Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  V838 Mon - další model vysvětlující její nezvyklé chování

V838 Mon - další model vysvětlující její nezvyklé chování

Dosud veškeré astrofyzikální modely předpokládaly, že zdrojem energie pro V838 Mon byly překotné termonukleární reakce. Dle názoru Izraelce Sokera a Poláka Tylenda dokáže poskytnout pro zjasnění dostatek energie také přeměna gravitační energie získaná dopadem materiálu na centrální hvězdu, respektive spojení dvou hvězd podobně jako v případě modrých opozdilců (příslušníci hvězdokup, jejichž stáří a hmotnost vylučuje, aby vznikli současně se zbytkem hvězdokupy).

V838 Mon se před zjasněním podle jejich názoru sestávala ze dvou hvězd hlavní posloupnosti, jedna spektrálního typu F a hmotnosti přibližně 1.5 Mo a druhá o hmotnosti 0.1 až 0.5 Mo. Hvězdy se nacházely velmi blízko sebe a jejich splynutím došlo k výraznému nárůstu jasnosti a zvětšení poloměru výsledné hvězdy, při čemž se zachovala relativně nízká efektivní teplota. Následné pomalé chladnutí a zmenšování poloměru bylo také pozorováno.

obalka V 838 MonModel velice dobře popisuje změny fyzikálních parametrů, ale původ mlhoviny pozorované kolem V838 Mon už z něj přímo nevyplývá. Autoři předpokládají, že se jedná o pozůstatek zárodečné mlhoviny nebo že jedna z hvězd už v minulosti ztrácela hmotu. Situaci dále komplikují oblouky a prstýnky pozorované pomocí HST (viz obr.). Názory jiných astronomů považují tyto prstýnky za hmotu vyvrženou V838 Mon při podobných výbuších v minulosti.

Záhada jménem V838 Mon tak stále i přes značné úsilí astronomů zůstává nevyřešena.

Plnou verzi článku Sokera a Tylenda je možno získat na http://arXiv.org/abs/astro-ph/0210463

Články o V838 Mon publikované na serveru www.astro.cz:
Obálka okolo V838Mon
HST pozoroval V838Mon
Proběhlo již třetí zjasnění V838 Mon
V838 Mon pouhým okem
Průběh zjasnění proměnné hvězdy V838 Mon
Vzplanutí V838 Mon




O autorovi



42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »