Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  První hvězdy rotovaly vysokou rychlostí

První hvězdy rotovaly vysokou rychlostí

Rotující černá díra v představě umělce
Rotující černá díra v představě umělce
První hvězdy ve vesmíru rotovaly mimořádně rychle; vyplývá to ze studia chemického složení pozdějších generací hvězd. Jejich rychlá rotace mohla přispět k tomu, že zánik těchto hvězd doprovázely pompézní exploze označované jako záblesky záření gama (gamma-ray burst).

V současné době nejsme schopni přímo pozorovat první hvězdy, které se zformovaly ve vesmíru v období několika stovek miliónů roků po Velkém třesku (Big Bangu), tedy po vzniku vesmíru. Jednalo se především o hvězdy mnohonásobně hmotnější než Slunce.

Avšak jejich zánik v důsledku exploze zanechal jako "příměsi" různé chemické prvky, které byly začleněny do nových generací hvězd, jež se zformovaly později, přičemž některé z nich mohou být stále ještě "na živu". Analýzou chemických látek začleněných do nejstarších hvězd v naší Galaxii astronomové získali nepřímé důkazy, že první hvězdy mohly rotovat velice rychle.

Cristina Chiappini z Liebniz Astrophysical Institute, Potsdam, SRN analyzovala se svými spolupracovníky hvězdy ve velmi staré hvězdokupě s označením NGC 6522. Její hvězdy vznikly přinejmenším před 12 miliardami roků, tedy velmi brzy po vzniku vesmíru, jehož stáří se nyní odhaduje na 13,7 miliard let.

Rychlost nukleárních reakcí

Astronomové důkladně analyzovali spektra hvězd, která jiný výzkumný tým pořídil pomocí dalekohledů VLT (Very Large Telescope) v Chile.

Cristina Chiappini se svými spolupracovníky objevila nezvykle vysoké množství chemických prvků, jako je ytrium a stroncium v porovnání s množstvím ostatních kovů u několika jiných hvězd. V uskutečněných počítačových simulacích byly podobné chemické prvky produkovány masivními hvězdami, u nichž rychlost rotace na povrchu činila 500 km/s, což je 5krát vyšší rychlost, než jakou rotují současné hmotné hvězdy.

Rychlá rotace mnohem důkladněji promíchává materiál ve hvězdném nitru, což zvyšuje rychlost nukleárních reakcí, které produkují ytrium a stroncium.

Práce podpořila závěry dřívějších studií. Současné simulace průběhu smršťování plynných oblaků v mladém vesmíru vedly k objevu tendence zrodu hvězd s vysokou rychlostí rotace, blízko k limitu, za kterým by již došlo k jejich rozpadu.

Gama záření jako signální ohně

bhe_closeup.jpg
Rychle rotující hvězdy mohou mít větší tendenci než jejich pomalejší protipóly ukončit svoji existenci za doprovodu záblesků záření gama, tj. silných záblesků vysokoenergetického záření, které mohou být pozorovány napříč téměř celým vesmírem.

Když se hmotná hvězda zhroutí a vytvoří černou díru, její rychlá rotace může pomoci k vytvoření akrečního disku s dlouhou životností v jejím okolí. Materiál z tohoto disku, který padal na černou díru, pravděpodobně přispěl ke vzniku gama záblesku.

"Tyto gama záblesky mohou otevřít novou cestu ke studiu prvních hvězd, které se vytvořily po vzniku vesmíru," dodává Jason Tumlinson (Space Telescope Science Institute in Baltimore, Maryland, USA), který ale nebyl členem výzkumného týmu.

Avšak doporučuje opatrnost, protože tato studie není skálopevným důkazem, že se první hvězdy ve vesmíru otáčely velkou rychlostí. A to proto, že je nakonec možné, že ytrium a stroncium v kulových hvězdokupách může pocházet až z pozdější generace hvězd.

Zdroj: www.newscientist.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »