Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Vybuchne v létě hvězda T Coronae Borealis?

Vybuchne v létě hvězda T Coronae Borealis?

Akrece materiálu z červeného obra na bílého trpaslíka
Autor: Credit: NASA/CXC/Texas Tech/T. Maccarone Illustration: NASA/CXC/M. Weiss

Předvídat vzplanutí novy je velice problematické, a proto se vždy jedná o překvapivou a neočekávanou událost. Výjimkou, potvrzující pravidlo, jsou v tomto případě velice vzácné tzv. rekurentní novy. Jednou z nich je i T Coronae Borealis, náležící do souhvězdí Severní koruna.

Jedná se o hvězdu pohybující se svou jasností kolem 10 mag, takže je pohodlně vidět i malými dalekohledy. V roce 1866 (12. května) ji však John Birmingham sledoval jako objekt s jasností 2,5 mag, tedy srovnatelný např. s jasností hvězd Velkého vozu. Opakované vzplanutí pak astronomové zaznamenali 9. února 1946, při němž hvězda zjasnila ke 3 mag. Ze starých kronik není vyloučeno, že k obdobným nárůstům jasnosti T CrB došlo i v letech 1217 a 1787.

T Coronae Borealis (souřadnice: RA 15h 59m 30,2s; Dec 25° 55´ 12,6“) je dvojhvězdný systém tvořený velkou chladnou složku a menší horkou složku. Chladnou složku tvoří červený obr, který přenáší materiál na horkou složku, bílého trpaslíka obklopeného akrečním diskem. Systém je ukrytý v hustém oblaku materiálu z červeného obra. Když je dvojice v klidu, červený obr svým jasem dominuje a systém se jeví jako obří hvězda spektrální třídy M3. Bílý trpaslík přispívá určitou emisí převážně v ultrafialové části spektra. Materiál z červeného obra ale neproudí rovnoměrně, a tak jasnost dvojhvězdy jako celku v průběhu let kolísá. Když se na bílém trpaslíku nahromadí dostatek hmoty, překročí jeho teplota kritickou mez a dojde k zapálení termojaderných reakcí. Jasnost hvězdy se neuvěřitelně zvýší a my sledujeme tzv. výbuch novy. K tomu došlo u T CrB už několikrát.

Světelná křivka T CrB v letech před i po výbuchu 1946. Autor: AAVSO
Světelná křivka T CrB v letech před i po výbuchu 1946.
Autor: AAVSO
Popsané bouřlivé periodě, jak se zdá, u T CrB předchází určité opakující se chování systému. Dne 20. dubna 2016 došlo ke zjasnění, které narůstalo již od února 2015 z magnitudy 10,5 na přibližně 9,2. Podobná událost byla hlášena v roce 1938, po které následovalo výše zmiňované vzplanutí v roce 1946. Do června 2018 hvězda mírně pohasla, ale stále zůstávala na neobvykle vysoké úrovni aktivity. Následně na přelomu zimy a jara 2023 snížila T CrB svoji jasnost až na 12,3 mag. Podobnou situaci zaznamenali astronomové i v roce před výbuchem roku 1946. To vede odborníky k závěru, že ke vzplanutí této rekurentní novy pravděpodobně dojde mezi květnem a zářím 2024.

Jistě tedy bude zajímavé sledovat vývoj změn jasu této vzácné dvojhvězdy. Souhvězdí Severní koruny vrcholí na jihu (h = 66°) kolem půl jedenácté večer na začátku července. Čas kulminace se postupně posouvá na časnější hodiny, takže začátkem srpna je to již kolem 20:30 SELČ a počátkem září dokonce už v 18:20 SELČ. Souhvězdí je ovšem vysoko na obloze, takže i po prázdninách bude nad západem pozorovatelné ještě po půlnoci.

Pro zájemce o pozorování uvádíme mapku AAVSO s vyznačením jasností srovnávacích hvězd.

Mapka okolí T CrB Autor: AAVSO
Mapka okolí T CrB
Autor: AAVSO




O autorovi

Karel Halíř

Karel Halíř

Astronom a popularizátor astronomie, ředitel Hvězdárny v Rokycanech a aktivní člen Zákrytové a astrometrické sekce ČAS. Pravidelně podává pod hlavičkou společnosti informace o těch nejzajímavějších úkazech nejen ze světa zákrytů hvězd Měsícem nebo planetkami. Informace rozesílá především formou zákrytových zpravodajů nebo populárním nepravidelným zpravodajem "Dneska by to možná šlo...". Pro odběr zpravodajů a alertů jej kontaktujte na stránkách rokycanské hvězdárny.

Štítky: T Coronae Borealis


32. vesmírný týden 2026

32. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 8. do 9. 8. 2026. Měsíc bude vidět nad ránem spolu s většinou planet a bude v poslední čtvrti. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko. Ráno uvidíme Merkur, Mars, Saturn, Uran i Neptun. Aktivita Slunce je spíše nízká, ale může se občas zvýšit. Na obloze létá dost meteorů, většina budou postupně Perseidy. Starship stále pluje, Falcon 9 uskutečnil již 90 startů v roce 2026. Na ISS se chystá výstup do volného kosmu. Startovat má japonská raketa H-3. Před 100 lety se narodil český astronom Vladimír Vanýsek. Před 50 lety začala mise Vikingu 2 u Marsu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Obálky kolem kataklysmatické hvězdy Z Cam, první SR/ČR kolektivní astrofotografie

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2026 obdržel snímek Karla Kolomazníka s kolektivem „Obálky kolem kataklyzmatické hvězdy Z Cam“ Vítězná fotografie červnového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce je v rámci dosavadní soutěže poněkud netradiční. I když jsme již měli snímky s více

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

10pTempel2

zpracované kometární i hvězdné provedení

Další informace »