Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Spitzer nalezl vodu a organické sloučeniny v planetární líhni
Petr Kubala Vytisknout článek

Spitzer nalezl vodu a organické sloučeniny v planetární líhni

Protoplanetární disk v představách malíře
Protoplanetární disk v představách malíře
Kosmický dalekohled Spitzer, který pracuje v infračervené části spektra, nalezl v okolí mladé hvězdy stopy vody a jednoduchých organických plynů. Ve zkoumané oblasti okolo hvězdy AA Tauri se formují zárodky budoucích planet.

Infračervená astronomie je vhodným prostředkem k výzkumu protoplanetárních disků okolo hvězd. Tyto disky jsou tvořeny převážně plynem s nepatrnou příměsí prachu. Disk zahřívá mateřská hvězda na takové teploty, že je můžeme pozorovat v infračervené části spektra, pokud se odstíní svit samotné hvězdy a to kosmický dalekohled Spitzer umí.

Spitzer má v současnosti téměř monopol na výzkum chemického složení vznikajících planetárních systémů a dokonce se mu podařilo nedávno získat také historicky první údaje o složení atmosféry exoplanety. Vraťme se ale k nejnovější zprávě. Za vším jsou John Carr z Naval Research Laboratory (Washington) a Joan Najita z National Optical Astronomy Observatory (Arizona), kteří pro Spitzer vyvinuli novou techniku výzkumu protoplanetárních disků.

„Většina materiálu uvnitř disků je plynná, ale do teď bylo obtížné studovat složení plynu v regionech, kde by se měly tvořit planety, lépe jsou sledovatelné spíše prachové částice“, říká Carr.

Spektrum protoplanetárního disku u hvězdy  AA Tauri
Spektrum protoplanetárního disku u hvězdy AA Tauri
John Carr a Joan Najita se ve své studii zaměřili na plyny v okolí hvězdy AA Tauri, jejíž stáří se odhaduje na méně než jeden milión let. Jedná se o typickou mladou hvězdu s protoplanetárním diskem.

Pomocí kosmického dalekohledu Spitzer se jim podařilo najít stopy jednoduchého molekulového kyanovodíku, acetylenu a oxidu uhličitého. Jako bonbonek navíc byla zjištěna také přítomnost vodní páry.

Spitzer již sice podobné disky pozoroval dříve, ale vždy vše záviselo na tom, jak je disk vůči nám naorientován. Nová metoda ovšem nyní umožní studovat protoplanetární disky u stovek mladých hvězd. Astronomové tak budou moci nalézt odpovědi na některé nezodpovězené otázky: Co se stane později s těmito organickými molekulami v disku? Jsou zničeny, uchovány, nebo se v disku rozšiřují? Uvidíme…

Další skupina vědců hledala pomoci dalekohledu Spitzer stopy vody v okolí mladých hvězd a byla dvakrát úspěšná. Není tedy pochyb o tom, že ve vnějších oblastech protoplanetárních disků se nacházejí molekuly vodní páry. Výzkum chemického složení takovýchto disků je přitom nesmírně důležitý, pomáhá nám lépe pochopit vznik a vývoj planetárních systémů a to včetně naší vlastní sluneční soustavy.

Zdroj: spitzer.caltech.edu

Psáno pro časopis Gliese 2/2008




O autorovi



20. vesmírný týden 2022

20. vesmírný týden 2022

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 5. do 22. 5. 2022. Měsíc bude v úplňku a nastává zatmění, u nás viditelné nízko nad obzorem jako částečné. Přehlídku planet viditelných okem nabízí ranní obloha. Nejjasnější Venuše se úhlově vrací ke Slunci. Lépe je vidět Jupiter a nejvýše jsou ráno Mars a Saturn. Skvrny na povrchu Slunce jsou stále k vidění a aktivita hvězdy je zvýšená. Astronomové publikovali záběr černé díry v centru naší Galaxie. InSight zaznamenala na Marsu dosud nejsilnější otřes. Po dvou startech Falconu 9 v minulém týdnu očekáváme tento týden třetí. ULA plánuje otestovat svoji kosmickou loď Starliner. Vynikající český astronom Ivan Šolc by se letos dožil 95 let.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Carina a sopka

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2022 získal snímek „Carina a sopka“, jehož autorem je Lukáš Veselý Mlhovina Carina, sopečný ostrov La Palma i samotný kráter vulkánu Cumbre Vieja, to vše se vešlo vítězi dubnového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce do jednoho fotografického

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Setkání planetek.

Setkání planetek. Rozměry obrázku jsou 30 x 15 obloukových minut, sever je nahoře, východ vlevo. Planetka (7335) 1989 JA je řazena do typu Apollo a prochází nejblíže Zemi mezi roky 1916 až 2194. V době fotografování byla od Země vzdálena 0.072 au a jasnost měla 13.2 magnitudy. O deset dní později bude o magnitudu jasnější a více než dvakrát blíže, ale na jižní obloze. V roce 1989 ji objevila E. Helinová na Mt. Palomaru. Planetka (15903) Rolandflorrie byla podstatně slabší, asi 17.3 magnitudy a nacházela se ve vzdálenosti 1.385 au od Země. V roce 1997 ji objevil amatérský astronom trpící v dětství Aspergerovým syndromem T. Handley v Burlingtonu (New Jersey) a dal jí jména svých rodičů.

Další informace »