Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Pozorujte vzplanutí supernovy v M 74

Pozorujte vzplanutí supernovy v M 74

Supernova SN 2013EJ. Autor: Foto: Karel Halíř
Supernova SN 2013EJ.
Autor: Foto: Karel Halíř
25. července 2013 byla ve spirální galaxii M 74 (NGC 628) promítající se do souhvězdí Ryb objevena supernova SN 2013EJ, která je v dosahu amatérských dalekohledů. V nejbližších dnech je navíc mimo hru Měsíc (nov 6. 8.), který by mohl jinak rušit naše pozorování. Dostáváme tedy ideální příležitost podívat se do vzdáleného vesmíru. S ohledem na pozici supernovy v souhvězdí Ryb a její jasnost, ale i vzhledem na aktuální předpověď počasí, ji dnes v noci budeme moci pozorovat malými dalekohledy, nebo ještě lépe zachytit ji fotograficky.

Supernova SN 2013EJ. Autor: Pete Lawrence.
Supernova SN 2013EJ.
Autor: Pete Lawrence.
Bílé úsečky ukazují pozici supernovy SN 2013EJ v rámci galaxie M 74 v Rybách. Jak je zřejmé z obrázku promítá, se do blízkosti jednoho ze dvou ramen galaxie, pouhé přibližně 2“ od jejího jádra. V obrázku jsou též uvedeny jasnosti tří blízkých srovnávacích hvězd. Autorem snímku je Brit Pete Lawrence a získal jej 31. července 2013 5ti minutovou expozicí v ohnisku 17ti palcového (42cm) španělského robotického dalekohledu.

Objev relativně jasné supernovy se podařil astronomům ze skupiny označované jako Lick Observatory Supernova Search (LOSS), která využívá automatizovaný dalekohled na Mount Hamilton v Kalifornii (USA). Dalekohled KIAT o průměru zrcadla 0,76 m prohlíží oblohu každou jasnou noc s tím, že ke každé zhruba 20 tisíc vybraných galaxií se vrátí po dvou až dvanácti dnech. Jeho úspěšnost ve vyhledávání supernov je velice vysoká, od roku 1998 jich již objevil téměř 900. Poslední z nich, SN 2013EJ, odhalil jako objekt o jasnosti 13,5 mag nacházející se přibližně 2,7“ jihovýchodně od jádra galaxie M 74 25. července 2013 časně ráno.

Do konce měsíce došlo ještě ke zjasnění hvězdy a ta vzápětí dostala označení Supernova 2013EJ. Její jasnost 31. 7. byla odhadována přibližně na 12,5 mag.

Mapka pro vyhledání supernovy. Autor: AAVSO.
Mapka pro vyhledání supernovy.
Autor: AAVSO.
Messier 74 je poměrně jasná spirální galaxie (10 mag) nacházející se ve vzdálenosti přibližně 30 milionů světelných let. Jedná se o difuzní objekt, který nalezneme nedaleko hvězdy eta Psc (4. mag). Souhvězdí Ryb v současné době vychází na východě kolem půlnoci a dostatečně vysoko nad východní obzor se tedy dostává ve druhé polovině noci mezi druhou a třetí hodinou

Přesné pozice supernovy, ležící 92.5“ východně a 135“ jižně od středu galaxie, jsou AR 1h 36m 48.16s, decl. +15° 45′ 31.0″. Pro snadnější odhady vývoje jasnosti supernovy zveřejnila American Association of Variable Star Observers (AAVSO) mapku s vyznačením vhodných srovnávacích hvězd v bezprostřední blízkosti supernovy.

Snímky spektra pořízené nedlouho po objevu ukazují zřetelné emisní čáry vodíku Balmerovy série, které jsou typické pro mladé supernovy typu II. K výbuchu tedy došlo po zhroucení a následném rozmetání masivní hvězdy.

Vývoj jasnosti supernovy SN 2013EJ. Autor: Karel Halíř.
Vývoj jasnosti supernovy SN 2013EJ.
Autor: Karel Halíř.
Připojený graf vývoje jasnosti supernovy ukazuje, nakolik se SN 2013EJ zjasnila během prvního týdne po svém objevu. Nyní se zdá, že v prvních dnech srpna dosáhla maxima své jasnosti. 3. 8. byla jasnost odhadována na 12,5 mag a dá se, že se její nárůst zpomalil či zastavil a začíná pozvolný pokles.

Na druhou stranu odborníci uvádějí, že u supernov typu II je maximální svítivost kolem vrcholu jasnosti až miliardkrát větší než u našeho Slunce, což by při vzdálenosti M 74 odpovídalo až jasu 11,5 mag. Takže se snad můžeme dočkat ještě příjemného překvapení. Ale naopak podle opatrnějších předpovědí budoucího vývoje kolísá takto odhadnutá jasnost i o několik magnitud.

Zdá se, že právě kolabující hvězdu se podařilo fotografovat již v listopadu 2003 a následně v červnu 2005, jako součást galaxie M 74, a to prostřednictvím Hubble Space Telescope. Byla na těchto starších snímcích identifikována jako hvězda 25. mag, zvláště jasná v oblasti blízkých infračervených vlnových délek a před pozorovaným kolapsem se s největší pravděpodobností jednalo o červeného velebobra spektrálního typu M.

Astronom Rubab Khan z Ohio State University také upozornil, že na záběrech získaných dříve prostřednictvím Spitzer Space Telescope se hvězda na souřadnicích současné supernovy (v infračervené oblasti) převyšovala jas Slunce 30 tisíckrát.




O autorovi

Karel Halíř

Karel Halíř

Astronom a popularizátor astronomie, ředitel Hvězdárny v Rokycanech a aktivní člen Zákrytové a astrometrické sekce ČAS. Pravidelně podává pod hlavičkou společnosti informace o těch nejzajímavějších úkazech nejen ze světa zákrytů hvězd Měsícem nebo planetkami. Informace rozesílá především formou zákrytových zpravodajů nebo populárním nepravidelným zpravodajem "Dneska by to možná šlo...". Pro odběr zpravodajů a alertů jej kontaktujte na stránkách rokycanské hvězdárny.



30. vesmírný týden 2024

30. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 22. 7. do 28. 7. 2024. Měsíc po úplňku je vidět především v druhé polovině noci a dopoledne. Planety jsou nejlépe vidět ráno a Saturn už od půlnoci. Zlepšuje se už i viditelnost Marsu s Jupiterem. Aktivita Slunce je na střední úrovni. Po večerních přeletech ISS tu máme její přelety přes Slunce a Měsíc. Sledujeme dění kolem návratu Falconů do služby i kolem lodi Starliner. Uplynulo 105 let od narození významného českého astronoma Luboše Perka, který zemřel teprve nedávno ve věku 101 let.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Oblouk polární záře nad Mikulovem a Svatým kopečkem

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2024 obdržel snímek „Oblouk polární záře nad Mikulovem a Svatým kopečkem“, jehož autorem je Vlastimil Vojáček.     Polární záře. Kdo by ji neznal. Byť třeba jen ze slavné divadelní hry Divadla Járy Cimrmana „Dobytí severního

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Sluneční skvrny

Další informace »