Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Proxima Centauri na snímku z HST

Proxima Centauri na snímku z HST

Proxima Centauri na snímku z HST Autor: NASA a ESA
Proxima Centauri na snímku z HST
Autor: NASA a ESA
Jasně zářící objekt na snímku, který pořídil Hubblův kosmický dalekohled HST, je nejbližší hvězda vzhledem ke Slunci: Proxima Centauri.

Proxima Centauri se nachází ve vzdálenosti 4,24 světelného roku od Země. Její poloha se promítá do souhvězdí Kentaura na jižní obloze. Ačkoliv je na snímku velmi jasná, přesto při pohledu pouhým okem není viditelná. Její průměrná svítivost je velmi nízká, rovněž její průměr je poměrně malý ve srovnání s jinými hvězdami. Její hmotnost dosahuje pouze 1/8 hmotnosti Slunce. V roce 1915 ji objevil skotský astronom Robert Innes.

Nicméně za určitých okolností může její jasnost vzrůst. Proxima Centauri je známa jako „vybuchující“ hvězda, což znamená, že vzestupné proudy uvnitř hvězdy mohou způsobovat nepravidelné a dramatické změny její jasnosti. Konvektivní procesy nejen že mají na svědomí vznik oslnivých záblesků světla, ale v kombinaci s dalšími faktory to znamená, že Proxima Centauri má před sebou ještě dlouhý život. Astronomové předpokládají, že tato hvězda (typu červeného trpaslíka) může setrvávat ve fázi středního věku – což v astronomické terminologii znamená, že se bude nacházet na „hlavní posloupnosti“ hvězd – po dobu dalších 4 biliónů roků, což je přibližně 300krát déle, než je současné stáří vesmíru.

Pozorování byla provedena pomocí kamery Wide Field and Planetary Camera 2 (WFPC2) na palubě Hubblova kosmického dalekohledu. Proxima Centauri je ve skutečnosti součástí trojitého hvězdného systému (trojhvězdy) – její dva větší průvodci (Alfa Centauri A a Alfa Centauri B) se nacházejí mimo část oblohy zachycené na snímku.

Kosmická sonda NASA s názvem New Horizons směřující k Plutu se pohybuje rychlostí zhruba 60 000 km/h. Ke svému cíli dolétne za více než 9 let (v polovině roku 2015). K Proximě Centauri by stejnou rychlostí letěla sonda 78 000 roků.

Na základě pozorování pomocí HST bylo zjištěno, že Proxima Centauri směřuje k ojedinělé konjunkci se dvěma vzdálenými hvězdami. Toto vzácné seřazení hvězd poskytne astronomům unikátní příležitost k pozorování případných planet obíhajících kolem nejbližší hvězdy. Kromě toho budou astronomové schopni velmi přesně určit hmotnost tohoto osamělého červeného trpaslíka. Proxima bude přecházet téměř přesně před slabými hvězdami pozorovatelnými pouze velkými dalekohledy v říjnu 2014 a v únoru 2016.

Alfa Centauri A+B

Hvězdy Alfa Centauri A a Alfa Centauri B představují dvojhvězdu, jejíž složky dělí vzájemná vzdálenost pouze 23krát větší, než je vzdálenost Země od Slunce (tj. 23 astronomických jednotek AU). Je to jen nepatrně více než vzdálenost planety Uran od Slunce.

Porovnání velikostí hvězd v systému Alfa Centauri Autor: PHL @ UPR Arecibo
Porovnání velikostí hvězd v systému Alfa Centauri
Autor: PHL @ UPR Arecibo
Dvojhvězda Alfa Centauri A+B je od Slunce vzdálena 4,365 světelného roku. Je tedy pouze nepatrně dále než Proxima. Společně vytvářejí trojhvězdný systém, v němž Proxima krouží kolem zbývající dvojhvězdy s dobou oběhu více než 500 000 roků ve vzdálenosti přibližně 15 000 AU. Hvězdy A+B oběhnou navzájem kolem sebe (kolem společného těžiště) jednou za 80 roků. Alfa Centauri A je v porovnání se Sluncem o něco hmotnější a jasnější, zatímco Alfa Centauri B má hmotnost o něco nižší.

Evropští astronomové objevili planetu, která obíhá v nejbližším hvězdném systému Alfa Centauri. „Naše pozorování byla prováděna v období delším než 4 roky. Odhalili jsme sice slabý ale reálný signál pocházející od planety, která obíhá kolem hvězdy Alfa Centauri B jednou za 3,2 dne“, říká Xavier Dumusque (Centro de Astrofisica da Universidade do Porto, Portugalsko).

Nově objevená planeta s hmotností jen o málo větší než Země obíhá kolem mateřské hvězdy ve vzdálenosti 6 milionů km, tedy mnohem blíže než Merkur kolem Slunce ve Sluneční soustavě.

„Jedná se o první planetu s hmotností podobnou Zemi, která byla nalezena u hvězdy slunečního typu. Její oběžná dráha je však velmi blízká a planeta musí být příliš horká pro život,“ dodává Stéphane Udry z univerzity v Ženevě. „Může to však být pouze jedna planeta z mnoha v celé soustavě.“

Zdroj: hubblesite.org
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



50. vesmírný týden 2018

50. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 10. 12. do 16. 12. 2018. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je vidět Mars, nedaleko něj Neptun a výše v Rybách je Uran. Merkur a Venuše jsou vidět ráno. Máme poslední týden vidět bez měsíčního svitu kometu 46P/Wirtanen v jejím přiblížení k Zemi. Výše na obloze je i pěkná kometa 64P/Swift-Gehrels. Sonda InSight už hýbe rukou a fotografuje okolí. U ISS zakotvila nákladní loď Dragon. Jeden ze dvou Falconů musel přistát do moře a podařilo se jej vyzvednout na pevninu. Start Delty IV Heavy z Kalifornie má odklady. Čína vyslala k Měsíci sondu Chang’e 4. Přistát má v pánvi Aitken na jihu Luny. Před 30 lety začala éra telekomunikačních družic Astra a před 25 lety začal Hubble vidět ostře.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LBN 777 - Orlí hlava

Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2018 obdržel snímek „LBN 777 – Orlí hlava“, jehož autorem je Martin Myslivec   S objekty na noční obloze je to tak. Buď mají tak trochu nudná, byť pro neznalé někdy záhadná označení jako M, NGC, LBN, IC, GUM, DUN, vdB, Arp, Ced, … a mnoho

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 46P Wirtanen

Využil jsem další jasnou toskánskou noc a kochal se kometou 46P Wirtanen, která se pomalu přibližuje k Plejádám. Složenina 20 snímků z Fuji X-Pro2 + Fujinon XF 23/f1.4. Každý jednotlivý snímek clona 2.2, expozice 30 sekund, ISO 6400. Montáž iOptron SkyTracker. Složeno v programu StarryLandscapeStacker, doladělo v Affinity Photo.

Další informace »