Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Spitzer nalezl vodu a organické sloučeniny v planetární líhni
Petr Kubala Vytisknout článek

Spitzer nalezl vodu a organické sloučeniny v planetární líhni

Protoplanetární disk v představách malíře
Protoplanetární disk v představách malíře
Kosmický dalekohled Spitzer, který pracuje v infračervené části spektra, nalezl v okolí mladé hvězdy stopy vody a jednoduchých organických plynů. Ve zkoumané oblasti okolo hvězdy AA Tauri se formují zárodky budoucích planet.

Infračervená astronomie je vhodným prostředkem k výzkumu protoplanetárních disků okolo hvězd. Tyto disky jsou tvořeny převážně plynem s nepatrnou příměsí prachu. Disk zahřívá mateřská hvězda na takové teploty, že je můžeme pozorovat v infračervené části spektra, pokud se odstíní svit samotné hvězdy a to kosmický dalekohled Spitzer umí.

Spitzer má v současnosti téměř monopol na výzkum chemického složení vznikajících planetárních systémů a dokonce se mu podařilo nedávno získat také historicky první údaje o složení atmosféry exoplanety. Vraťme se ale k nejnovější zprávě. Za vším jsou John Carr z Naval Research Laboratory (Washington) a Joan Najita z National Optical Astronomy Observatory (Arizona), kteří pro Spitzer vyvinuli novou techniku výzkumu protoplanetárních disků.

„Většina materiálu uvnitř disků je plynná, ale do teď bylo obtížné studovat složení plynu v regionech, kde by se měly tvořit planety, lépe jsou sledovatelné spíše prachové částice“, říká Carr.

Spektrum protoplanetárního disku u hvězdy  AA Tauri
Spektrum protoplanetárního disku u hvězdy AA Tauri
John Carr a Joan Najita se ve své studii zaměřili na plyny v okolí hvězdy AA Tauri, jejíž stáří se odhaduje na méně než jeden milión let. Jedná se o typickou mladou hvězdu s protoplanetárním diskem.

Pomocí kosmického dalekohledu Spitzer se jim podařilo najít stopy jednoduchého molekulového kyanovodíku, acetylenu a oxidu uhličitého. Jako bonbonek navíc byla zjištěna také přítomnost vodní páry.

Spitzer již sice podobné disky pozoroval dříve, ale vždy vše záviselo na tom, jak je disk vůči nám naorientován. Nová metoda ovšem nyní umožní studovat protoplanetární disky u stovek mladých hvězd. Astronomové tak budou moci nalézt odpovědi na některé nezodpovězené otázky: Co se stane později s těmito organickými molekulami v disku? Jsou zničeny, uchovány, nebo se v disku rozšiřují? Uvidíme…

Další skupina vědců hledala pomoci dalekohledu Spitzer stopy vody v okolí mladých hvězd a byla dvakrát úspěšná. Není tedy pochyb o tom, že ve vnějších oblastech protoplanetárních disků se nacházejí molekuly vodní páry. Výzkum chemického složení takovýchto disků je přitom nesmírně důležitý, pomáhá nám lépe pochopit vznik a vývoj planetárních systémů a to včetně naší vlastní sluneční soustavy.

Zdroj: spitzer.caltech.edu

Psáno pro časopis Gliese 2/2008




O autorovi



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »