Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Planety v zákrytové dvojhvězdě EE Cephei

Planety v zákrytové dvojhvězdě EE Cephei

Mezera v disku u EE Cep, zákryt 2003
Mezera v disku u EE Cep, zákryt 2003
Na přelomu roku 2008 a 2009 byla vyhlášena kampaň na pozorování extrémně dlouhoperiodické zákrytové dvojhvězdy EE Cephei. Jedná se o dvojhvězdu s periodou oběhu 5,6 roku a je velmi vzácná tím, že ji pozorujeme takřka přesně z boku, v rovině oběhu. I přes velikou vzdálenost obou složek dvojhvězdy tak dochází k zákrytům - jedna složka přejde před druhou. Protože k zákrytům dochází jen jednou za 5,6 let, je důležité co nejlépe je zachytit fotometricky.

Kampaň vyhlásil dr. Cezary Galan z Koperníkovy hvězdárny v Toruni v Polsku a to v krátkém článku v IBVS 5866 (Information Bulletin on Variable Stars). Zákryt trvá téměř tři měsíce a projeví se pozvolným poklesem jasnosti, minimem (odpovídá středu zákrytu) a pozvolným vzestupem na původní hvězdnou velikost. EE Cep je hvězda poměrně jasná V ~ 11 mag a zákryty pozorované v minulých epizodách byly hluboké 0,5 až 2,0 mag.

Geometrie zákrytu EE Cep
Geometrie zákrytu EE Cep
Z předchozích pozorování bylo známo, že tvar minima je asymetrický. Dochází k pozvolnému poklesu a pak rychlejšímu vzestupu jasnosti. Je to způsobeno přítomností dodatečného materiálu ve dvojhvězdné soustavě - s největší pravděpodobností je prachový disk kolem zakrývající hvězdy (viz obrázek 2).

Od nejnovější celosvětové pozorovací kampaně se očekávalo, že přinese výborné časové pokrytí zákrytu a nové poznatky odhalující složitou astrofyzikální podstatu systému EE Cephei. A skutečně se to podařilo. Do kampaně se zapojilo několik desítek hvězdáren a pozorovatelů, z toho tři naši pozorovatelé - L. Brát (Pec pod Sněžkou), H. Kučáková (Ostrava) a R. Kocián (Ostrava). Jak je vidět na obrázku 1, pozorovatelům se podařilo pokrýt minimum jasnosti s dosud nevídanou přesností a hustotou. Kombinovaná světelná křivka má rozptyl jen několik tisícin magnitudy a je konstruovaná z více než 1600 měření. Velmi důležité bylo pokrytí světelné křivky ve více barvách, konkrétně ve filtrech U, B, V, Rc a Ic (ultrafialová, modrá, vizuální, červená a blízká infračervená). Z rozdílného průběhu a hloubky světelné křivky v různých barvách lze studovat změnu barevnosti a tím i teploty pozorovaného objektu.

Světelná křivka zákrytu EE Cep 08/09
Světelná křivka zákrytu EE Cep 08/09
Tvar světelné křivky je ale to vůbec nejzajímavější na celém pozorování. Kromě již zmiňované asymetrie si povšimněte výrazného zjasnění na sestupné větvi a dvou malých poklesů před začátkem minima a na konci. Dr. Cezary Galan, který kampaň koordinoval tyto nepravidelnosti na světelné křivce interpretuje jako přítomnost "díry" v prachovém disku obklopujícím zakrývající složku dvojhvězdy (viz obrázek 1).

A co může způsobit, že cirkumstelární disk obsahuje mezeru ve formě "mezikruží"? Teorie vzniku planetárních soustav to jednoznačně připisuje přítomnosti planety / planet, které oblast kolem své orbity "vyčistí" od prachu, plynu a různého kamenného smetí svou gravitací. Je tedy pravděpodobné, že hrb na světelné křivce minima EE Cep je observační důkaz toho, že kolem jedné ze složek dvojhvězdy EE Cep obíhá planeta nebo planety!

Podařilo se nám tedy napozorovat vyjimečný fenomén. Planetární soustavu v zákrytové dvojhvězdě!

Zdroj: Příspěvek C. Galana na konf. Binaries, Keys to Comprehension of the Universe, Brno, červen 2009




O autorovi

Luboš Brát

Předseda Sekce proměnných hvězd a exoplanet České astronomické společnosti. Vystudoval aplikovanou fyziku a astrofyzikuna PřF MU v Brně (1997-2000). Specializuje se na CCD pozorování proměnných hvězd a programování on-line aplikací pro práci s fotometrickými a astronomickými daty.



4. vesmírný týden 2026

4. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 1. do 25. 1. 2026. Měsíc je mezi novem a první čtvrtí. Saturn s Neptunem jsou večer na jihozápadě, Uran je nejvýše a nad jihovýchodem je jasný Jupiter. Tři nejmenší planety jsou v zorném poli koronografu SOHO. Aktivita Slunce je zvýšená a nelze vyloučit ani slabší polární záře. Kromě komety 24P/Schaumasse, viditelné nejlépe v druhé polovině noci, připomínáme také zmínku o nadějných kometách jarní oblohy. S blížící se misí Artemis II kolem Měsíce jsme mohli na Floridě zaznamenat vývoz rakety SLS i s mobilní startovní věží na startovní rampu. Před 20 lety startovala na svou misi sonda New Horizons, tehdy ještě k planetě Pluto. Před 40 lety snímal Voyager 2 zblízka Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M27 přes 1.54m Dánský dalekohled, La Silla

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2025 obdržel snímek autorů Kamil Hornoch a Martin Myslivec s názvem M27 – Dumbbell Nebula Kalendář ukazuje datum 14. srpna 1758 a francouzský astronom Charles Messier na observatoři v Hôtel de Cluny v Paříži pátrá po Halleyově kometě. Pátrá však již

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

24P/Schaumasse

Kométa 24P/Schaumasse zachytená 19. januára 2026 v skorých ranných hodinách, ešte pred svitaním. Na prvý pohľad pôsobí nenápadne, no v strede záberu vyniká jemne zelenkastá koma – oblak plynov a prachu, ktorý sa uvoľňuje zo zmrznutého jadra kométy pri priblížení k Slnku. Jemný náznak chvosta sa stráca v pozadí hviezdneho poľa a pripomína, že kométa je „živý“ objekt: z noci na noc mení polohu aj vzhľad. Zaujímavý kontrast dotvára aj drobná vzdialená galaxia na okraji záberu – statické hlboké pozadie oproti objektu, ktorý prelieta našou Slnečnou sústavou. Technické údaje: Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton 200/800 (200/600 F3) + Starizona Nexus 0.75×, Touptek ATR585M mono, AFW-M + Touptek LRGB filtre, Gemini EAF, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, PixInsight, Adobe Photoshop. Expozície: LRGB 18x60sec. na každý kanál, master bias, flats, darks, darkflats. Gain 150, Offset 300. 19.1.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »