Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Proměnné hvězdy v Namibii - II

Proměnné hvězdy v Namibii - II

farma Hakos
farma Hakos
farma Hakos
Během mého pobytu v dubnu a květnu 2002 byla v provozu pouze část hvězdárny, jedna místnost s odsuvnou střechou. V této místnosti je Liebscherova montáž schopná nést asi 300 kg, zatím ale nesoucí zapůjčeny Celestron 14. Během podzimu 2002 byla namontována také druhá odsuvná střecha. Na sjezdu IAS 15.března 2003 bylo rozhodnuto především dokončit tuto druhou pozorovací místnost. Všechen materiál už je v Namibii, členské příspěvky za rok 2003 stačí na dokončení stavby. Do místnosti přijde rámcová anglická montáž nesoucí Bathovu komoru. Pan Bath, učitel v důchodu a sekretář spolku, tuto fotografickou komoru průměru 45 cm postavil a přenechal spolku zadarmo. Původně byla stavěna výhradně pro film 6x6 cm, podařilo se ale pana Batha přesvědčit, že bude lépe mít také možnost pro použití ccd kamery.

K disposici je také několik montáží a menších dalekohledů, Celestron 11, Takahashi 8, pro které stojí před budovou dva betonové sloupy. Ty slouží také těm členům, kteří si nadále vozí vlastní dalekohledy sebou.

Hvězdárna samozřejmě potřebuje elektřinu. Síť není. Také na farmě je elektřina v hojnosti jen pokud běží diesel, od pěti do osmi večer. Přes den pracují sluneční panely a v noci domácí baterie. Na hvězdárně Hakos-farma je k disposici 60 W, to stačí pro montáž a ST-7 kameru, nikoliv ale pro počítač. Zásuvky namibijskeho typu obsahují 36V stejnosměrných, po vypnutí dieslu jsou bez proudu. Osvětlení v pokojích je také 36V, zapojené na baterii. Vedle zrcadla v koupelně ke zásuvka německá, dodává 230V střídavých. Je ale myšlena jenom pro holicí strojek, používat ji v noci pro počítač Straube zakazuje.

Na hvězdárně Hakos-IAS máme nyní 8 baterií 12V, 4 po 120 Ah a 4 po 90 Ah. Výkon instalovaných slunečních panelů nestačí nabít všechny akumulátory během jednoho dne, pro případ nouze máme ještě jeden benzínový a jeden dieslový agregát. Ten je třeba také při pracích na stavbě nebo v dílně.

Telekomunikace je velmi moderní, díky tomu, že se na náhorní plošině opodál silnice rozprostřel projekt HESS se čtyřmi zcela automatickými dalekohledy pro pozorování Čerenkova záření (kosmického původu). Namibijskáa telefonní společnost dostala od projektu finance a postavila výkonný spoj do Windhoek. Farma Hakos a IAS si nechali natáhnout 1.5 km kabelu a podílí se na výhodách. Společnost také postavila anténu na Gamsberg (s červeným signálním světlem pro letadla) a podstatně vylepšila silnici, kterou nechal postavit ústav Maxe Plancka v sedmdesátých letech. Technik má kontrolovat anténu jednou týdně a bude tam jezdit autem. Dosud tam jezdili pouze okolní farmáři jeepem a nechali si za to pořádně zaplatit.

Vedle už zmíněných přístrojů je na IAS-Hakos plánován automatický, azimutálně montovaný 80 cm dalekohled pana Hartmanna a Kellera. Ten dalekohled je v Němečku ve zkušebním provozu a měl být instalován do konce roku 2002. Philip Keller je ale natolik zaneprázdněn jinými projekty kterými si vydělává na živobytí, že stavba vlastního dalekohledu musí počkat. Na sjezdu říkal, že to v roce 2003 také nebude.

Hvězdárna IAS-Gamsberg je v podstatě v tom stavu jak ji ústav Maxe Plancka opustil. 70 cm dalekohled darovaný ústavem, je v mechanické dílně pana Liebschera. Peníze potřebné na dokončení mechaniky, podle smlouvy s panem Liebscherem, jsou na kontě IAS. Schází však optika. Dva členové IAS se pustili do opatření optiky na vlastní pěst. Doprava do Namibie a stavba budovy ještě není zajištěna. Stavební práce na Gamsberg byly v podstatě odloženy na 2004, možná s výjimkou nové cisterny na dešťovou vodu. Pikantní detail: je instalován splachovací hajzlík, schází jen voda. Oprava starého 50 cm dalekohledu, který ústav zanechal na Gamsbergu taktéž nezačne před rokem 2004.

Mimo IAS jsem také členem francouzského sdružení Astroqueyras, které má asi 100 členů (IAS asi 50) a je o několik let starší. Máme jeden (slovy jeden) 62 cm dalekohled na Pic du Chateau Renard na 2930 metrech ve francouzkých Alpách. Místo je taktéž výborné, bylo vyhlídnuté pro francouzský národní 4m dalekohled, dneska francouzsko-kanadský dalekohled na Havajských ostrovech. Hlavní kopuli spolek dostal od hvězdárny Meudon, pochází z roku 1906 a živě si v ní představují studenta Štefánika, jak točí klikou aby otevřel obrovskou pozorovací štěrbinu. Po pravdě řečeno tam ale roku 1906 býval elektrický motor, zbyla z něho hrouda rezi. 62 cm dalekohled stál naposledy na Sierra Nevada ve Španělsku, Astroqueyras jej dostal i s kopulí. Ta ale byla léta skladována. Údržba stanice a dalekohledu zabírá veškeré síly a finance spolku natolik, že se stavba této druhé kopule začala teprve v roce 2002. Má v ní být umístněn Celestron 8.

V porovnání s tím se mi projekty IAS zdají být nerozvážně početné. Současná hospodářská situace není nijak růžová a počet reservací stávajících dalekohledu IAS je letos spíše nízký. Mělo by se najít více členů, členové by ale také měli platit. Dnešní situace, že majetek spolku pochází v podstatě od dvou členů je nezdravá. Většina platících členů jsou nadšenci kteří si chtějí prohlížet nebeské objekty, bez vědeckého zájmu. Z několika různých důvodů by ale bylo dobře ulehčit přístup lidem s hlubšími zájmy, zejména navázat spolupráci s universitou ve Windhoek. Podobná problematika se projevuje také v Astroqueyras a u většiny členů není příliš oblíbená - znamená zcela jasně, že jedni budou pozorovat a druzí na ně budou platit.

Členský příspěvek IAS obnáší 120 EUR do roka, noví členové však musí zaplatit jednorázový příspěvek 600 EUR. Letenka do Namibie mě vloni stála 700 EUR, jeden den pobytu na Hakos asi 50 EUR. Pan Straube pronajímá svoji hvězdárnu za 20 EUR za jednu noc, samozřejmě všem zájemcům a ne jen členům IAS. Nicméně, z peněz placených za ubytování na farmě jde polovina na daně. Kdo nechce platit pokoj může bydlet na campingu a vařit si sám. Domácí návštěvníci to tak dělají skoro všichni. Sousední farmáři se také snaží dostat do kšeftu s astronomy, zejména farma Tivoli (na východ od města Windhoek) celkem úspěšně. Tam si ale návštěvníci většinou vozí vlastní dalekohledy. Jiná možnost pro farmáře je zrušit chov dobytka a přenechat pozemek antilopám, kamzíkům, leopardům a potom pozvat lovce. Ti mívají podstatně více peněz než astronomové. Také lovecké farmy nabízí dalekohledy, k pozorování zvěře a k pozorování hvězdné oblohy.

Evropský komfort na farmách bude nadále drahý, skoro všechno jídlo je dovážené z Jihoafrické republiky. Pouze pivo, vařené ve staré německé tradici ve Windhoek, se vyváží až do Kapského města. Straube nakupuje jednu týdně ve Windhoek, 140 km od farmy. Veřejná doprava není. Bývalá autobusová linka se živila tím, že vozila farmářům benzín. Vláda z důvodů šetření nařídila, že si každý musí kupovat benzín osobně a autobus zastavil provoz. Potrefilo to zejména černé zaměstnance na farmách, jsou teď odkázáni na koně nebo na dobrou vůli farmáře který vlastní auto. Vláda také prosadila školní povinnost. Dřívější majitel farmy Weissenfels provozoval na své farmě školu pro všechny děcka z okolních farem, bez rozdílu barvy. Černí zaměstnanci ale nejraději dělali opak toho, co jim bílí šéfové říkali a dětska do školy chodily jen občas. Potom nový majitel školu zavřel, nejbližší základní škola byla v Rehobot, 120 km. Nyní škola ve Weissenfels opět funguje, je to ale stále ještě 30 km a dětska tedy musí zůstat ve škole celý týden. V neděli večer si je školní auto výzvedne, v pátek večer je zase přiveze. Anebo je šofér vyloží na křižovatce na dálkové silnici a oni si zbylých 7 km musí doběhnout pěšky. Často ale nechodí na neděli domů, nýbrž na návštěvu k tetě na jiné farmě. Příští neděli pak zase přijdou na návštěvu nějací bratránkové. Na farmě jsou dvě rodiny a mají dohromady asi osm děti. Nemohl jsem se s dětmi nijak domluvit, neboť se teprve ve škole učí anglicky. Damara asi nebudu rozumět nikdy, to je definitivně cizí jazyk. Farmář provozuje malý krámek (na jehož střeše je hvězdárna), otevírá jej dvakrát v týdnu asi na hodinu. V pátek odpoledne dostanou zaměstnanci výplatu za chvíli se pak jejich manželky (celkem dvě osoby) a hromada děti objeví před krámkem. V krámku je asi pět regálů, dva obsahují jídlo, rýži, cukr, mouku, sůl. Jeden obsahuje běžné léky. Jeden obsahuje domácí potřeby, sirky, nitě, látku na záplaty. Poslední, nejzajímavější, obsahuje všelicos, včetně sladkostí pro děti. Alkohol se neprodává, kdo chce nové kalhoty nebo boty, objedná a nechá si je poslat z Windhoek, anebo počká na příležitost tam zajet. Straube říkal, že zaměstnancům půjčuje peníze, ale jenom těm starším, ženatým, kteří také mají vkladní knížku. Jde o to, aby si mohli zboží objednat a nemuseli jet do Windhoek jen aby vyzvedli peníze. Mladým svobodným nepůjčí nic, ti by se raději vytratili než aby spláceli dluh.

