Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Pásy planetek u hvězdy Epsilon Eridani
Petr Kubala Vytisknout článek

Pásy planetek u hvězdy Epsilon Eridani

Kresba: systém u hvězdy Epsilon Eridani
Kresba: systém u hvězdy Epsilon Eridani
Astronomové objevili u blízké hvězdy Epsilon Eridani dva pásy kamenných planetek a jeden vnější pás ledových těles. Vnitřní pás planetek bude zřejmě velmi podobný tomu, který známe z naší sluneční soustavy. Vnější pás naproti tomu obsahuje více než 20x více materiálu.

Hvězda Epsilon Eridani je o něco méně hmotná a chladnější než naše Slunce a nachází se 10,5 světelných let daleko v souhvězdí Eridan. Jedná se o devátou nejbližší hvězdu a je viditelná pouhým okem. Na první pohled by se mohlo zdát, že všechny nejbližší hvězdy jsou viditelné pouhým okem. Opak je ale pravdou, velké procento blízkých hvězd okem na obloze neuvidíte, neboť se jedná o červené trpaslíky a ti nevyzařují zrovna velké množství světla.

Vraťme se ale zpět k Epsilon Eridani, která je stará asi 850 milionů roků. Pohled na hvězdu Epsilon Eridani je velmi podobný pohledu na naše mladé Slunce. Právě proto astronomy okolí této hvězdy náramně zajímá.

Pokud se podíváme na Sluneční soustavu, tak zjistíme, že mezera mezi Marsem a Jupiterem je vyplněna velkým počtem planetek. Jejích souhrnná hmotnost se odhaduje jen na dvacetinu hmotnosti Měsíce. Téměř identický pás nyní astronomové odhalili také u hvězdy Epsilon Eridani pomocí kosmického dalekohledu Spitzer. Pás planetek se přitom nachází od hvězdy Epsilon Eridani ve stejné vzdálenosti jako hlavní pás planetek v naší Sluneční soustavě. V řeči čísel se jedná o přibližně 3 AU (astronomické jednotky).

Srovnání sluneční soustavy a soustavy u hvězdy Epsilon Eridani
Srovnání sluneční soustavy a soustavy u hvězdy Epsilon Eridani
Astronomové odhalili v okolí Epsilon Eridani také druhý pás planetek, ve vzdálenosti asi 20 AU, což je v našem planetárním systému přibližně oběžná dráha Uranu. Tento pás planetek je mnohem hmotnější. Jeho úhrnná hmotnost je srovnatelná s hmotností Měsíce.

Již před časem se podařilo objevit i třetí pás, nacházející se asi 35 až 100 AU od Epsilon Eridani, obsahující zřejmě velké množství ledových těles. Jedná se tedy o obdobu našeho Kuiperova pásu, i když s jedním rozdílem. Ten u hvězdy Epsilon Eridani totiž obsahuje 100x více materiálu než ten náš.

Když bylo Slunce staré asi 850 milionů let, byl Kuiperův pás přibližně stejně bohatý jako ten u hvězdy Epsilon Eridani. Od té doby byla ale velká část těles "vymetena" ven ze Sluneční soustavy, nebo se naopak dostala do vnitřních částí planetárního systému. Pozůstatky těchto výletů nalézáme například na Měsíci v podobě velkého počtu kráterů. Podstoupí podobné "vyčištění" i ledový pás u Epsilon Eridani? Vědci se domnívají, že je to možné.

Kosmický dalekohled pro infračervenou astronomii Spitzer odhalil mezi jednotlivými pásy mezery, což by mohlo indikovat přítomnost planet. Konec konců minimálně jedna planeta už u hvězdy Epsilon Eridani objevena byla. Díky metodě měření radiálních rychlostí se podařilo objevit planetu Epsilon Eridani b. Ta obíhá ve vzdálenosti 3,4 AU po dosti protáhlé eliptické dráze. Hmotnost planety se odhaduje na zhruba 1,5 hmotnosti Jupiteru. Nedávná měření ukazují přítomnost další planety o hmotnosti desetiny Jupiteru, která by mohla obíhat ve vzdálenosti okolo 40 AU. Nelze vyloučit, že poblíž prvního pásu planetek obíhá planeta zemského typu. Jak je to ale doopravdy...?

Zdroje:




O autorovi



48. vesmírný týden 2020

48. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 11. do 29. 11. 2020. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer jsou nízko nad jihozápadem Jupiter a Saturn, během noci stoupá vysoko Mars. Ráno je relativně nízko jasná Venuše. Aktivita Slunce je zvýšená, na povrchu stále najdeme skvrny. Ráno můžeme na ještě bezměsíčné obloze pozorovat kometu M3 ATLAS a loučíme se s kometou S3 Erasmus. Meteory z roje Leonid doplnil velký bolid, který skončil nad Alpami. Kosmická loď Crew Dragon úspěšně dorazila k ISS se čtyřčlennou posádkou. Z úspěšných startů vyčnívá neúspěch rakety Vega. Očekáváme start čínské sondy k Měsíci. Připomínáme výročí 170 let objevu Saturnova prstence C a 410 let objevu mlhoviny M42 v Orionu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Mars

  Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2020 získal snímek „Mars“, jehož autorem je Jakub Dobeš   Jistě si jej v říjnu každý všiml. Putoval s námi nocí jako velmi jasný objekt, zvečera vycházející na východě, aby se nám přes jih přenesl až k západu, kde se nám

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Hviezdokopy Chí a h Per

Další informace »