Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Pozorujte vzplanutí supernovy v M 74

Pozorujte vzplanutí supernovy v M 74

Supernova SN 2013EJ. Autor: Foto: Karel Halíř
Supernova SN 2013EJ.
Autor: Foto: Karel Halíř
25. července 2013 byla ve spirální galaxii M 74 (NGC 628) promítající se do souhvězdí Ryb objevena supernova SN 2013EJ, která je v dosahu amatérských dalekohledů. V nejbližších dnech je navíc mimo hru Měsíc (nov 6. 8.), který by mohl jinak rušit naše pozorování. Dostáváme tedy ideální příležitost podívat se do vzdáleného vesmíru. S ohledem na pozici supernovy v souhvězdí Ryb a její jasnost, ale i vzhledem na aktuální předpověď počasí, ji dnes v noci budeme moci pozorovat malými dalekohledy, nebo ještě lépe zachytit ji fotograficky.

Supernova SN 2013EJ. Autor: Pete Lawrence.
Supernova SN 2013EJ.
Autor: Pete Lawrence.
Bílé úsečky ukazují pozici supernovy SN 2013EJ v rámci galaxie M 74 v Rybách. Jak je zřejmé z obrázku promítá, se do blízkosti jednoho ze dvou ramen galaxie, pouhé přibližně 2“ od jejího jádra. V obrázku jsou též uvedeny jasnosti tří blízkých srovnávacích hvězd. Autorem snímku je Brit Pete Lawrence a získal jej 31. července 2013 5ti minutovou expozicí v ohnisku 17ti palcového (42cm) španělského robotického dalekohledu.

Objev relativně jasné supernovy se podařil astronomům ze skupiny označované jako Lick Observatory Supernova Search (LOSS), která využívá automatizovaný dalekohled na Mount Hamilton v Kalifornii (USA). Dalekohled KIAT o průměru zrcadla 0,76 m prohlíží oblohu každou jasnou noc s tím, že ke každé zhruba 20 tisíc vybraných galaxií se vrátí po dvou až dvanácti dnech. Jeho úspěšnost ve vyhledávání supernov je velice vysoká, od roku 1998 jich již objevil téměř 900. Poslední z nich, SN 2013EJ, odhalil jako objekt o jasnosti 13,5 mag nacházející se přibližně 2,7“ jihovýchodně od jádra galaxie M 74 25. července 2013 časně ráno.

Do konce měsíce došlo ještě ke zjasnění hvězdy a ta vzápětí dostala označení Supernova 2013EJ. Její jasnost 31. 7. byla odhadována přibližně na 12,5 mag.

Mapka pro vyhledání supernovy. Autor: AAVSO.
Mapka pro vyhledání supernovy.
Autor: AAVSO.
Messier 74 je poměrně jasná spirální galaxie (10 mag) nacházející se ve vzdálenosti přibližně 30 milionů světelných let. Jedná se o difuzní objekt, který nalezneme nedaleko hvězdy eta Psc (4. mag). Souhvězdí Ryb v současné době vychází na východě kolem půlnoci a dostatečně vysoko nad východní obzor se tedy dostává ve druhé polovině noci mezi druhou a třetí hodinou

Přesné pozice supernovy, ležící 92.5“ východně a 135“ jižně od středu galaxie, jsou AR 1h 36m 48.16s, decl. +15° 45′ 31.0″. Pro snadnější odhady vývoje jasnosti supernovy zveřejnila American Association of Variable Star Observers (AAVSO) mapku s vyznačením vhodných srovnávacích hvězd v bezprostřední blízkosti supernovy.

Snímky spektra pořízené nedlouho po objevu ukazují zřetelné emisní čáry vodíku Balmerovy série, které jsou typické pro mladé supernovy typu II. K výbuchu tedy došlo po zhroucení a následném rozmetání masivní hvězdy.

Vývoj jasnosti supernovy SN 2013EJ. Autor: Karel Halíř.
Vývoj jasnosti supernovy SN 2013EJ.
Autor: Karel Halíř.
Připojený graf vývoje jasnosti supernovy ukazuje, nakolik se SN 2013EJ zjasnila během prvního týdne po svém objevu. Nyní se zdá, že v prvních dnech srpna dosáhla maxima své jasnosti. 3. 8. byla jasnost odhadována na 12,5 mag a dá se, že se její nárůst zpomalil či zastavil a začíná pozvolný pokles.

Na druhou stranu odborníci uvádějí, že u supernov typu II je maximální svítivost kolem vrcholu jasnosti až miliardkrát větší než u našeho Slunce, což by při vzdálenosti M 74 odpovídalo až jasu 11,5 mag. Takže se snad můžeme dočkat ještě příjemného překvapení. Ale naopak podle opatrnějších předpovědí budoucího vývoje kolísá takto odhadnutá jasnost i o několik magnitud.

Zdá se, že právě kolabující hvězdu se podařilo fotografovat již v listopadu 2003 a následně v červnu 2005, jako součást galaxie M 74, a to prostřednictvím Hubble Space Telescope. Byla na těchto starších snímcích identifikována jako hvězda 25. mag, zvláště jasná v oblasti blízkých infračervených vlnových délek a před pozorovaným kolapsem se s největší pravděpodobností jednalo o červeného velebobra spektrálního typu M.

Astronom Rubab Khan z Ohio State University také upozornil, že na záběrech získaných dříve prostřednictvím Spitzer Space Telescope se hvězda na souřadnicích současné supernovy (v infračervené oblasti) převyšovala jas Slunce 30 tisíckrát.




O autorovi

Karel Halíř

Karel Halíř

Astronom a popularizátor astronomie, ředitel Hvězdárny v Rokycanech a aktivní člen Zákrytové a astrometrické sekce ČAS. Pravidelně podává pod hlavičkou společnosti informace o těch nejzajímavějších úkazech nejen ze světa zákrytů hvězd Měsícem nebo planetkami. Informace rozesílá především formou zákrytových zpravodajů nebo populárním nepravidelným zpravodajem "Dneska by to možná šlo...". Pro odběr zpravodajů a alertů jej kontaktujte na stránkách rokycanské hvězdárny.



42. vesmírný týden 2019

42. vesmírný týden 2019

Přehled událostí na obloze od 14. 10. do 20. 10. 2019. Měsíc je ve fázi mezi úplňkem a poslední čtvrtí. Večer je nízko nad jihozápadem Jupiter a u jihu Saturn a na ranní obloze se pomalu objeví Mars. Aktivita Slunce je velmi nízká. Zemřel první člověk ve volném kosmu, Alexej Leonov. Na ISS pokračuje série výstupů do volného kosmu, nyní kvůli výměně baterií. Družice ICON se po dvou letech dočkala vypuštění. Před 30 lety byla vypuštěna k Jupiteru sonda Galileo.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Corona Australis

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2019 obdržel snímek „Corona Australis“, jehož autorem je Pavel Pech   Corona Australis, tedy souhvězdí Jižní Koruna. Jméno jak ze starověkého atlasu nebes. A ono téměř ano. Historie jména tohoto poměrně nevýrazného souhvězdí je opravdu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Protuberance

Protuberance

Další informace »