Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Superrychlý pulsar opouští naši Galaxii

Superrychlý pulsar opouští naši Galaxii

pulsarpath.jpg
Mimořádně rychle se pohybující pulsar B1508+55 míří ven z naší Galaxie. Obrovskou rychlost kolem 1100 km/s získal s největší pravděpodobností při svém zrodu před 2,5 milióny roků. V současné době je od Země vzdálen 7700 světelných let.

O objev tohoto "emigrujícího" pulsaru se zasloužil James Cardes, profesor astronomie na Cornell University, jeho bývalý student Shami Chatterjee, nyní pracující na Harvard-Smithsonian Center for Astrophysisc a další spolupracovníci, když se zaměřili na výzkum pulsaru (rychle rotující neutronové hvězdy) B1508+55. K pozorování pulsaru použili soustavu radioteleskopů s dlouhou základnou VLBA (Very Long Baseline Array). Díky "ostrému zraku" soustavy radioteleskopů se jim podařilo velice přesně změřit vzdálenost pulsaru a jeho rychlost.

Následně tým astronomů "vystopoval" zpětně dráhu pulsaru až do místa jeho vzniku. Zjistili, že pulsar B1508+55 se zrodil ve skupině obřích hvězd v souhvězdí Labutě, kde se nachází tak hmotné hvězdy, které musí nevyhnutelně explodovat jako supernovy. Měřením pomocí VLBA bylo zjištěno, že se pulsar pohybuje rychlostí kolem 1100 km/s. To je tak vysoká rychlost, kterou byste vzdálenost z Londýna do New Yorku překonali za 5 sekund.

Předpokládané místo zrodu pulsaru leží v rovině Galaxie. Nová pozorování pomocí VLBA napovídají, že pulsar se pohybuje značnou rychlostí, dostačující k opuštění Galaxie. Od okamžiku exploze supernovy se pulsar přesunul přes jednu třetinu noční oblohy (při pohledu ze Země).

"Astronomové se již nějakou dobu domnívají, že exploze supernovy může udělit mocný impuls vzniklé neutronové hvězdě, avšak nejnovější počítačové modely tohoto procesu nepotvrdily tak vysokou rychlost, která by se blížila pozorovaným hodnotám u pulsaru B1508+55," říká Chatterjee. "To znamená, že tyto modely musíme překontrolovat a možná i opravit, abychom byli schopni vysvětlit naše pozorování," dodává Chatterjee.

VLBA_1.jpg

Toto pozorování pulsaru B1508+55 je jen částí rozsáhlého projektu, jehož cílem je změřit pomocí radioteleskopu VLBA vzdálenosti a rychlosti pohybu pulsarů. Zařízení VLBA se skládá z 10 antén o průměru 25 m, přičemž hmotnost každého radioteleskopu dosahuje 240 tun. Jednotlivé radioteleskopy systému VLBA jsou rozmístěny po celém území USA, od Havajských ostrovů na západě až po Virgin Islands na východě. Pozorování pulsarů probíhá na radiových frekvencích 1,4 a 1,7 GHz.

Zdroj: spaceflightnow a www.nrao.edu
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



39. vesmírný týden 2018

39. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 24. 9. do 30. 9. 2018. Měsíc bude v úplňku. Venuše je nejlépe viditelná ve dne, Jupiter jen večer velmi nízko na jihozápadě. Mars a Saturn jsou nízko v okolí jižního obzoru. Pohlédnout můžeme k dvojici hvězd v souhvězdí Kozoroha, které však nejsou fyzickou dvojhvězdou. Před 10 roky provedl první výstup do kosmu čínský kosmonaut z lodi Šen-čou 7 a SpaceX provedla první úspěšný start rakety Falcon 1. Před 70 lety se narodil československý kosmonaut Vladimír Remek.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Radiant

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2018 obdržel snímek „Radiant“, jehož autorem je Lukáš Veselý   Kdo by je neznal … srpnové padající hvězdy jsou velmi populární i mezi neastronomy. Ostatně, s téměř železnou pravidelností se opakují rok co rok za příjemných prázdninových

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mars

Mars

Další informace »