Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Rychle rotující hvězda Vega má chladnější rovník

Rychle rotující hvězda Vega má chladnější rovník

vega_sun.jpg
Nápadné ztemnění, pozorované v rovníkových oblastech hvězdy Vegy naznačuje, že na této páté nejjasnější hvězdě naší oblohy existuje poměrně velký teplotní rozdíl 2280 °C mezi "studenými" rovníkovými oblastmi (7650 °C) a horkými oblastmi v blízkosti pólů (9930 °C).

Z modelu hvězdy, vypracovaného na základě provedených pozorování vyplývá, že Vega rotuje velmi vysokou rychlostí, která se rovná 92 % maximální možné úhlové rychlosti, při níž by již došlo k fyzickému rozrušení hvězdy. Informoval o tom ve Washingtonu mezinárodní tým astronomů na 207. konferenci Americké astronomické společnosti.

Tento závěr potvrzuje předpoklad, že velmi rychle rotující hvězdy jsou studenější v rovníkových oblastech a teplejší v polárních oblastech. To zase naznačuje, že prachový disk, existující kolem Vegy, je mnohem méně osvětlován zářením hvězdy, než se dříve předpokládalo. (Prachový disk kolem Vegy byl objeven v roce 1983 na základě pozorování pomocí astronomické družice IRAS, pracující v infračerveném oboru.)

"Tento poznatek je velmi důležitý, neboť řeší některé nejasnosti ve výzkumu hvězd a měl by nám pomoci mnohem lépe pochopit stavbu cirkumstelárního prachového disku kolem Vegy," říká Jason P. Aufdenberg, postgraduální student (National Optical Astronomy Observatory, Tucson, Arizona). Částice cirkumstelárního disku se vytvořily především při vzájemných srážkách kamenných asteroidům podobných těles.

CHARA_Array.jpg

Tým astronomů použil k pozorováním interferometrický systém CHARA Array (Center for High Angular Resolution Astronomy) na Mount Wilson (Kalifornie), skládající se z 6 dalekohledů o průměru 1 m, který obsluhuje Georgia State University.

Při maximální základně 330 m je zařízení CHARA Array schopno rozlišit detaily menší než 200 milióntin obloukové vteřiny, což odpovídá úhlovému průměru amerického pěticentu (nikláku), pozorovaného ze vzdálenosti 16 000 km. Světlem hvězdy byl napájen přístroj FLUOR (Fiber Linked Unit for Optical Recombination), který vyvinula laboratoř Laboratoire d´Etudes Spatiales et d´Instrumentation en Astrophysique (Observatoire de Paris).

Hlavním důsledkem rychlé rotace Vegy je podstatný pokles efektivní teploty zhruba o 2280 K ve směru od pólu k rovníku. Tento efekt, známý jako "gravitační ztemnění", poprvé předpověděl v roce 1924 teoretický astronom Edvard Hugo von Zeipel.

Pomocí aparatury CHARA/FLUOR bylo také změřeno rozložení jasnosti na povrchu kotoučku Vegy. Bylo zaznamenáno nápadné "okrajové ztemnění". Toto okrajové ztemnění se projevuje ztmavnutím, tedy poklesem jasnosti, kotoučku hvězdy ve směru od středu k jeho okraji (dobře je tento efekt pozorovatelný například na fotografiích Slunce).

Výsledky měření také souhlasí s předpokladem, který již dříve vyslovil Richard O. Gray (Appalachian State University), že rotační osa Vegy míří k Zemi. Při pozorování ze Země tedy pozorujeme oblast kolem pólu hvězdy.

Vega se nachází ve vzdálenosti 25 světelných let od Země v souhvězdí Lyry. Kolem své osy se otočí jednou za 12,5 hodiny! Pro porovnání, průměrná rotační perioda Slunce je přibližně 27 pozemských dnů. Vega má 2,5krát větší hmotnost než Slunce a svojí jasností 54krát převyšuje jasnost Slunce.

V důsledku rychlé rotace je tvar hvězdy deformován - působením odstředivé síly je rovníkový průměr Vegy o 23 % větší než průměr polární. Obdobné zploštění lze například pozorovat u kotoučku planety Saturn, jejíž rovníkový průměr je přibližně o 10 % větší než polární.

Zdroj: nao.edu
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



13. vesmírný týden 2024

13. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 3. do 31. 3. 2024. Měsíc bude v úplňku a bude vidět stále později v noci. To umožní lepší pozorování komety 12P/Pons-Brooks. Na večerní obloze doplňuje jasný Jupiter ještě Merkur, který je v pondělí v maximální elongaci. Aktivitu Slunce oživily především dvě pěkné oblasti se skvrnami a hned následovaly i silné erupce. Na Sojuzu letí poprvé dvě ženy najednou. Ke startu se chystá poslední raketa Delta IV Heavy. Před 50 lety získala první detailní snímky Merkuru sonda Mariner 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 12P/Pons-Brooks

Pořízeno fotoaparátem Canon EOS 7D přes NT Sky-Watcher 200/1000 na montáži GHEQ-5. Čas expozice 35s.

Další informace »