Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Pozemské zlato má vesmírný původ

Pozemské zlato má vesmírný původ

Srážka neutronových hvězd v představě malíře Autor: Dana Berry, SkyWorks Digital, Inc.
Srážka neutronových hvězd v představě malíře
Autor: Dana Berry, SkyWorks Digital, Inc.
Pozemské zlato má původ ve srážkách neutronových hvězd.

Zlata si vážíme z mnoha důvodů: je na pohled krásné, je používáno v podobě šperků a je poměrně vzácné. Na Zemi se vyskytuje v malém množství především proto, že je vzácné v celém vesmíru. Na rozdíl od chemických prvků, jako je uhlík nebo železo, nemůže zlato vznikat v nitrech hvězd při termojaderných reakcích. Místo toho vzniká při mnohem katastrofičtějších událostech, které označujeme termínem krátkodobý záblesk záření gama (GRB – gamma-ray burst).

Pozorování gama záblesků GRB poskytují důkazy, že se jedná o důsledek srážky dvou neutronových hvězd – jader vyhaslých hvězd – které předtím explodovaly jako supernovy. Kromě toho jedinečné záření, které přetrvávalo po dobu několika dnů v místě výskytu GRB, může naznačovat vznik značného množství těžkých prvků včetně zlata.

„Odhadujeme, že množství zlata vytvořeného a vyvrženého do okolí v průběhu srážky dvou neutronových hvězd, může být větší než 10 hmotností našeho Měsíce – což je zajisté nepřehlédnutelné množství!“ říká Edo Berger (Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics, CfA, hlavní autor článku.

Záblesky záření gama jsou v podstatě záblesky světla o vysokých energiích (gama záření), které mají původ v mimořádně energetických explozích. Většinou jsou pozorovány ve vzdáleném vesmíru. Edo Berger se svými spolupracovníky studoval gama záblesk s označením GRB 130603B, který se odehrál ve vzdálenosti 3,9 miliardy světelných roků od Země, čímž se zařadil mezi nejbližší doposud pozorované obdobné úkazy.

Záblesky záření gama se vyskytují ve dvou variantách – dlouhodobé a krátkodobé – závisejících na tom, jak dlouho záblesk gama záření trvá. Úkaz GRB 130603B, který zaznamenala 3. 6. 2013 astronomická družice NASA s názvem SWIFT, trval méně než dvě desetiny sekundy.

Ačkoliv intenzita gama záření rychle poklesla, zdroj GRB 130603B byl také zobrazen jako pozvolna slábnoucí záření především v oboru infračerveného světla. Jeho jas a chování zdroje však neodpovídalo typickému dosvitu (afterglow), který vzniká, když výtrysk (jet) částic o vysokých energiích narazí do hmoty v okolním prostředí.

Místo toho se záření chovalo podobně, jako kdyby přicházelo z exotických radioaktivních prvků. Hmota obsahující velké množství neutronů, vyvržená při srážce neutronových hvězd, může generovat takovéto prvky, u kterých následně dochází k radioaktivnímu rozpadu. Přitom vysílají záření, v němž převládá infračervené světlo – přesně tak, jak to astronomové pozorovali.

„Pozorovali jsme ´kouřovou stopu´, která je spojovacím článkem mezi krátkým gama zábleskem a kolidující neutronovou hvězdou. Radioaktivní záření zdroje GRB 130603B může být takovýmto signálem,“ dodává Wen-fai Fong, postgraduální student na CfA a spoluautor vědeckého článku.

Astronomové vypočítali, že během gama záblesku bylo vyvrženo množství materiálu odpovídající přibližně jedné setině sluneční hmotnosti, přičemž se částečně jednalo o zlato. Kombinací odhadovaného množství zlata vytvořeného při jednom krátkodobém gama záblesku a počtu takovýchto explozí, ke kterým mohlo dojít během dosavadního věku vesmíru, vědci dospěli k závěru, že veškeré zlato ve vesmíru může mít svůj původ v událostech projevujících se jako záblesky záření gama (GRB).

„Můžeme přitom parafrázovat Carla Sagana, který říkal, že všichni jsme produktem hvězd a naše šperky jsou produktem hvězdných srážek,“ dodává Edo Berger.

Zdroj: www.cfa.harvard
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »