Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Pás asteroidů kolem hvězdy Beta Pictoris

Pás asteroidů kolem hvězdy Beta Pictoris

beta_pic.jpg
Tým japonských vědců, jehož vedoucím je Yoshiko Okamoto z univerzity Kitasato, ohlásil objev prstenců ze silikátového prachu v okolí hvězdy Beta Pictoris. Tato nová pozorování potvrdila již dříve ohlášené dva objevy těchto prstenců. Přítomnost prstenců vede k domněnce, že kolem hvězdy mohou obíhat planetky i planety. Vědci také určili složení prachových zrníček v prstencích a získali tak důkazy, podporující názor, že postupující tvorba planet je zde v počátečním stadiu.

Prach nemůže zůstat trvale v okolí hvězdy. Tlak hvězdného "větru" rychle vyfouká prachová zrníčka do vnějších oblastí vznikající planetární soustavy. Naopak hmotnější částice jsou po spirální dráze přitahovány směrem ke hvězdě. Z toho plyne, že prachové částice musí být v okolí hvězdy neustále doplňovány vzhledem k tomu, že se je zde podařilo detekovat. Možným zdrojem prachu jsou srážky a vzájemné "obrušování" větších objektů, tzv. planetesimál (zárodků planet) v prstencích, nacházejících se v různých vzdálenostech od hvězdy.

Hvězda Beta Pictoris (souhvězdí Malíře) se nachází ve vzdálenosti 63 světelných let od Země a její stáří se odhaduje na pouhých 12 až 20 miliónů roků (stáří Slunce je 4,5 miliardy roků). Astronomové objevili již v roce 1983 pomocí družice IRAS, pozorující vesmír o oboru infračerveného záření, že je tato hvězda obklopena prachovým prstencem. Nová pozorování byla uskutečněna pomocí japonského dalekohledu Subaru Telescope o průměru 8,2 m, který je vybudován na Mauna Kea (Havajské ostrovy).

Z pozorování vyplynulo, že kolem planety existují minimálně 3 prstence, tvořené planetesimálami či planetkami, a to ve vzdálenostech 6,4 AU, 16 AU a 30 AU (1 AU = 1 astronomická jednotka = vzdálenost Země od Slunce). Prstenec ve vzdálenosti 16 AU je zřejmě nakloněn vůči zbývajícím dvěma prstencům. Prstence ve vzdálenosti 16 AU a 30 AU objevili astronomové již dříve, prstenec ve vzdálenosti 6,4 AU byl objeven teprve nyní. Zjištěná nepřítomnost prachu ve vzdálenosti mezi 6,4 AU a 16 AU naznačuje, že by ve vzdálenosti 12 AU od hvězdy mohla obíhat planeta (pro porovnání: planeta Saturn obíhá v naší sluneční soustavě ve vzdálenosti 10 AU od Slunce, planeta Neptun ve vzdálenosti 30 AU).

Zdroj: astronomy.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



42. vesmírný týden 2019

42. vesmírný týden 2019

Přehled událostí na obloze od 14. 10. do 20. 10. 2019. Měsíc je ve fázi mezi úplňkem a poslední čtvrtí. Večer je nízko nad jihozápadem Jupiter a u jihu Saturn a na ranní obloze se pomalu objeví Mars. Aktivita Slunce je velmi nízká. Zemřel první člověk ve volném kosmu, Alexej Leonov. Na ISS pokračuje série výstupů do volného kosmu, nyní kvůli výměně baterií. Družice ICON se po dvou letech dočkala vypuštění. Před 30 lety byla vypuštěna k Jupiteru sonda Galileo.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Corona Australis

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2019 obdržel snímek „Corona Australis“, jehož autorem je Pavel Pech   Corona Australis, tedy souhvězdí Jižní Koruna. Jméno jak ze starověkého atlasu nebes. A ono téměř ano. Historie jména tohoto poměrně nevýrazného souhvězdí je opravdu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Podzimní mléčná dráha během novoluní v Beranu s božími muky

Další informace »