Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Superrychlý pulsar opouští naši Galaxii

Superrychlý pulsar opouští naši Galaxii

pulsarpath.jpg
Mimořádně rychle se pohybující pulsar B1508+55 míří ven z naší Galaxie. Obrovskou rychlost kolem 1100 km/s získal s největší pravděpodobností při svém zrodu před 2,5 milióny roků. V současné době je od Země vzdálen 7700 světelných let.

O objev tohoto "emigrujícího" pulsaru se zasloužil James Cardes, profesor astronomie na Cornell University, jeho bývalý student Shami Chatterjee, nyní pracující na Harvard-Smithsonian Center for Astrophysisc a další spolupracovníci, když se zaměřili na výzkum pulsaru (rychle rotující neutronové hvězdy) B1508+55. K pozorování pulsaru použili soustavu radioteleskopů s dlouhou základnou VLBA (Very Long Baseline Array). Díky "ostrému zraku" soustavy radioteleskopů se jim podařilo velice přesně změřit vzdálenost pulsaru a jeho rychlost.

Následně tým astronomů "vystopoval" zpětně dráhu pulsaru až do místa jeho vzniku. Zjistili, že pulsar B1508+55 se zrodil ve skupině obřích hvězd v souhvězdí Labutě, kde se nachází tak hmotné hvězdy, které musí nevyhnutelně explodovat jako supernovy. Měřením pomocí VLBA bylo zjištěno, že se pulsar pohybuje rychlostí kolem 1100 km/s. To je tak vysoká rychlost, kterou byste vzdálenost z Londýna do New Yorku překonali za 5 sekund.

Předpokládané místo zrodu pulsaru leží v rovině Galaxie. Nová pozorování pomocí VLBA napovídají, že pulsar se pohybuje značnou rychlostí, dostačující k opuštění Galaxie. Od okamžiku exploze supernovy se pulsar přesunul přes jednu třetinu noční oblohy (při pohledu ze Země).

"Astronomové se již nějakou dobu domnívají, že exploze supernovy může udělit mocný impuls vzniklé neutronové hvězdě, avšak nejnovější počítačové modely tohoto procesu nepotvrdily tak vysokou rychlost, která by se blížila pozorovaným hodnotám u pulsaru B1508+55," říká Chatterjee. "To znamená, že tyto modely musíme překontrolovat a možná i opravit, abychom byli schopni vysvětlit naše pozorování," dodává Chatterjee.

VLBA_1.jpg

Toto pozorování pulsaru B1508+55 je jen částí rozsáhlého projektu, jehož cílem je změřit pomocí radioteleskopu VLBA vzdálenosti a rychlosti pohybu pulsarů. Zařízení VLBA se skládá z 10 antén o průměru 25 m, přičemž hmotnost každého radioteleskopu dosahuje 240 tun. Jednotlivé radioteleskopy systému VLBA jsou rozmístěny po celém území USA, od Havajských ostrovů na západě až po Virgin Islands na východě. Pozorování pulsarů probíhá na radiových frekvencích 1,4 a 1,7 GHz.

Zdroj: spaceflightnow a www.nrao.edu
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS).

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS). Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Nastupující nízká oblačnost, přicházející od východu, znemožnila pořídit všech 60 plánovaných expozic, použitelných zůstalo jen 17. Přesto se kometu nízko nad obzorem (zhruba 11 stupňů) podařilo zachytit.

Další informace »