Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  V838 Mon - další model vysvětlující její nezvyklé chování

V838 Mon - další model vysvětlující její nezvyklé chování

Dosud veškeré astrofyzikální modely předpokládaly, že zdrojem energie pro V838 Mon byly překotné termonukleární reakce. Dle názoru Izraelce Sokera a Poláka Tylenda dokáže poskytnout pro zjasnění dostatek energie také přeměna gravitační energie získaná dopadem materiálu na centrální hvězdu, respektive spojení dvou hvězd podobně jako v případě modrých opozdilců (příslušníci hvězdokup, jejichž stáří a hmotnost vylučuje, aby vznikli současně se zbytkem hvězdokupy).

V838 Mon se před zjasněním podle jejich názoru sestávala ze dvou hvězd hlavní posloupnosti, jedna spektrálního typu F a hmotnosti přibližně 1.5 Mo a druhá o hmotnosti 0.1 až 0.5 Mo. Hvězdy se nacházely velmi blízko sebe a jejich splynutím došlo k výraznému nárůstu jasnosti a zvětšení poloměru výsledné hvězdy, při čemž se zachovala relativně nízká efektivní teplota. Následné pomalé chladnutí a zmenšování poloměru bylo také pozorováno.

obalka V 838 MonModel velice dobře popisuje změny fyzikálních parametrů, ale původ mlhoviny pozorované kolem V838 Mon už z něj přímo nevyplývá. Autoři předpokládají, že se jedná o pozůstatek zárodečné mlhoviny nebo že jedna z hvězd už v minulosti ztrácela hmotu. Situaci dále komplikují oblouky a prstýnky pozorované pomocí HST (viz obr.). Názory jiných astronomů považují tyto prstýnky za hmotu vyvrženou V838 Mon při podobných výbuších v minulosti.

Záhada jménem V838 Mon tak stále i přes značné úsilí astronomů zůstává nevyřešena.

Plnou verzi článku Sokera a Tylenda je možno získat na http://arXiv.org/abs/astro-ph/0210463

Články o V838 Mon publikované na serveru www.astro.cz:
Obálka okolo V838Mon
HST pozoroval V838Mon
Proběhlo již třetí zjasnění V838 Mon
V838 Mon pouhým okem
Průběh zjasnění proměnné hvězdy V838 Mon
Vzplanutí V838 Mon




O autorovi

Ondřej Pejcha

Ondřej Pejcha

Ondřej Pejcha je docent astrofyziky na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy, kde se zabývá teoretickým výzkumem a numerickými simulacemi hvězd, dvojhvězd a jejich výbuchů. Doktorát získal v roce 2013 na Ohio State University a do roku 2017 působil na Princeton University jako NASA Hubble a Lyman Spitzer Jr. Fellow.



43. vesmírný týden 2026

43. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. do 25. října 2026. Měsíc po první čtvrti přibývá k úplňku, který nastane až v pondělí 26. října. Mezitím bude ještě tmavé ráno 22. října, kdy nastává maximum meteorického roje Orionidy, tvořeného částicemi Hallyeovy komety. Večer je vidět Saturn, ráno Mars s Jupiterem. Venuše prochází na denní obloze zdánlivě pod slunečním kotoučem a 24. října bude v dolní konjunkci. V pondělí 19. října má z Tanegašimy odstartovat japonská sonda MMX určená k průzkumu Marsovských měsíců. Před 425 lety zemřel v Praze Tycho Brahe. V neděli 25. října ve 3:00 SELČ se čas mění na 2:00 SEČ.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN1251

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče „LDN 1251“ Hluboko v souhvězdí Cefea, v oblasti oblohy bohaté na mezihvězdný prach a plyn, se nachází objekt označený jako LDN 1251. Na první pohled připomíná prázdnou, téměř černou skvrnu na pozadí vzdálených hvězd. Ve

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mars a hvězdokupa Jesličky

Mars poblíž otevřené hvězdokupy M44 Jesličky v souhvězdí Raka.

Další informace »