Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Vybuchne v létě hvězda T Coronae Borealis?

Vybuchne v létě hvězda T Coronae Borealis?

Akrece materiálu z červeného obra na bílého trpaslíka
Autor: Credit: NASA/CXC/Texas Tech/T. Maccarone Illustration: NASA/CXC/M. Weiss

Předvídat vzplanutí novy je velice problematické, a proto se vždy jedná o překvapivou a neočekávanou událost. Výjimkou, potvrzující pravidlo, jsou v tomto případě velice vzácné tzv. rekurentní novy. Jednou z nich je i T Coronae Borealis, náležící do souhvězdí Severní koruna.

Jedná se o hvězdu pohybující se svou jasností kolem 10 mag, takže je pohodlně vidět i malými dalekohledy. V roce 1866 (12. května) ji však John Birmingham sledoval jako objekt s jasností 2,5 mag, tedy srovnatelný např. s jasností hvězd Velkého vozu. Opakované vzplanutí pak astronomové zaznamenali 9. února 1946, při němž hvězda zjasnila ke 3 mag. Ze starých kronik není vyloučeno, že k obdobným nárůstům jasnosti T CrB došlo i v letech 1217 a 1787.

T Coronae Borealis (souřadnice: RA 15h 59m 30,2s; Dec 25° 55´ 12,6“) je dvojhvězdný systém tvořený velkou chladnou složku a menší horkou složku. Chladnou složku tvoří červený obr, který přenáší materiál na horkou složku, bílého trpaslíka obklopeného akrečním diskem. Systém je ukrytý v hustém oblaku materiálu z červeného obra. Když je dvojice v klidu, červený obr svým jasem dominuje a systém se jeví jako obří hvězda spektrální třídy M3. Bílý trpaslík přispívá určitou emisí převážně v ultrafialové části spektra. Materiál z červeného obra ale neproudí rovnoměrně, a tak jasnost dvojhvězdy jako celku v průběhu let kolísá. Když se na bílém trpaslíku nahromadí dostatek hmoty, překročí jeho teplota kritickou mez a dojde k zapálení termojaderných reakcí. Jasnost hvězdy se neuvěřitelně zvýší a my sledujeme tzv. výbuch novy. K tomu došlo u T CrB už několikrát.

Světelná křivka T CrB v letech před i po výbuchu 1946. Autor: AAVSO
Světelná křivka T CrB v letech před i po výbuchu 1946.
Autor: AAVSO
Popsané bouřlivé periodě, jak se zdá, u T CrB předchází určité opakující se chování systému. Dne 20. dubna 2016 došlo ke zjasnění, které narůstalo již od února 2015 z magnitudy 10,5 na přibližně 9,2. Podobná událost byla hlášena v roce 1938, po které následovalo výše zmiňované vzplanutí v roce 1946. Do června 2018 hvězda mírně pohasla, ale stále zůstávala na neobvykle vysoké úrovni aktivity. Následně na přelomu zimy a jara 2023 snížila T CrB svoji jasnost až na 12,3 mag. Podobnou situaci zaznamenali astronomové i v roce před výbuchem roku 1946. To vede odborníky k závěru, že ke vzplanutí této rekurentní novy pravděpodobně dojde mezi květnem a zářím 2024.

Jistě tedy bude zajímavé sledovat vývoj změn jasu této vzácné dvojhvězdy. Souhvězdí Severní koruny vrcholí na jihu (h = 66°) kolem půl jedenácté večer na začátku července. Čas kulminace se postupně posouvá na časnější hodiny, takže začátkem srpna je to již kolem 20:30 SELČ a počátkem září dokonce už v 18:20 SELČ. Souhvězdí je ovšem vysoko na obloze, takže i po prázdninách bude nad západem pozorovatelné ještě po půlnoci.

Pro zájemce o pozorování uvádíme mapku AAVSO s vyznačením jasností srovnávacích hvězd.

Mapka okolí T CrB Autor: AAVSO
Mapka okolí T CrB
Autor: AAVSO




O autorovi

Karel Halíř

Karel Halíř

Astronom a popularizátor astronomie, ředitel Hvězdárny v Rokycanech a aktivní člen Zákrytové a astrometrické sekce ČAS. Pravidelně podává pod hlavičkou společnosti informace o těch nejzajímavějších úkazech nejen ze světa zákrytů hvězd Měsícem nebo planetkami. Informace rozesílá především formou zákrytových zpravodajů nebo populárním nepravidelným zpravodajem "Dneska by to možná šlo...". Pro odběr zpravodajů a alertů jej kontaktujte na stránkách rokycanské hvězdárny.

Štítky: T Coronae Borealis


21. vesmírný týden 2025

21. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 5. do 25. 5. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti a potká se s ranními planetami. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je zvýšená a minulý týden jsme shlédli několik velmi silných erupcí během jediného dne. Připravuje se devátý testovací let Super Heavy Starship. Europa Clipper si osahal Mars. Před 115 lety Země prošla ohonem Halleyovy komety a spustil se tak jeden z prvních velkých hoaxů o zamoření atmosféry kyanidem.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Světelná stopa ISS

Světelná stopa ISS

Další informace »