Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Záhadná hvězda WR123 se intenzivně zbavuje hmoty

Záhadná hvězda WR123 se intenzivně zbavuje hmoty

WR124.jpg
Na vědecké konferenci Kanadské astronomické společnosti bylo představeno několik objevů, o které se zasloužila malá kanadská astronomická družice MOST. Ve srovnání s Hubblovým kosmickým dalekohledem (HST) se jedná o velmi malou družici o hmotnosti pouhých 54 kg, která je vybavena dalekohledem o průměru 15 cm.

Na oběžnou dráhu kolem Země byla dopravena 30. 6. 2003 společně s dalšími 8 minidružicemi včetně české družice MIMOSA. Byla navedena na heliosynchronní dráhu ve výšce 820 km. Start se uskutečnil pomocí ruské rakety Rokot.

Kanadská družice MOST (Microvariability and Oscillations of Stars) je určena ke sledování i velmi nepatrných změn jasnosti hvězd. Tyto informace se využívají například za účelem hledání exoplanet u blízkých i vzdálených hvězd na základě periodických poklesů jasnosti a ke studiu procesů výtrysků plynů z hvězd do okolního prostředí.

Poslednímu problému byl věnován také referát na konferenci Kanadské astronomické společnosti. Pomocí družice MOST bylo zjištěno docela mimořádné chování hvězdy, jejíž hmotnost minimálně 10krát převyšuje hmotnost Slunce a která vyvrhuje do okolního prostoru více než 100 biliónů tun plynů za sekundu! Jedná se mj. o kyslík a uhlík, což jsou prvky, potřebné pro existenci života. Pozorování však přinesla více otázek než odpovědí.

Hvězda má katalogové označení WR123 a nachází se ve vzdálenosti 19 000 světelných let od Země v souhvězdí Orla. Písmena WR v jejím označení dokládají, že patří ke zvláštnímu typu hvězd, které označujeme jako Wolf-Rayetovy hvězdy. Hvězdy tohoto typu jsou mimořádně horké - teplota na jejich povrchu dosahuje více než 50 000 K. Dále jsou charakteristické chaotickými změnami jasnosti, které souvisejí s turbulentními výtrysky plynů, jež dosahují rychlosti přibližně 2000 km/s.

Wolf-Rayetovy hvězdy nesou jméno po svých objevitelích, kterými byli francouzští astronomové Charles Wolf a Georges Rayet. Existenci WR hvězd zjistili poprvé v roce 1867. Typická WR hvězda je 3krát větší a 25krát hmotnější než Slunce, přičemž vyzařuje 100 000krát více energie. Ve vesmíru jsou poměrně vzácné, neboť jejich doba "života" je velmi krátká. Je známo něco přes 200 hvězd tohoto typu.

Družice MOST sledovala hvězdu WR123 bez přerušení 39 dnů a zaznamenávala změny její jasnosti. Ukázalo se, že tyto změny nejsou chaotické, ale že kolísají v periodě 10 hodin. Byly navrženy 3 hypotézy, které se snaží tuto skutečnost vysvětlit: a) změny jasnosti mohou souviset s rotací hvězdy kolem vlastní rotační osy; b) kolem hvězdy WR123 může obíhat malá doposud neobjevená hvězda; c) v nitru samotné hvězdy může docházet k nějakým pohybům či oscilacím.

Avšak žádné z navrhovaných řešení nevzbuzuje u astronomů důvěru. Pokud by změny jasnosti byly vyvolány rotací hvězdy, pak by rychlost rotace na jejím povrchu dosahovala hodnot 2000 km/s. Odstředivá síla by již dávno "rozházela" hmotu hvězdy do okolního prostředí. Rovněž přítomnost průvodce - menší hvězdy - není pravděpodobná. Z výpočtů plyne, že by tato hvězda musela obíhat po dráze s poloměrem menším, než je poloměr hvězdy WR123. Zbývají tedy nějaké zatím neznámé procesy v nitru hvězdy. Nebo bude nutné přepracovat teorii vzniku a vývoje Wolf-Rayetových hvězd.

Ilustrační obrázek v úvodu článku zachycuje mlhovinu, obklopující hvězdu WR124. Fotografie byla pořízena pomocí HST.

Zdroj: spacenews.ru
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »