Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Záhadná hvězda WR123 se intenzivně zbavuje hmoty

Záhadná hvězda WR123 se intenzivně zbavuje hmoty

WR124.jpg
Na vědecké konferenci Kanadské astronomické společnosti bylo představeno několik objevů, o které se zasloužila malá kanadská astronomická družice MOST. Ve srovnání s Hubblovým kosmickým dalekohledem (HST) se jedná o velmi malou družici o hmotnosti pouhých 54 kg, která je vybavena dalekohledem o průměru 15 cm.

Na oběžnou dráhu kolem Země byla dopravena 30. 6. 2003 společně s dalšími 8 minidružicemi včetně české družice MIMOSA. Byla navedena na heliosynchronní dráhu ve výšce 820 km. Start se uskutečnil pomocí ruské rakety Rokot.

Kanadská družice MOST (Microvariability and Oscillations of Stars) je určena ke sledování i velmi nepatrných změn jasnosti hvězd. Tyto informace se využívají například za účelem hledání exoplanet u blízkých i vzdálených hvězd na základě periodických poklesů jasnosti a ke studiu procesů výtrysků plynů z hvězd do okolního prostředí.

Poslednímu problému byl věnován také referát na konferenci Kanadské astronomické společnosti. Pomocí družice MOST bylo zjištěno docela mimořádné chování hvězdy, jejíž hmotnost minimálně 10krát převyšuje hmotnost Slunce a která vyvrhuje do okolního prostoru více než 100 biliónů tun plynů za sekundu! Jedná se mj. o kyslík a uhlík, což jsou prvky, potřebné pro existenci života. Pozorování však přinesla více otázek než odpovědí.

Hvězda má katalogové označení WR123 a nachází se ve vzdálenosti 19 000 světelných let od Země v souhvězdí Orla. Písmena WR v jejím označení dokládají, že patří ke zvláštnímu typu hvězd, které označujeme jako Wolf-Rayetovy hvězdy. Hvězdy tohoto typu jsou mimořádně horké - teplota na jejich povrchu dosahuje více než 50 000 K. Dále jsou charakteristické chaotickými změnami jasnosti, které souvisejí s turbulentními výtrysky plynů, jež dosahují rychlosti přibližně 2000 km/s.

Wolf-Rayetovy hvězdy nesou jméno po svých objevitelích, kterými byli francouzští astronomové Charles Wolf a Georges Rayet. Existenci WR hvězd zjistili poprvé v roce 1867. Typická WR hvězda je 3krát větší a 25krát hmotnější než Slunce, přičemž vyzařuje 100 000krát více energie. Ve vesmíru jsou poměrně vzácné, neboť jejich doba "života" je velmi krátká. Je známo něco přes 200 hvězd tohoto typu.

Družice MOST sledovala hvězdu WR123 bez přerušení 39 dnů a zaznamenávala změny její jasnosti. Ukázalo se, že tyto změny nejsou chaotické, ale že kolísají v periodě 10 hodin. Byly navrženy 3 hypotézy, které se snaží tuto skutečnost vysvětlit: a) změny jasnosti mohou souviset s rotací hvězdy kolem vlastní rotační osy; b) kolem hvězdy WR123 může obíhat malá doposud neobjevená hvězda; c) v nitru samotné hvězdy může docházet k nějakým pohybům či oscilacím.

Avšak žádné z navrhovaných řešení nevzbuzuje u astronomů důvěru. Pokud by změny jasnosti byly vyvolány rotací hvězdy, pak by rychlost rotace na jejím povrchu dosahovala hodnot 2000 km/s. Odstředivá síla by již dávno "rozházela" hmotu hvězdy do okolního prostředí. Rovněž přítomnost průvodce - menší hvězdy - není pravděpodobná. Z výpočtů plyne, že by tato hvězda musela obíhat po dráze s poloměrem menším, než je poloměr hvězdy WR123. Zbývají tedy nějaké zatím neznámé procesy v nitru hvězdy. Nebo bude nutné přepracovat teorii vzniku a vývoje Wolf-Rayetových hvězd.

Ilustrační obrázek v úvodu článku zachycuje mlhovinu, obklopující hvězdu WR124. Fotografie byla pořízena pomocí HST.

Zdroj: spacenews.ru
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



48. vesmírný týden 2020

48. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 11. do 29. 11. 2020. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer jsou nízko nad jihozápadem Jupiter a Saturn, během noci stoupá vysoko Mars. Ráno je relativně nízko jasná Venuše. Aktivita Slunce je zvýšená, na povrchu stále najdeme skvrny. Ráno můžeme na ještě bezměsíčné obloze pozorovat kometu M3 ATLAS a loučíme se s kometou S3 Erasmus. Meteory z roje Leonid doplnil velký bolid, který skončil nad Alpami. Kosmická loď Crew Dragon úspěšně dorazila k ISS se čtyřčlennou posádkou. Z úspěšných startů vyčnívá neúspěch rakety Vega. Očekáváme start čínské sondy k Měsíci. Připomínáme výročí 170 let objevu Saturnova prstence C a 410 let objevu mlhoviny M42 v Orionu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Mars

  Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2020 získal snímek „Mars“, jehož autorem je Jakub Dobeš   Jistě si jej v říjnu každý všiml. Putoval s námi nocí jako velmi jasný objekt, zvečera vycházející na východě, aby se nám přes jih přenesl až k západu, kde se nám

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Zelený záblesk

Při pozorování západu Slunce nad inverzní pokličkou se podařilo vyfotit zelený záblesk a také skvrnu na Slunci.

Další informace »