Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Spitzerův kosmický teleskop zaznamenal světelnou ozvěnu hvězdy, jež byla považována za mrtvou
Veselý Jan Vytisknout článek

Spitzerův kosmický teleskop zaznamenal světelnou ozvěnu hvězdy, jež byla považována za mrtvou

Kombinace dat SST, HST, Chandra
Kombinace dat SST, HST, Chandra
Zdá se, že pozůstatek po hvězdě, jež před 325 až 350 lety vybuchla jako supernova, zdaleka neodpočívá v klidu. Pozoruhodné je, že samotný výbuch supernovy nikdo nezaznamenal, ačkoli mělo jít o očima viditelnou událost. Objekt navíc leží ve známém souhvězdí Kasiopeja, kde by jakákoli změna měla být astronomům nápadná. Zbytek po supernově byl až ve dvacátém století odhalen jako první rádiový zdroj mimo sluneční soustavu. Na nízkých frekvencích je to s výjimkou Slunce dokonce nejintenzivnější rádiový zdroj na obloze. Nese označení Cassiopeia A (Cas A). Objekt vzdálený 8000 světelných roků je současně zdrojem rentgenového záření. Obálka hvězdy odmrštěná při výbuchu supernovy se stále rozpíná rychlostí okolo 6000 km/s, ale neutronová hvězda - stlačené degenerované jádro bývalé hvězdy - byla považována za neaktivní. Při kontrole testovacích snímků získaných Spitzerovým teleskopem však astronomové užasli.

Ačkoli se zdálo být záhadou, že aktivita neutronové hvězdy ustala tak rychle, všichni astronomové již byli smířeni s tím, že neutronová hvězda v jádru zdroje Cas A je už v klidu. Snímky Spitzerova teleskopu však objevily stopy po erupcích, z nichž poslední se udála před padesáti lety. Jeden z nejčastěji pozorovaných objektů na obloze dokázal velice překvapit. Spekuluje se dokonce o tom, že může jít o magnetar, zbytek po hvězdě, jehož povrch se otřásá, praská a v mohutných erupcích uvolňuje obrovská množství energie formou záření gama. Energie je pohlcována plynem, který magnetar obklopuje, a nutí plyn vydávat záření v různých vlnových délkách. Právě infračervenou ozvěnu takových erupcí zaznamenal Spitzerův teleskop.

Když infračervené echo nedávného výbuchu zaznamenané Spitzerovým teleskopem kontrolovaly pozemské dalekohledy, zdálo se, že plyny unikají rychlostí světla. Další pozorování ukázala, že plyny se tak rychle nepohybují, šlo pouze o jakési infračervené prasátko - byly nasvíceny procházejícím zářením. Pokud se ukáže, že Cas A je opravdu magnetar, bude prvním, o kterém víme odkud pochází a kdy vznikl.

Informace o tomto objevu byly zveřejněny tento týden v časopise Science v článku, jehož hlavními autory jsou Oliver Krause a George Rieke z University of Arizona.

Zdroj: www.spitzer.caltech.edu
Kleczek, J. Velká encyklopedie vesmíru, Academia, PHA, 2002

Převzato: www.astrohk.cz




O autorovi

Jan Veselý

Jan Veselý

Zabývá se popularizací astronomie a příbuzných věd. Od roku 2018 pracuje v novém týmu Planetária Praha, kam přesídlil po téměř třiceti letech působení na Hvězdárně a planetáriu v Hradci Králové. Specializuje se především na předpovídání a výpočty výjimečných úkazů na obloze a velmi důkladně se zajímá o planetu Mars a její výzkum. O astronomii, zkoumání vesmíru, ale i vztahu lidí k světu kolem nás píše na blogu (dříve zde), publikuje sloupky v příloze Orientace Lidových novin, články na Neviditelném psu a v časopise Vesmír.

Své studenty na Gymnáziu Boženy Němcové se snaží vést k pochopení, jak (skvěle a jednoduše) funguje vesmír, ať už na úrovni atomu, kuchyně, laboratoře, Sluneční soustavy, Galaxie nebo celé kosmické pavučiny. Kromě fyzikálního pohledu na svět jej zajímá hlasitá hudba (od pankáčů po Šostakoviče), divadlo, opera, výtvarné umění a historie.



18. vesmírný týden 2025

18. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 4. do 4. 5. 2025. Měsíc je v novu a bude dorůstat do první čtvrti, takže jej uvidíme na večerní obloze. Večer můžeme pozorovat Jupiter a Mars, ráno kromě jasné Venuše ještě slabý Saturn (bez prstence). Aktivita Slunce je střední. Sonda Lucy provedla průzkum a poslala fotografie planetky Donaldjohanson. Před 125 lety se narodil Jan Hendrik Oort, který předpověděl existenci sférického oblaku kometárních jader.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce očima i vodíkem

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl   Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Leo Triplet zoom

výřez Leo Triplet (známý také jako M66 Group) je malá skupina galaxií vzdálena asi 35 milionů světelných let v souhvězdí Lva. Tato galaxie se skládá ze spirálních galaxií M65, M66 a NGC 3628

Další informace »