Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Vznikající planetární soustava kolem dvojhvězdy

Vznikající planetární soustava kolem dvojhvězdy

Molekulární disk kolem dvojhvězdy V4046
Molekulární disk kolem dvojhvězdy V4046
Astronomové nedávno oznámili, že sekvence snímků zhotovená pomocí radioteleskopu SMA (Submillimeter Array) zřetelně ukázala přítomnost kruhového molekulárního disku, obklopujícího mladou dvojhvězdnou soustavu V4046 Sagittarii. Soustava radioteleskopů SMA poskytuje nezvykle ostrý pohled na průběh postupného vzniku obřích planet, komet a těles podobných Plutu. Výsledky pozorování rovněž potvrzují, že takovéto objekty se mohou stejně snadno zformovat kolem dvojhvězdy jako u osamělé hvězdy podobné Slunci.

Tato zjištění publikoval David Rodriguez, postgraduální student UCLA (University of California, Los Angeles), na tiskové konferenci při zasedání Americké astronomické společnosti v Pasadeně (Kalifornie).

"Máme k dispozici první důkaz existence disku u objektu V4046 Sagittarii, získaný při pozorování radioteleskopy, a to od léta minulého roku. Avšak v tomto stadiu výzkumu jsme měli molekulární spektra, která bylo možno interpretovat různým způsobem. Jakmile jsme spatřili snímky z radioteleskopu SMA, nebylo pochyb, že obě hvězdy jsou obklopeny diskem," říká Joel Kastner, Rochester (NY) Institute of Technology, hlavní vedoucí skupiny výzkumníků.

Spoluautor studie David Wilner (Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics, CfA) dodává: "Toto je přesvědčivý důkaz, že planety mohou vznikat i kolem dvojhvězd, což značně rozšiřuje počet míst ve vesmíru, kde můžeme pátrat po exoplanetách. Kdesi v naší Galaxii si možná obyvatelé cizích planet vychutnávají východ a západ dvou sluncí."

David Wilner je jedním ze světových odborníků na radiointerferometrii - techniku využívanou k vytváření snímků pomocí několika radioteleskopů. Dalším spolupracovníkem při výzkumu objektu V4046 byl Ben Zuckerman (UCLA).

Podle Rodrigueze snímky jasně ukazují, že molekulární disk obklopuje binární systém V4046, přičemž jeho vnitřní hranice leží přibližně ve vzdálenosti dráhy Neptunu kolem Slunce a rozprostírá se do vzdálenosti až 10krát větší. Tato oblast odpovídá zóně, kde kolem Slunce obíhají obří plynné planety a kde se vytvořila tělesa podobná Plutu a dalším objektům Kuiperova pásu.

"Domníváme se, že V4046 Sagittarii poskytuje jeden z nejzřetelnějších příkladů doposud objevených disků kolem mladých hvězd, kde mohou vznikat planety," říká David Wilner. "Tento specifický systém vznikl podobně jako velmi mnoho jiných. Za povšimnutí však stojí ta skutečnost, že se skládá ze dvou hvězd podobných Slunci, jejichž stáří je přibližně 12 miliónů roků a jsou od sebe vzdáleny pouhých 5 průměrů Slunce (tj. asi 7 miliónů km)."

Důkaz existence molekulárního disku kolem této dvojice mladých hvězd v souhvězdí Střelce napovídá astronomům, že velké množství takovýchto binárních systémů může být obklopeno doposud neobjevenými planetami.

"Nejúspěšnější technika, doposud použitá k objevování exoplanet - která s vysokou přesností měří radiální rychlosti hvězd - je mimořádně obtížně použitelná pro tak těsné dvojhvězdy, jako je systém V4046 Sagittarii. Takže tato rádiová pozorování jsou jakousi zkouškou nové možnosti objevování extrasolárních planet," říká Rodriguez.

"Ve vzdálenosti pouhých 240 světelných let od Slunce se nacházející dvojhvězdná soustava V4046 je nejméně dvakrát blíže k Zemi než téměř všechny ostatní známé hvězdné systémy se vznikajícími planetami, obklopené protoplanetárními disky, což nám dává dobrou příležitost zobrazit případné planety, které se již zformovaly a nyní obíhají kolem hvězd," dodává Rodriguez.

Kastner se spolupracovníky dříve použili radioteleskop o průměru 30 m institutu IRAM (Institut de Radio Astronomie Millimetrique) k rádiovému studiu molekulového spektra, emitovaného v okolí dvojhvězdy. Astronomové použili tato data k identifikaci surového materiálu pro vznik planet v okolí objektu V4046 Sagittarii - oxidu uhelnatého a kyanovodíku - v cirkumstelárním plynném oblaku.

Radioteleskop SMA (Submillimeter Array)
Radioteleskop SMA (Submillimeter Array)
Submilimetrový radioteleskop SMA je společným projektem Smithsonian Astrophysical Observatory a Academia Sinica Institute of Astronomy and Astrophysics, který je financován Smithsonian Institution a Academia Sinica. Skládá se z osmi antén o průměru 6 m. Při společném pozorování s radioteleskopem JCMT (James Clerk Maxwell Telescope) o průměru 15 m a radioteleskopem CSO (Caltech Submillimeter Observatory) o průměru 10 m, které jsou spojeny optickými vlákny, vznikne virtuální radioteleskop (eSMA) o průměru 782 m s doslova "orlím zrakem", jak je tento radioteleskop někdy nazýván.

Zdroj: cfa.harvard
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »