Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Vznikající planetární soustava kolem dvojhvězdy

Vznikající planetární soustava kolem dvojhvězdy

Molekulární disk kolem dvojhvězdy V4046
Molekulární disk kolem dvojhvězdy V4046
Astronomové nedávno oznámili, že sekvence snímků zhotovená pomocí radioteleskopu SMA (Submillimeter Array) zřetelně ukázala přítomnost kruhového molekulárního disku, obklopujícího mladou dvojhvězdnou soustavu V4046 Sagittarii. Soustava radioteleskopů SMA poskytuje nezvykle ostrý pohled na průběh postupného vzniku obřích planet, komet a těles podobných Plutu. Výsledky pozorování rovněž potvrzují, že takovéto objekty se mohou stejně snadno zformovat kolem dvojhvězdy jako u osamělé hvězdy podobné Slunci.

Tato zjištění publikoval David Rodriguez, postgraduální student UCLA (University of California, Los Angeles), na tiskové konferenci při zasedání Americké astronomické společnosti v Pasadeně (Kalifornie).

"Máme k dispozici první důkaz existence disku u objektu V4046 Sagittarii, získaný při pozorování radioteleskopy, a to od léta minulého roku. Avšak v tomto stadiu výzkumu jsme měli molekulární spektra, která bylo možno interpretovat různým způsobem. Jakmile jsme spatřili snímky z radioteleskopu SMA, nebylo pochyb, že obě hvězdy jsou obklopeny diskem," říká Joel Kastner, Rochester (NY) Institute of Technology, hlavní vedoucí skupiny výzkumníků.

Spoluautor studie David Wilner (Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics, CfA) dodává: "Toto je přesvědčivý důkaz, že planety mohou vznikat i kolem dvojhvězd, což značně rozšiřuje počet míst ve vesmíru, kde můžeme pátrat po exoplanetách. Kdesi v naší Galaxii si možná obyvatelé cizích planet vychutnávají východ a západ dvou sluncí."

David Wilner je jedním ze světových odborníků na radiointerferometrii - techniku využívanou k vytváření snímků pomocí několika radioteleskopů. Dalším spolupracovníkem při výzkumu objektu V4046 byl Ben Zuckerman (UCLA).

Podle Rodrigueze snímky jasně ukazují, že molekulární disk obklopuje binární systém V4046, přičemž jeho vnitřní hranice leží přibližně ve vzdálenosti dráhy Neptunu kolem Slunce a rozprostírá se do vzdálenosti až 10krát větší. Tato oblast odpovídá zóně, kde kolem Slunce obíhají obří plynné planety a kde se vytvořila tělesa podobná Plutu a dalším objektům Kuiperova pásu.

"Domníváme se, že V4046 Sagittarii poskytuje jeden z nejzřetelnějších příkladů doposud objevených disků kolem mladých hvězd, kde mohou vznikat planety," říká David Wilner. "Tento specifický systém vznikl podobně jako velmi mnoho jiných. Za povšimnutí však stojí ta skutečnost, že se skládá ze dvou hvězd podobných Slunci, jejichž stáří je přibližně 12 miliónů roků a jsou od sebe vzdáleny pouhých 5 průměrů Slunce (tj. asi 7 miliónů km)."

Důkaz existence molekulárního disku kolem této dvojice mladých hvězd v souhvězdí Střelce napovídá astronomům, že velké množství takovýchto binárních systémů může být obklopeno doposud neobjevenými planetami.

"Nejúspěšnější technika, doposud použitá k objevování exoplanet - která s vysokou přesností měří radiální rychlosti hvězd - je mimořádně obtížně použitelná pro tak těsné dvojhvězdy, jako je systém V4046 Sagittarii. Takže tato rádiová pozorování jsou jakousi zkouškou nové možnosti objevování extrasolárních planet," říká Rodriguez.

"Ve vzdálenosti pouhých 240 světelných let od Slunce se nacházející dvojhvězdná soustava V4046 je nejméně dvakrát blíže k Zemi než téměř všechny ostatní známé hvězdné systémy se vznikajícími planetami, obklopené protoplanetárními disky, což nám dává dobrou příležitost zobrazit případné planety, které se již zformovaly a nyní obíhají kolem hvězd," dodává Rodriguez.

Kastner se spolupracovníky dříve použili radioteleskop o průměru 30 m institutu IRAM (Institut de Radio Astronomie Millimetrique) k rádiovému studiu molekulového spektra, emitovaného v okolí dvojhvězdy. Astronomové použili tato data k identifikaci surového materiálu pro vznik planet v okolí objektu V4046 Sagittarii - oxidu uhelnatého a kyanovodíku - v cirkumstelárním plynném oblaku.

Radioteleskop SMA (Submillimeter Array)
Radioteleskop SMA (Submillimeter Array)
Submilimetrový radioteleskop SMA je společným projektem Smithsonian Astrophysical Observatory a Academia Sinica Institute of Astronomy and Astrophysics, který je financován Smithsonian Institution a Academia Sinica. Skládá se z osmi antén o průměru 6 m. Při společném pozorování s radioteleskopem JCMT (James Clerk Maxwell Telescope) o průměru 15 m a radioteleskopem CSO (Caltech Submillimeter Observatory) o průměru 10 m, které jsou spojeny optickými vlákny, vznikne virtuální radioteleskop (eSMA) o průměru 782 m s doslova "orlím zrakem", jak je tento radioteleskop někdy nazýván.

Zdroj: cfa.harvard
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »