Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Spitzer nalezl vodu a organické sloučeniny v planetární líhni
Petr Kubala Vytisknout článek

Spitzer nalezl vodu a organické sloučeniny v planetární líhni

Protoplanetární disk v představách malíře
Protoplanetární disk v představách malíře
Kosmický dalekohled Spitzer, který pracuje v infračervené části spektra, nalezl v okolí mladé hvězdy stopy vody a jednoduchých organických plynů. Ve zkoumané oblasti okolo hvězdy AA Tauri se formují zárodky budoucích planet.

Infračervená astronomie je vhodným prostředkem k výzkumu protoplanetárních disků okolo hvězd. Tyto disky jsou tvořeny převážně plynem s nepatrnou příměsí prachu. Disk zahřívá mateřská hvězda na takové teploty, že je můžeme pozorovat v infračervené části spektra, pokud se odstíní svit samotné hvězdy a to kosmický dalekohled Spitzer umí.

Spitzer má v současnosti téměř monopol na výzkum chemického složení vznikajících planetárních systémů a dokonce se mu podařilo nedávno získat také historicky první údaje o složení atmosféry exoplanety. Vraťme se ale k nejnovější zprávě. Za vším jsou John Carr z Naval Research Laboratory (Washington) a Joan Najita z National Optical Astronomy Observatory (Arizona), kteří pro Spitzer vyvinuli novou techniku výzkumu protoplanetárních disků.

„Většina materiálu uvnitř disků je plynná, ale do teď bylo obtížné studovat složení plynu v regionech, kde by se měly tvořit planety, lépe jsou sledovatelné spíše prachové částice“, říká Carr.

Spektrum protoplanetárního disku u hvězdy  AA Tauri
Spektrum protoplanetárního disku u hvězdy AA Tauri
John Carr a Joan Najita se ve své studii zaměřili na plyny v okolí hvězdy AA Tauri, jejíž stáří se odhaduje na méně než jeden milión let. Jedná se o typickou mladou hvězdu s protoplanetárním diskem.

Pomocí kosmického dalekohledu Spitzer se jim podařilo najít stopy jednoduchého molekulového kyanovodíku, acetylenu a oxidu uhličitého. Jako bonbonek navíc byla zjištěna také přítomnost vodní páry.

Spitzer již sice podobné disky pozoroval dříve, ale vždy vše záviselo na tom, jak je disk vůči nám naorientován. Nová metoda ovšem nyní umožní studovat protoplanetární disky u stovek mladých hvězd. Astronomové tak budou moci nalézt odpovědi na některé nezodpovězené otázky: Co se stane později s těmito organickými molekulami v disku? Jsou zničeny, uchovány, nebo se v disku rozšiřují? Uvidíme…

Další skupina vědců hledala pomoci dalekohledu Spitzer stopy vody v okolí mladých hvězd a byla dvakrát úspěšná. Není tedy pochyb o tom, že ve vnějších oblastech protoplanetárních disků se nacházejí molekuly vodní páry. Výzkum chemického složení takovýchto disků je přitom nesmírně důležitý, pomáhá nám lépe pochopit vznik a vývoj planetárních systémů a to včetně naší vlastní sluneční soustavy.

Zdroj: spitzer.caltech.edu

Psáno pro časopis Gliese 2/2008




O autorovi



33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »