Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Vznikající planetární soustava AU Mic

Vznikající planetární soustava AU Mic

AU Mic.jpg
V současné době je známo více než 100 tzv. exoplanet, tj. planet mimo naši sluneční soustavu. Daří se také objevovat vznikající planetární soustavy kolem mladých hvězd. Od objevu prvního protoplanetárního disku u hvězdy Beta Pictoris uplynulo již 20 let. Nejnovější objev se podařil týmu astronomů University of Hawaii, používající dalekohled o průměru 2.2 m.

Cirkumstelární disk byl objeven u blízké mladé hvězdy AU Mic v souhvězdí Mikroskopu (Microscopium). Na přiloženém obrázku ve viditelném světle je patrno, že disk je k Zemi natočen "bokem". Byl odhalen díky rozptylu světla na malých prachových zrníčkách. Okraj disku se rozprostírá do vzdálenosti přibližně 210 astronomických jednotek AU (1 AU = 150 000 000 km).

Intenzívní záření hvězdy je odstíněno neprůhlednou maskou na čtyřech držácích (viz tmavé plochy na obrázku - kotouček a kříž). Jedná se v podstatě o obdobu koronografu, který umožňuje pozorování slunečních protuberancí. To umožnilo detekovat slabě zářící disk. Detailní analýza záření hvězdy AU Mic naznačuje, že vnitřní část disku je "vyčištěna" od prachu, což je možno považovat za nepřímý důkaz vzniku planet poblíž hvězdy.

Hvězda AU Mic je vzdálena od Země 33 světelné roky. Jedná se o slabou červenou hvězdu, jejíž hmotnost dosahuje pouze 50% hmotnosti našeho Slunce. Množství vyzářené energie činí pouze 10% svítivosti Slunce. Hvězda tedy patří mezi tzv. červené trpaslíky. Jsou to velmi rozšířené hvězdy ve vesmíru, představující asi 85% všech hvězd. Dřívější výzkumy vedly k závěru, že stáří hvězdy je pouze 12 miliónů roků (pro srovnání stáří Slunce je 4.6 miliardy let).

Při pozorování hvězdy AU Mic se astronomové obrazně řečeno "přenesli v čase" do minulosti - podobně patrně vznikala i naše sluneční soustava. Pozorování naznačují, že prachová zrníčka se nacházejí pouze ve velkých vzdálenostech od hvězdy; v prostoru do vzdálenosti 17 AU zcela chybí. Pro porovnání: planeta Uran obíhá kolem Slunce ve vzdálenosti 19 AU. Předpokládají se další výzkumy, mj. i pomocí Hubblova kosmického teleskopu (HST).

Zdroj: spaceref.com




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



7. vesmírný týden 2026

7. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 2. do 15. 2. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti a je viditelný ráno a dopoledne. Nízko na večerní oblohu se dostává Merkur, velké planety jsou zatím vidět všechny. Aktivita Slunce byla vysoká, ale polární záře byla vidět jen v severských zemích. Chystá se start mise Crew-12 k ISS. Před 65 lety se na cestu k Venuši vydala Veněra 1. Před 25 lety přistála NEAR-Shoemaker na planetce Eros a před 15 lety minula mise Stardust kometu 9P/Tempel.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M27 přes 1.54m Dánský dalekohled, La Silla

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2025 obdržel snímek autorů Kamil Hornoch a Martin Myslivec s názvem M27 – Dumbbell Nebula Kalendář ukazuje datum 14. srpna 1758 a francouzský astronom Charles Messier na observatoři v Hôtel de Cluny v Paříži pátrá po Halleyově kometě. Pátrá však již

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Polární záře, Kostomlaty pod Milešovkou 19.1.2026

Další informace »