Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Planety v zákrytové dvojhvězdě EE Cephei

Planety v zákrytové dvojhvězdě EE Cephei

Mezera v disku u EE Cep, zákryt 2003
Mezera v disku u EE Cep, zákryt 2003
Na přelomu roku 2008 a 2009 byla vyhlášena kampaň na pozorování extrémně dlouhoperiodické zákrytové dvojhvězdy EE Cephei. Jedná se o dvojhvězdu s periodou oběhu 5,6 roku a je velmi vzácná tím, že ji pozorujeme takřka přesně z boku, v rovině oběhu. I přes velikou vzdálenost obou složek dvojhvězdy tak dochází k zákrytům - jedna složka přejde před druhou. Protože k zákrytům dochází jen jednou za 5,6 let, je důležité co nejlépe je zachytit fotometricky.

Kampaň vyhlásil dr. Cezary Galan z Koperníkovy hvězdárny v Toruni v Polsku a to v krátkém článku v IBVS 5866 (Information Bulletin on Variable Stars). Zákryt trvá téměř tři měsíce a projeví se pozvolným poklesem jasnosti, minimem (odpovídá středu zákrytu) a pozvolným vzestupem na původní hvězdnou velikost. EE Cep je hvězda poměrně jasná V ~ 11 mag a zákryty pozorované v minulých epizodách byly hluboké 0,5 až 2,0 mag.

Geometrie zákrytu EE Cep
Geometrie zákrytu EE Cep
Z předchozích pozorování bylo známo, že tvar minima je asymetrický. Dochází k pozvolnému poklesu a pak rychlejšímu vzestupu jasnosti. Je to způsobeno přítomností dodatečného materiálu ve dvojhvězdné soustavě - s největší pravděpodobností je prachový disk kolem zakrývající hvězdy (viz obrázek 2).

Od nejnovější celosvětové pozorovací kampaně se očekávalo, že přinese výborné časové pokrytí zákrytu a nové poznatky odhalující složitou astrofyzikální podstatu systému EE Cephei. A skutečně se to podařilo. Do kampaně se zapojilo několik desítek hvězdáren a pozorovatelů, z toho tři naši pozorovatelé - L. Brát (Pec pod Sněžkou), H. Kučáková (Ostrava) a R. Kocián (Ostrava). Jak je vidět na obrázku 1, pozorovatelům se podařilo pokrýt minimum jasnosti s dosud nevídanou přesností a hustotou. Kombinovaná světelná křivka má rozptyl jen několik tisícin magnitudy a je konstruovaná z více než 1600 měření. Velmi důležité bylo pokrytí světelné křivky ve více barvách, konkrétně ve filtrech U, B, V, Rc a Ic (ultrafialová, modrá, vizuální, červená a blízká infračervená). Z rozdílného průběhu a hloubky světelné křivky v různých barvách lze studovat změnu barevnosti a tím i teploty pozorovaného objektu.

Světelná křivka zákrytu EE Cep 08/09
Světelná křivka zákrytu EE Cep 08/09
Tvar světelné křivky je ale to vůbec nejzajímavější na celém pozorování. Kromě již zmiňované asymetrie si povšimněte výrazného zjasnění na sestupné větvi a dvou malých poklesů před začátkem minima a na konci. Dr. Cezary Galan, který kampaň koordinoval tyto nepravidelnosti na světelné křivce interpretuje jako přítomnost "díry" v prachovém disku obklopujícím zakrývající složku dvojhvězdy (viz obrázek 1).

A co může způsobit, že cirkumstelární disk obsahuje mezeru ve formě "mezikruží"? Teorie vzniku planetárních soustav to jednoznačně připisuje přítomnosti planety / planet, které oblast kolem své orbity "vyčistí" od prachu, plynu a různého kamenného smetí svou gravitací. Je tedy pravděpodobné, že hrb na světelné křivce minima EE Cep je observační důkaz toho, že kolem jedné ze složek dvojhvězdy EE Cep obíhá planeta nebo planety!

Podařilo se nám tedy napozorovat vyjimečný fenomén. Planetární soustavu v zákrytové dvojhvězdě!

Zdroj: Příspěvek C. Galana na konf. Binaries, Keys to Comprehension of the Universe, Brno, červen 2009




O autorovi

Luboš Brát

Předseda Sekce proměnných hvězd a exoplanet České astronomické společnosti. Vystudoval aplikovanou fyziku a astrofyzikuna PřF MU v Brně (1997-2000). Specializuje se na CCD pozorování proměnných hvězd a programování on-line aplikací pro práci s fotometrickými a astronomickými daty.



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »