Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Superrychlý pulsar opouští naši Galaxii

Superrychlý pulsar opouští naši Galaxii

pulsarpath.jpg
Mimořádně rychle se pohybující pulsar B1508+55 míří ven z naší Galaxie. Obrovskou rychlost kolem 1100 km/s získal s největší pravděpodobností při svém zrodu před 2,5 milióny roků. V současné době je od Země vzdálen 7700 světelných let.

O objev tohoto "emigrujícího" pulsaru se zasloužil James Cardes, profesor astronomie na Cornell University, jeho bývalý student Shami Chatterjee, nyní pracující na Harvard-Smithsonian Center for Astrophysisc a další spolupracovníci, když se zaměřili na výzkum pulsaru (rychle rotující neutronové hvězdy) B1508+55. K pozorování pulsaru použili soustavu radioteleskopů s dlouhou základnou VLBA (Very Long Baseline Array). Díky "ostrému zraku" soustavy radioteleskopů se jim podařilo velice přesně změřit vzdálenost pulsaru a jeho rychlost.

Následně tým astronomů "vystopoval" zpětně dráhu pulsaru až do místa jeho vzniku. Zjistili, že pulsar B1508+55 se zrodil ve skupině obřích hvězd v souhvězdí Labutě, kde se nachází tak hmotné hvězdy, které musí nevyhnutelně explodovat jako supernovy. Měřením pomocí VLBA bylo zjištěno, že se pulsar pohybuje rychlostí kolem 1100 km/s. To je tak vysoká rychlost, kterou byste vzdálenost z Londýna do New Yorku překonali za 5 sekund.

Předpokládané místo zrodu pulsaru leží v rovině Galaxie. Nová pozorování pomocí VLBA napovídají, že pulsar se pohybuje značnou rychlostí, dostačující k opuštění Galaxie. Od okamžiku exploze supernovy se pulsar přesunul přes jednu třetinu noční oblohy (při pohledu ze Země).

"Astronomové se již nějakou dobu domnívají, že exploze supernovy může udělit mocný impuls vzniklé neutronové hvězdě, avšak nejnovější počítačové modely tohoto procesu nepotvrdily tak vysokou rychlost, která by se blížila pozorovaným hodnotám u pulsaru B1508+55," říká Chatterjee. "To znamená, že tyto modely musíme překontrolovat a možná i opravit, abychom byli schopni vysvětlit naše pozorování," dodává Chatterjee.

VLBA_1.jpg

Toto pozorování pulsaru B1508+55 je jen částí rozsáhlého projektu, jehož cílem je změřit pomocí radioteleskopu VLBA vzdálenosti a rychlosti pohybu pulsarů. Zařízení VLBA se skládá z 10 antén o průměru 25 m, přičemž hmotnost každého radioteleskopu dosahuje 240 tun. Jednotlivé radioteleskopy systému VLBA jsou rozmístěny po celém území USA, od Havajských ostrovů na západě až po Virgin Islands na východě. Pozorování pulsarů probíhá na radiových frekvencích 1,4 a 1,7 GHz.

Zdroj: spaceflightnow a www.nrao.edu
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »