Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  V souhvězdí Štíra vybuchla velmi jasná nova

V souhvězdí Štíra vybuchla velmi jasná nova

nova_scorpii_mapka.jpg
Kdo si ráno přivstane, může spatřit v souhvězdí Štíra novou hvězdu. Objevena byla 4. února a dosáhla takové jasnosti, že je vidět i okem bez dalekohledu. To se stává nanejvýš jednou za několik let. Pomalu slábne, ale pořád je vidět na hranici pozorovatelnosti okem.

Tisková zpráva České astronomické společnosti z 21. února 2007

Novu objevil nejprve japonský astronom Yukio Samuraj a o dvanáct minut později nezávisle další japonský pozorovatel Yuji Nakanuta. Za objevitele jsou tedy považováni oba dva. Ostatně o obou pozorováních byl celý svět informován ve stejnou dobu. Ještě v noci ze 4. na 5. února vyšlo další číslo Cirkuláře Mezinárodní astronomické unie, kde byl objev zveřejněn. Hvězda dostala označení Nova Scorpii 2007 a následně i V1280 Sco.

Výjimečná jasnost novy je příležitostí pro pozorování z vesmíru. V současné době je naplánováno pozorování této novy družicemi Chandra, Swift a INTEGRAL. Všechny se věnují zejména zdrojům rentgenového a gama záření z vesmíru.

Rekordní jasnost

Pozorování proměnné hvězdy
Pozorování proměnné hvězdy
V době objevu 4. února byla nova vidět už pomocí malého dalekohledu, ale její jasnost se nadále zvyšovala. Nejvýrazněji hvězda svítila 16. února, kdy dosáhla takové jasnosti, že byla pohodlně vidět okem i bez dalekohledu. Samozřejmě jen v místech s nízkým světelným znečištěním. Od té doby pomalu slábne, ale stále ji za vynikajících podmínek můžete spatřit pouhým okem.

Vývoj jasnosti novy dokumentuje tzv. světelná křivka, kterou astronomové kreslí pro každou proměnnou hvězdu. Modré body v ní představují jednotlivá pozorování amatérských astronomů. Čím výše bod v grafu leží, tím je hvězda jasnější. Můžeme vidět plynulý nárůst jasnosti od 8. února až do 16. února. Od té doby jasnost pozvolna klesá výrazně pomalejším tempem, než jakým probíhalo zjasňování. To je u nov naprosto normální a charakteristický jev.

Proč vybuchla?

Takto jasná nova jako je Nova Scorpii 2007 vzplane na obloze jen jednou za několik let. Princip výbuchu dnes astronomové znají už velmi dobře. Nova je ve skutečnosti dvojhvězdou. Dvě hvězdy kolem sebe obíhají v těsné blízkosti a vzájemně se ovlivňují. Jedna z hvězd je bílý trpaslík, tedy vyhořelá hvězda na sklonku svého života. Svou gravitační silou doslova „vysává“ z druhé složky dvojhvězdy část její atmosféry. Ta se pomalu nabaluje na povrch bílého trpaslíka a vzniká vodíková vrstva. Proces nabalování pokračuje do doby, než se materiál dostatečně stlačí a zahřeje. Potom dojde k jevu, který nazýváme termonukleární reakce na povrchu bílého trpaslíka. Je to v podstatě obdoba výbuchu vodíkové bomby. Celá vodíková slupka se na bílém trpaslíku najednou zapálí a rozsvítí. To je okamžik, kdy se prudce zvýší jasnost hvězdy a my ji pozorujeme jako novu. Po několik týdnů až měsíců se pak jasnost postupně vrací k normálu.

Jak ji najít?

Nova se nachází 32° pod nebeským rovníkem, takže je poměrně nízko nad obzorem i při nejvýhodnějších podmínkách, které nastávají ráno. Těsně před svítáním se nova nachází nad jižním obzorem a komu ve výhledu brání stromy nebo kopec, nemůže ji spatřit. Komu se poštěstí najít dobrý výhled k obzoru, může najít novu podle planety Jupiter a jasné hvězdy Antares. Jupiter je ráno nejjasnějším objektem na obloze a dá se snadno najít. Vpravo šikmo pod ním je Antares, nejjasnější hvězda souhvězdí Štíra. Tu poznáme podle nápadné naoranžovělé až červené barvy. Nova pak tvoří s těmito dvěma objekty třetí vrchol trojúhelníku. Velmi blízko nově je také hvězda Epsilon Sco. Přesná pozice je znázorněna na mapce České astronomické společnosti.

nova_mapka_aavso.gif
Pro pozorování novy vydala Americká asociace pozorovatelů proměnných hvězd mapku. Na ní je prázdným kotoučkem vyznačena poloha novy mezi okolními hvězdami. Úsečkami jsou oddělena jednotlivá souhvězdí na obloze, nejjasnější hvězdy jsou označeny písmeny řecké abecedy a dvoumístná čísla označují jasnosti vybraných hvězd. Mapka je vyrobena pro zkušené pozorovatele, kteří se na obloze dokáží dobře zorientovat a znají polohu i tvar souhvězdí. Pro veřejnost je těžkým úkolem najít samotné souhvězdí Štíra, protože z našich zeměpisných šířek je vidět jen velmi malou část roku a navíc ne celé.

Tisková zpráva je dostupná ve formátu MS Word.




O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »