Rychle rotující hvězda Vega má chladnější rovník

Z modelu hvězdy, vypracovaného na základě provedených pozorování vyplývá, že Vega rotuje velmi vysokou rychlostí, která se rovná 92 % maximální možné úhlové rychlosti, při níž by již došlo k fyzickému rozrušení hvězdy. Informoval o tom ve Washingtonu mezinárodní tým astronomů na 207. konferenci Americké astronomické společnosti.

Tento závěr potvrzuje předpoklad, že velmi rychle rotující hvězdy jsou studenější v rovníkových oblastech a teplejší v polárních oblastech. To zase naznačuje, že prachový disk, existující kolem Vegy, je mnohem méně osvětlován zářením hvězdy, než se dříve předpokládalo. (Prachový disk kolem Vegy byl objeven v roce 1983 na základě pozorování pomocí astronomické družice IRAS, pracující v infračerveném oboru.)

"Tento poznatek je velmi důležitý, neboť řeší některé nejasnosti ve výzkumu hvězd a měl by nám pomoci mnohem lépe pochopit stavbu cirkumstelárního prachového disku kolem Vegy," říká Jason P. Aufdenberg, postgraduální student (National Optical Astronomy Observatory, Tucson, Arizona). Částice cirkumstelárního disku se vytvořily především při vzájemných srážkách kamenných asteroidům podobných těles.

Tým astronomů použil k pozorováním interferometrický systém CHARA Array (Center for High Angular Resolution Astronomy) na Mount Wilson (Kalifornie), skládající se z 6 dalekohledů o průměru 1 m, který obsluhuje Georgia State University.

Při maximální základně 330 m je zařízení CHARA Array schopno rozlišit detaily menší než 200 milióntin obloukové vteřiny, což odpovídá úhlovému průměru amerického pěticentu (nikláku), pozorovaného ze vzdálenosti 16 000 km. Světlem hvězdy byl napájen přístroj FLUOR (Fiber Linked Unit for Optical Recombination), který vyvinula laboratoř Laboratoire d´Etudes Spatiales et d´Instrumentation en Astrophysique (Observatoire de Paris).

Hlavním důsledkem rychlé rotace Vegy je podstatný pokles efektivní teploty zhruba o 2280 K ve směru od pólu k rovníku. Tento efekt, známý jako "gravitační ztemnění", poprvé předpověděl v roce 1924 teoretický astronom Edvard Hugo von Zeipel.

Pomocí aparatury CHARA/FLUOR bylo také změřeno rozložení jasnosti na povrchu kotoučku Vegy. Bylo zaznamenáno nápadné "okrajové ztemnění". Toto okrajové ztemnění se projevuje ztmavnutím, tedy poklesem jasnosti, kotoučku hvězdy ve směru od středu k jeho okraji (dobře je tento efekt pozorovatelný například na fotografiích Slunce).

Výsledky měření také souhlasí s předpokladem, který již dříve vyslovil Richard O. Gray (Appalachian State University), že rotační osa Vegy míří k Zemi. Při pozorování ze Země tedy pozorujeme oblast kolem pólu hvězdy.

Vega se nachází ve vzdálenosti 25 světelných let od Země v souhvězdí Lyry. Kolem své osy se otočí jednou za 12,5 hodiny! Pro porovnání, průměrná rotační perioda Slunce je přibližně 27 pozemských dnů. Vega má 2,5krát větší hmotnost než Slunce a svojí jasností 54krát převyšuje jasnost Slunce.

V důsledku rychlé rotace je tvar hvězdy deformován - působením odstředivé síly je rovníkový průměr Vegy o 23 % větší než průměr polární. Obdobné zploštění lze například pozorovat u kotoučku planety Saturn, jejíž rovníkový průměr je přibližně o 10 % větší než polární.

Zdroj: nao.edu
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí