Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Vznikající planetární soustava AU Mic

Vznikající planetární soustava AU Mic

AU Mic.jpg
V současné době je známo více než 100 tzv. exoplanet, tj. planet mimo naši sluneční soustavu. Daří se také objevovat vznikající planetární soustavy kolem mladých hvězd. Od objevu prvního protoplanetárního disku u hvězdy Beta Pictoris uplynulo již 20 let. Nejnovější objev se podařil týmu astronomů University of Hawaii, používající dalekohled o průměru 2.2 m.

Cirkumstelární disk byl objeven u blízké mladé hvězdy AU Mic v souhvězdí Mikroskopu (Microscopium). Na přiloženém obrázku ve viditelném světle je patrno, že disk je k Zemi natočen "bokem". Byl odhalen díky rozptylu světla na malých prachových zrníčkách. Okraj disku se rozprostírá do vzdálenosti přibližně 210 astronomických jednotek AU (1 AU = 150 000 000 km).

Intenzívní záření hvězdy je odstíněno neprůhlednou maskou na čtyřech držácích (viz tmavé plochy na obrázku - kotouček a kříž). Jedná se v podstatě o obdobu koronografu, který umožňuje pozorování slunečních protuberancí. To umožnilo detekovat slabě zářící disk. Detailní analýza záření hvězdy AU Mic naznačuje, že vnitřní část disku je "vyčištěna" od prachu, což je možno považovat za nepřímý důkaz vzniku planet poblíž hvězdy.

Hvězda AU Mic je vzdálena od Země 33 světelné roky. Jedná se o slabou červenou hvězdu, jejíž hmotnost dosahuje pouze 50% hmotnosti našeho Slunce. Množství vyzářené energie činí pouze 10% svítivosti Slunce. Hvězda tedy patří mezi tzv. červené trpaslíky. Jsou to velmi rozšířené hvězdy ve vesmíru, představující asi 85% všech hvězd. Dřívější výzkumy vedly k závěru, že stáří hvězdy je pouze 12 miliónů roků (pro srovnání stáří Slunce je 4.6 miliardy let).

Při pozorování hvězdy AU Mic se astronomové obrazně řečeno "přenesli v čase" do minulosti - podobně patrně vznikala i naše sluneční soustava. Pozorování naznačují, že prachová zrníčka se nacházejí pouze ve velkých vzdálenostech od hvězdy; v prostoru do vzdálenosti 17 AU zcela chybí. Pro porovnání: planeta Uran obíhá kolem Slunce ve vzdálenosti 19 AU. Předpokládají se další výzkumy, mj. i pomocí Hubblova kosmického teleskopu (HST).

Zdroj: spaceref.com




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



30. vesmírný týden 2024

30. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 22. 7. do 28. 7. 2024. Měsíc po úplňku je vidět především v druhé polovině noci a dopoledne. Planety jsou nejlépe vidět ráno a Saturn už od půlnoci. Zlepšuje se už i viditelnost Marsu s Jupiterem. Aktivita Slunce je na střední úrovni. Po večerních přeletech ISS tu máme její přelety přes Slunce a Měsíc. Sledujeme dění kolem návratu Falconů do služby i kolem lodi Starliner. Uplynulo 105 let od narození významného českého astronoma Luboše Perka, který zemřel teprve nedávno ve věku 101 let.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Oblouk polární záře nad Mikulovem a Svatým kopečkem

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2024 obdržel snímek „Oblouk polární záře nad Mikulovem a Svatým kopečkem“, jehož autorem je Vlastimil Vojáček.     Polární záře. Kdo by ji neznal. Byť třeba jen ze slavné divadelní hry Divadla Járy Cimrmana „Dobytí severního

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Sluneční skvrny

Další informace »