Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  V838 Mon - další model vysvětlující její nezvyklé chování

V838 Mon - další model vysvětlující její nezvyklé chování

Dosud veškeré astrofyzikální modely předpokládaly, že zdrojem energie pro V838 Mon byly překotné termonukleární reakce. Dle názoru Izraelce Sokera a Poláka Tylenda dokáže poskytnout pro zjasnění dostatek energie také přeměna gravitační energie získaná dopadem materiálu na centrální hvězdu, respektive spojení dvou hvězd podobně jako v případě modrých opozdilců (příslušníci hvězdokup, jejichž stáří a hmotnost vylučuje, aby vznikli současně se zbytkem hvězdokupy).

V838 Mon se před zjasněním podle jejich názoru sestávala ze dvou hvězd hlavní posloupnosti, jedna spektrálního typu F a hmotnosti přibližně 1.5 Mo a druhá o hmotnosti 0.1 až 0.5 Mo. Hvězdy se nacházely velmi blízko sebe a jejich splynutím došlo k výraznému nárůstu jasnosti a zvětšení poloměru výsledné hvězdy, při čemž se zachovala relativně nízká efektivní teplota. Následné pomalé chladnutí a zmenšování poloměru bylo také pozorováno.

obalka V 838 MonModel velice dobře popisuje změny fyzikálních parametrů, ale původ mlhoviny pozorované kolem V838 Mon už z něj přímo nevyplývá. Autoři předpokládají, že se jedná o pozůstatek zárodečné mlhoviny nebo že jedna z hvězd už v minulosti ztrácela hmotu. Situaci dále komplikují oblouky a prstýnky pozorované pomocí HST (viz obr.). Názory jiných astronomů považují tyto prstýnky za hmotu vyvrženou V838 Mon při podobných výbuších v minulosti.

Záhada jménem V838 Mon tak stále i přes značné úsilí astronomů zůstává nevyřešena.

Plnou verzi článku Sokera a Tylenda je možno získat na http://arXiv.org/abs/astro-ph/0210463

Články o V838 Mon publikované na serveru www.astro.cz:
Obálka okolo V838Mon
HST pozoroval V838Mon
Proběhlo již třetí zjasnění V838 Mon
V838 Mon pouhým okem
Průběh zjasnění proměnné hvězdy V838 Mon
Vzplanutí V838 Mon




O autorovi

Ondřej Pejcha

Ondřej Pejcha

Ondřej Pejcha je docent astrofyziky na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy, kde se zabývá teoretickým výzkumem a numerickými simulacemi hvězd, dvojhvězd a jejich výbuchů. Doktorát získal v roce 2013 na Ohio State University a do roku 2017 působil na Princeton University jako NASA Hubble a Lyman Spitzer Jr. Fellow.



4. vesmírný týden 2026

4. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 1. do 25. 1. 2026. Měsíc je mezi novem a první čtvrtí. Saturn s Neptunem jsou večer na jihozápadě, Uran je nejvýše a nad jihovýchodem je jasný Jupiter. Tři nejmenší planety jsou v zorném poli koronografu SOHO. Aktivita Slunce je zvýšená a nelze vyloučit ani slabší polární záře. Kromě komety 24P/Schaumasse, viditelné nejlépe v druhé polovině noci, připomínáme také zmínku o nadějných kometách jarní oblohy. S blížící se misí Artemis II kolem Měsíce jsme mohli na Floridě zaznamenat vývoz rakety SLS i s mobilní startovní věží na startovní rampu. Před 20 lety startovala na svou misi sonda New Horizons, tehdy ještě k planetě Pluto. Před 40 lety snímal Voyager 2 zblízka Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M27 přes 1.54m Dánský dalekohled, La Silla

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2025 obdržel snímek autorů Kamil Hornoch a Martin Myslivec s názvem M27 – Dumbbell Nebula Kalendář ukazuje datum 14. srpna 1758 a francouzský astronom Charles Messier na observatoři v Hôtel de Cluny v Paříži pátrá po Halleyově kometě. Pátrá však již

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Benecko ohnisko 16mm

Polární záře z Benecka - první den jsem bohužel propásl :-(. V pozadí hřeben Krkonoš s dominantou Kotel

Další informace »