Pronajímání aut turistům je výnosný kšeft. Pro zaryté astronomy, kteří ale chtějí jen pozorovat a ne jezdit z místa na místo se nájem auta ale nevyplatí. Je tedy třeba dohodnout s farmářem cestu z města na farmu a zpátky. (Taxikáře z Windhoek ještě nikdo nezkusil) Pokud letadlo přiletí večer nebo odlétá ráno, vznikají noční akce, které má pan Straube sice nerad, ale svému zeťovi je stejně nechce přenechat. Obzvláště špatné je, když se někdo přihlásí a pak nepřiletí, což se v době mého pobytu stalo. Dá se pak ještě pořídit nákup, ale v postatě je 340 km cesty a celý den ztracený a nezaplacený.

Také na farmě Hakos lze chodit na delší procházky (s dostatečnou zásobou vody!!). Lze sledovat antilopy, zebry, paviány. Krajina je velmi zajímavá geologicky. Velmi hojný je křemen, v pohoří Hakos se nalézá největší krystal vysoký snad 50 m. Je na pozemku sousední farmy a tamější farmář zahání zvědavce, neboť ví, že se každý snaží kousek krystalu urazit a odnést. Jiné pozoruhodností jsou v dosahu jednodenního výletu autem, znám je ale jen z doslechu, neb jsem každou noc pozoroval. Jsou to například písečné přesypy v Sossusvlei, největší na světě, až 400 m vysoké. Jsou to rokle a kaňon Rybí řeky, srovnatelný s kaňonem Barevné řeky (Rio Colorado) ve Spojených Státech. Existuje, na pokraji pouště, několik hezkých vodopádu a "les" aloe. V době dešťové, kolem Vánoc, je sice také ještě 50 procent jasných nocí. Odpoledne ale dochází k intensivním bouřkám. Pamětníci tvrdí, že jednou v sedmdesátých letech byla náhorní plošina Gamsberg pokryta hlubokými loužemi, ve kterých se během tři týdnů objevily 10 cm dlouhé ryby! Jak se tam dostaly je záhadné, protože voda sice odtékala, ale vodopádem přes hranu plošiny.

Dcera pana Straubeho, která prakticky vede hotelový provoz, nemá zájem o astronomii, ale o botaniku. Podle možnosti sbírá a určuje rostliny v okolí farmy, přitom spolupracuje s botanickým ústavem university. Tvrdí, že pouze nápadné rostliny jsou vědecky popsané, zatímco malé a nenápadné známé nejsou a mohou například mít léčivé účinky. Podobná je situace v zoologii. Savci jsou samozřejmě známí, ale pouze nedávno vyšlo najevo, že malí pavouci, kteří se skoro všude vyskytují, jsou prudce jedovatí a mohli by usmrtit člověka. Kdyby nebyli tak malí, že se jim nikdy nepodaří prokousnout kůži. Jedovatých hadů existuje několik druhů, ale málo exemplářů. Není mi známo, že by někdo z členů IAS měl někdy co činit s hadem.

Naproti tomu se studenti university Sao Paulo vypravili na pozemek universitní hvězdárny hledat hady a našli za jedno odpoledne celou sbírku zvučných jmen. Domovská stránka tohoto obsahu ale moc dlouho nevydržela - asi odstrašovala návštěvníky hvězdárny.

Ještě mám jednu poznámku ze sjezdu IAS v Trebur. Přišla řeč na český zákon o světelném znečištění. Ten zákon je u německých astronomů dobře známý, všichni ale s politováním zjišťují, že se v Němečku ještě zdaleka nepodařilo veřejnost na tento problém upozornit. Existující předpisy pro veřejné osvětlení udávají tutéž intensitu. V Čechách jako horní hranici, v Němečku jako dolní hranici. Právě v Trebur stojí pěkný 1.2 m dalekohled, ale v dohledu letiště Frankfurt nad Mohanem. Kupodivu se pozorovat dá, i když raději opačným směrem.




O autorovi



13. vesmírný týden 2024

13. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 3. do 31. 3. 2024. Měsíc bude v úplňku a bude vidět stále později v noci. To umožní lepší pozorování komety 12P/Pons-Brooks. Na večerní obloze doplňuje jasný Jupiter ještě Merkur, který je v pondělí v maximální elongaci. Aktivitu Slunce oživily především dvě pěkné oblasti se skvrnami a hned následovaly i silné erupce. Na Sojuzu letí poprvé dvě ženy najednou. Ke startu se chystá poslední raketa Delta IV Heavy. Před 50 lety získala první detailní snímky Merkuru sonda Mariner 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 12P/Pons-Brooks

Pořízeno fotoaparátem Canon EOS 7D přes NT Sky-Watcher 200/1000 na montáži GHEQ-5. Čas expozice 35s.

Další informace »