Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Obsah kovů a záhada vzniku a vývoje hvězd

Obsah kovů a záhada vzniku a vývoje hvězd

Obsah kovů ve hvězdách naší Galaxie.
Obsah kovů ve hvězdách naší Galaxie.
Mezinárodní tým astronomů Sloan Digital Sky Survey (SDSS-II) vypracoval doposud nejkomplexnější a nejpodrobnější mapu chemického složení u více než 2,5 miliónu hvězd v naší Galaxii.

Dosavadní mapy obsahu chemických prvků ve hvězdách byly zhotoveny na základě mnohem menšího vzorku hvězd v blízkém okolí Slunce. Na základě průzkumu v rámci projektu SDSS-II byly zmapovány hvězdy nejen v okolí Slunce, ale až do vzdálenosti 30 000 světelných let. "Starší přehlídky, které zahrnovaly mnoho hvězd, nebyly příliš přesné v určení jejich chemického složení," říká vedoucí výzkumného týmu Zeljko Ivezic (University of Washington).

Velmi přesná měření obsahu kovů a pohybu nebývalého počtu hvězd umožní astronomům rozluštit záhadu, jak naše Galaxie vznikla a jak se dále vyvíjela následujících 13 miliard let od svého vzniku.

Malé vysvětlení: Astronomové používají termín "kovy" k označení všech chemických prvků, těžších než vodík a helium, a to včetně kyslíku, který dýcháme, včetně vápníku v našich kostech nebo železa v naší krvi. Vodík, helium a stopy lithia byly vytvořeny v počáteční fázi vzniku vesmíru (tzv. Big Bang - Velký třesk), všechny ostatní chemické prvky, jako je například železo a uhlík, byly "vyrobeny" v nitrech masivních hvězd při jejich vývoji a následném zániku (exploze supernovy).

Poloha a velikost zmapované oblasti vzhledem ke zbývající části naší Galaxie je na připojeném obrázku vyznačena v pravém horním rohu. Tato nová mapa je zakreslena do fotografie známé Mlhoviny v Andromedě (galaxie M 31), což je nejbližší velká galaxie, viditelná i pouhým okem. Většina hvězd v naší Galaxii se nachází v části tvaru disku, jehož vertikální průřez je barevně vyznačen na šedém pozadí; světlejší oblast znamená větší množství hvězd.

Nová mapa obsahu kovů ve hvězdách, zobrazená jako barevný výřez ukazuje, že galaktický disk je tvořen hvězdami s vysokým obsahem kovů, pro něž je typické stáří několik miliard roků (červené a žluté barevné odstíny). Tento galaktický disk je jakoby vsazen do poměrně řídkého hvězdného halo s malým počtem hvězd, obsahujících malé množství kovů. Stáří hvězd v této oblasti přesahuje 10 miliard let. Na mapě jsou vyobrazeny v odstínech modré barvy.

Naše Galaxie (Mléčná dráha) postupně zvětšovala svůj rozměr na úkor dalších blízkých galaxií (jejich kanibalizací). Dobrým příkladem pohlcené galaxie je proud hvězd v souhvězdí Jednorožce (Monoceros stream) - na obrázku vyznačený šipkou. Skutečnost, že tyto hvězdy mají poněkud odlišné zastoupení kovů než jiné blízké hvězdy (odstíny zelené barvy místo modré), pomohla vyznačit jejich polohu a odhalit tak jejich původ.

"Zjištěním, jak se mění obsah kovů ve hvězdách v různých místech naší Galaxie, mohou astronomové dešifrovat jejich vznik a vývoj, podobně jako archeologové odkrývají pradávnou minulost studiem lidských artefaktů," vysvětluje další člen týmu Branimir Sesar, postgraduální student univerzity ve Washingtonu.

Při přípravě této nové mapy části naší Galaxie využil tým SDSS-II barvy miliónů hvězd k odvození jejich obsahu kovů (tzv. metalicity). K souhrnnému určení metalicity tak velkého počtu hvězd astronomové porovnávali barvy hvězd se spektroskopickými pozorováními několika desítek tisíc těchto hvězd. Skupina vědců, jejímž vedoucím byl Timothy Beers (Michigan State University), spolupracující na projektu SDSS-II, navrhla metody, jak určit obsah kovů hvězd na základě jejich spektra. Barva hvězdy je poněkud ovlivněna přítomností absorpčních čar ve spektru, kde jednotlivé chemické prvky pohlcují světlo určité vlnové délky. Pokud nějaký kov ve hvězdě chybí, což je případ hvězd chudých na kovy, potom množství modrého světla, vyzařovaného hvězdou, je poněkud vyšší.

"Mapa obsahu kovů pro několik miliónů hvězd odhalila odlišný obsah chemických prvků ve hvězdných populacích naší Galaxie," vysvětluje Ivezic. "Použitím dvourozměrných obrázků a různých barev jsme zhotovili trojrozměrnou ´tomografickou´ mapu, která jasně ohraničuje vlastní disk Galaxie a tzv. halo, které jej obklopuje."

Tato "kovová" mapa také ukazuje galaxie, které Mléčná dráha pohltila - například známý hvězdný proud "Monoceros stream" - jedná se o zachycené hvězdy s odlišným obsahem kovů, než jsme očekávali v této části Galaxie.

Credit - SDSS Collaboration, Zeljko Ivezic, University of Washington.

Zdroj: www.sdss.org
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »