje Ivezic. "Použitím dvourozměrných obrázků a různých barev jsme zhotovili trojrozměrnou ´tomografickou´ mapu, která jasně ohraničuje vlastní disk Galaxie a tzv. halo, které jej obklopuje."

Tato "kovová" mapa také ukazuje galaxie, které Mléčná dráha pohltila - například známý hvězdný proud "Monoceros stream" - jedná se o zachycené hvězdy s odlišným obsahem kovů, než jsme očekávali v této části Galaxie.

Credit - SDSS Collaboration, Zeljko Ivezic, University of Washington.

Zdroj: www.sdss.org
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »